Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 7. 2014 9:40

Ach, ta minulost, ta digitalizovaná minulost. Pryč s ní už

Komentář Martina Fendrycha: Snaha o postupnou likvidaci Ústavu pro studium totalitních režimů pokračuje dál. S minulostí jsme se nevyrovnali ani pětadvacet let po pádu totality.
Brežněv a Husák. Minulost jsme si ani nepřiznali, ani ji nevyřešili.
Brežněv a Husák. Minulost jsme si ani nepřiznali, ani ji nevyřešili. | Foto: ČTK

Ve čtvrtek zasedala Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Projednávala také zprávu o kontrole digitalizace materiálů StB, kterou ústav ze zákona provádí. Což je podobné, jako by Putin projednával zprávu o připojení Ukrajiny k EU.

Zasedání proběhlo symbolicky v objektu Archivu bezpečnostních složek (ABS) v Brně-Kanicích. Za minulého režimu sloužil jako protiatomový kryt brněnské krajské správy SNB. Na konci roku 1989 se tam na dvoře pálily svazky tajné policie. Genius loci.

Výsledek zasedání Rady ÚSTR? Cituji ČT24: „Digitalizované materiály Archivu bezpečnostních složek (ABS) jsou plné chyb. V některých fondech byly namátkovou kontrolou zjištěny chyby i ve více než polovině digitálních reprodukcí. K nejzávažnějším nedostatkům patří chybějící části svazků, kopie jsou špatně čitelné, chybí naskenované fotografie.“

Tak to je malér. ÚSTR mimo jiné digitalizuje svazky StB. Nakopíroval už 32 milionů stran (pro archiváře naprosto obludné, nezvládnutelné množství). Dodejme, že ke každé digitalizované stránce jsou pořízena základní metadata, každá jde dohledat. A teď přijde kontrola a ukáže se, že digitalizované materiály jsou plné chyb! Občas nějaká strana chybí, jiná je rozmazaná, někde zůstal palec digitalizátora. Ajaj. - Rada ústavu sestaví komisi. Ta bude muset výsledek kontroly, kterou prováděli zaměstnanci ABS, analyzovat a vymyslet řešení.

Oč vlastně jde? Proč se v České televizi a mnoha dalších médiích dozvídáme o nekvalitní práci nějaké servisní součásti jednoho státního ústavu? – Odpověď: nejedná se o kopírování jako takové. Sledujeme další útok na nezkrocenou, neochočenou část ÚSTR. Snahu je konečně zlikvidovat. Vyhnat.

Zároveň se vedení ÚSTR a část Rady ÚSTR snaží zastavit projekt, který podporoval bývalý československý federální ministr vnitra Ján Langoš, zakladatel slovenského Ústavu paměti národa. Jeho cílem bylo maximálně zpřístupnit informace o totalitě, jejích postupech, metodách, zvůli, ničení jednotlivců i národa.

Půl promile chyb. Hrůza hrůzoucí

I v dnešní době prý platí, že informace vedou ke svobodnému rozhodování. Také informace o režimu, který u nás do konce roku 1989 s podporou Rusů panoval. Informace o komunistické Státní bezpečnosti nemají mít v rukou jen experti – historici, ale každý, kdo o ně má zájem. Proto se svazky StB digitalizují, aby byly široce přístupné. Abychom, chceme-li, znali svou minulost, aby ji mohly poznat naše děti.

Archiváři údajně zkontrolovali 1100 inventarizačních jednotek, konkrétně Správu kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli, X. správu SNB (FMV). Podle experta Radka Schovánka to obnáší zhruba 160 tisíc stran okopírovaných svazků. Nalezeno bylo cca 80 chyb. Vedení ÚSTR mluví o čtyřprocentní chybovosti. Něco nesedí, chyby na osmdesáti stranách ze 160 tisíc činí 0,05 procenta, tedy půl promile. Osmdesátkrát méně...

Levicoví radní ÚSTR by raději StB nechali spát. Chtěli by zkoumat jiné, podstatnější věci. Třeba zavádění autobusových linek do slovenských vesnic v 50. letech.

Čísla kulhají, neboť kontroloři uvažovali takto: jestliže je ve spisu jedna chyba, považujme ho celý za chybový. Díky tomu pak procenta pěkně naskočila výš. Jak se ta metoda jmenuje? Kdo chce psa bít, hůl si najde.

Pojďme vzít vážně informaci, že digitalizované svazky se hemží chybami (není to pravda, ale nevadí). ÚSTR zatím digitalizoval zhruba 32 milionů stran. Neuvěřitelné číslo. Avšak stále velmi málo proti všem svazkům, které je potřeba elektronicky okopírovat, oskenovat. Digitalizace se samozřejmě – jako každá lidská činnost – musí kontrolovat. Pravidelně. První kontrolu dělá odbor informatiky a digitalizace sám. Druhou, zásadní, má provádět Archiv bezpečnostních složek. Je to správní úřad, který materiály opatří státním štemplem a posílá je dál. Tajným službám, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, ministerstvu obrany, policii atd. ABS nese finální odpovědnost za chyby a jejich odstranění. A nedělá to.

Mezi ÚSTR a ABS probíhá dlouhou dobu válka. Nové, posthermanovské vedení ústavu (po likvidaci exředitele Daniela Hermana a dalších bývalých zaměstnanců) se snažilo zuby nehty digitalizaci zkrotit a převést pod ABS. Jenomže to odporuje zákonu. Proto ten záměr odmítlo jak ministerstvo financí, tak předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Totalita ve stand by režimu

Když neprošel převod (při němž by odbojní zaměstnanci vyletěli pro nadbytečnost), nové vedení a část Rady se rozhodly digitalizaci, v níž pracuje asi třetina zaměstnanců ÚSTR, zostudit. Výsledkem té dehonestace je, že si ABS, který o likvidaci digitalizace usiluje, střelil ošklivý vlastňák. Archiv ukázal sám na sebe, přiznal, že nedělá svou práci, nezvládá ji. Nestačí kontrolovat miliony digitalizovaných stran, které mu ÚSTR posílá, ale přesto je dává dál k využití státu.

Přechodná ředitelka ÚSTR Pavla Foglová (už skončila) rozjela proces likvidace odbojné digitalizace.
Přechodná ředitelka ÚSTR Pavla Foglová (už skončila) rozjela proces likvidace odbojné digitalizace. | Foto: ČTK

Proč má být digitalizace zlikvidována? Mnoha lidem vadí, že jsou svazky StB zpřístupňovány. Minulost jsme si stále nevyřešili, dostatečně nepřiznali. A minulost i dnes často vadí. Stačí se podívat na vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Jako agent Bureš figuruje v minimálně dvanácti svazcích StB a kdoví, co ještě vyleze. To je potíž.

Levicoví radní ÚSTR by raději StB nechali spát. Chtěli by zkoumat jiné, podstatnější věci. Třeba - to je idea jednoho mladého levého radního - zavádění autobusových linek do slovenských vesnic v 50. letech. Nebylo by to fajn? Copak tady byla nějaká totalita? Ale jděte. Dělalo se "mnoho dobrého"...

Původně chtěli ÚSTR ovládnout a zlikvidovat sociální demokraté (Jiří Dienstbier, Lubomír Zaorálek). Počítali, že povládnou s komunisty, a ústav překážel, rudým se nelíbí. Po loňských sněmovních volbách se situace změnila. Komunisté zůstali opět trčet v opozici.

Dalším motivem pro rušení digitalizace a ÚSTR jsou archiváři. Žijí v jiném světě, miliony stran nestačí kontrolovat a vlastně je „úkoluje“, zavaluje prací servisní složka, digitalizace. Teď vylezlo na povrch, že archiváři nestíhají. Jak část politiků, tak archiváři z ABS touží zpřístupňování svazků zbrzdit, převést do „stand by“ režimu, do stavu uspání, letargie.

A pak je tu, jak už zmíněno, ta nezkrotná skupina lidí v ÚSTR. Nejen v digitalizaci, ale i v jiných jeho součástech ústavu. Lidé, kteří se nebáli za komunistů a nenaučili se bát ani dneska. Nepoučitelní. Rada (její rozhodující část) se těch potížistů hodlá zbavit za každou cenu. I za cenu toho, že se přístup k minulosti, ke svazkům StB ztíží, zpomalí, že se informační tok ucpe a budeme vyhlížet už jen k lepším, nadějnějším zítřkům. Případně si přečteme odborné pojednání o autobusových zastávkách v Horní Dolní, jež byly zavedeny v roce 1955.

 

Právě se děje

Další zprávy