Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
4. 11. 2015 12:30

Babiš odhalil svou orientaci: Jsem pro NATO a pro EU. Donutila ho Applebaumová

V Americe je Andrej Babiš pro NATO, pro EU, pro Západ. U nás tak jasný postoj nenabízí. Jeho voliči to nechtějí.
V dubnu v USA se miliardář Babiš v USA setkal mimo jiné s miliardářem Bloombergem.
V dubnu v USA se miliardář Babiš v USA setkal mimo jiné s miliardářem Bloombergem. | Foto: hnutí ANO

Když se díváte na Matrix AB, dokument Víta Klusáka o Andreji Babišovi (vznikl jako součást cyklu Český žurnál pro Českou televizi), všimnete si, jak málo se hlavní aktér věnuje zahraniční politice. (Zároveň vám ovšem neunikne, že se moc nevěnuje ani domácí politice.)

Přitom zahraniční směřování Česka má pro naši budoucnost klíčový význam. Víme, kam jsme zasazeni dnes, ale kde budeme za deset let? Nevypadneme z Evropské unie a Severoatlantické aliance? Neoctneme se někde mimo? Nezůstaneme viset ve vzduchu vydáni na pospas hladovému Východu, Rusku?

Andrej Babiš je dnes nejsilnější, nejvlivnější politik, i když je „jen“ vicepremiérem, ministrem financí. Přitom bylo do nedávna velmi těžké určit jeho zahraniční orientaci. Částečně mu to bylo zřejmě dost jedno. Reaguje na dění, jež ho obklopuje, populista na druhou. A Čechy „cizina“ nezajímá. Ale zároveň Babiš zřejmě nechtěl „někam patřit“, aby si na tu druhou stranu nezavřel vrátka. Proto byl zdrženlivý vůči protiruským sankcím. Proto se staví proti uprchlíkům, nejradši by zavřel hranice Unie a nazdar.

Letos na jaře se ale něco stalo. Změnilo. Babiš jel na velkou cestu do Spojených států. V Matrixu AB, když se učí správně česky vyslovovat, říká své učitelce: „ Jak jsem šel do Spojených států, tak psali, že jsem agent KGB. Oni mě tam zase poblili. (Následuje velký smích.) No a potom jsem byl přijat v Pentagonu, tak teďka jsem asi už jinej agent zase...“

Podívá se přitom do kamery. Ta věta viditelně není náhodná. V podstatě ji můžeme vnímat jako Babišovo hodnocení cesty do USA, jako jeho vzkaz divákovi: Toto je teď moje orientace. Je taková, že mě budou považovat za agenta Západu. Takhle to chci.

Na Twitteru se Schapirem

Před cestou do USA se zastal amerického velvyslance v Česku Andrewa Schapira, jemuž Miloš Zeman zakázal vstup na Hrad: „Pan prezident určitě neměl říkat, že zavřel dveře velvyslanci Spojených států,“ pravil. Mluvil též o tom, že by Zeman udělal nejlépe, kdyby nejel do Moskvy na vojenskou přehlídku. Schapira také předseda ANO hostil na své farmě na Čapím hnízdě a zveřejnil to na Twitteru.

Dubnovou návštěvu v USA pojal velkoryse a měl úspěch. Setkal se s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem, se zástupci americké administrativy, Kongresu, s lidmi z think-tankové komunity, z neziskových organizací i soukromého sektoru. Na jednáních podle vlastní zprávy pro vládu zdůrazňoval, že Sobotkův kabinet drží jasný postoj k protiruským sankcím a že chce posilovat dosud zanedbávané výdaje na obranu. Jednal s bývalým starostou New Yorku Bloombergem, s firmami ze Silicon Valley atd.

Bylo zřejmé, že se v Americe cítí jako ryba ve vodě. A že je pyšný, jak ho tam berou. V USA se Babiš choval jako politik, jako člověk, který v české politice míří výš a ví, že bez spojenců, jako jsou Spojené státy, to prostě nejde.

Svoji jasnou západní orientaci potvrdil (opět venku, nikoli doma) i v říjnu. Byl k tomu více méně donucen. Známá americká novinářka Anne Applebaumová napsala článek pro deník The Washington Post (16. října, Russia’s new kind of friends, Nový druh přátel Ruska) a internetový magazín Slate. V podstatě v něm Babiše popsala jako jednoho z Putinových užitečných idiotů.

Českého prvního vicepremiéra postavila do jedné řady s Milošem Zemanem a Václavem Klausem, ale i s dalšími proruskými zahraničními politiky, jako je Robert Fico. Psala o tom, že tito lidé zpochybňují protiruské sankce. Uprchlickou vlnu či radikální islamismus považují za zásadní hrozby Evropy. „Uprchlická krize ohrožuje EU více než Rusko,“ zopakovala Anne Applebaumová Babišova slova.

Nejezdím do Ruska Vladimira Putina a nemám tam přátele

Ta dáma není žádné ořezávátko. Dvakrát získala Pulitzerovu cenu. Za historickou studii o sovětských gulazích a za knihu o poválečném příklonu východní Evropy k SSSR. Píše komentáře pro Washington Post, psala pro Daily Telegraph, Independent či týdeníky Economist a Spectator. Nyní žije v Polsku se svým manželem, bývalým ministrem zahraničí Polska Radoslawem Sikorskim.

Na článek v The Washington Post Andrej Babiš zareagoval. Což je důkaz, jak mu na Spojených státech záleží. Jeho dopis byl otištěn. Píše v něm: „Byl jsem popsán jako proruský politik s tím, že mou motivací může být závislost mých firem na ruském zemním plynu. Nechť není pochyb: Moje politika, stejně jak politika mé strany, je jasně prozápadní a podporující NATO. Členství v Evropské unii je pro Českou republiku prospěšné a my chceme, aby tomu tak bylo i nadále.“

Svoji skepsi k protiruským sankcím EU a k politice Bruselu vůči uprchlíkům vysvětlil jako evropský dialog. Zdůraznil, že nikdy nebude prosazovat proruskou orientaci. Odmítl, aby byl strkán do jednoho pytle se Zemanem a Klausem. Za jejich vlád, píše, se rozvinula korupce a klientelismus. „Tato korupce a klientelismus jsou v zájmu Ruska. Ti pánové se možná zúčastnili proruských konferencí, ale já ne. Oba se možná účastní akcí na ruském velvyslanectví, ale já ne. Já nejezdím do Ruska Vladimira Putina a nemám tam přátele.“ Atd.

Díky Anne Applebaumové teď tedy konečně víme, kde Babiš stojí a kam směřuje. V Česku má obří střet zájmů, jeho oddanost demokracii je (mimo jiné také po zhlédnutí dokumentu Matrix AB) značně pochybná. Ale může nás uklidňovat, že s Putinem se evidentně paktovat nechce. V tom se liší od Zemana nebo Klause.

Poznámka na konec. Škoda že Babiš v Česku nemluví o svém postojí k Západu tak jasně jako v USA nebo ve Washington Post. On ovšem ví, že tohle velká část jeho voličů slyšet nechce. Proto mlčí.

 

Právě se děje

Další zprávy