Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 1. 2015 14:00

Bojíme se. Dáváme víc a víc prostoru šmírování bez kontroly

V Evropě prý dřímá okolo dvaceti džihádistických buněk. Šíří se strach. A ten nahrává tajným službám. Mají pré.
Tenhle muž se přihlásil k útoku na Charlie Hebdo. A vnutil nám strach.
Tenhle muž se přihlásil k útoku na Charlie Hebdo. A vnutil nám strach. | Foto: Repro Dailymotion.com

Džihádistům, kteří zmasakrovali Charlie Hebdo, se podařilo zasít do hlav Evropanů strach. Země Unie začínají houfně posilovat tajné služby a bezpečnostní složky. Spouštějí vyšší úroveň šmírování. Politici slídění vždy vztahují na teroristy. Ale týká se nás všech, tedy i neteroristů.

Britský ministerský předseda David Cameron, a nejen on, varuje, že Evropu čekají další teroristické akce: „Útoky jsou velmi pravděpodobné. Čelíme velice vážnému nebezpečí,“ řekl v neděli americké televizi CBS. – Experti mluví až o dvaceti teroristických buňkách v Evropě, které mají deset až sto členů a čekají na akci.

Je jasné, že se EU, USA a další země musejí umět bránit. Problém je v tom, že strach vyvolává rychlé kroky, které mohou poničit naše už tak dost nabourávané soukromí. Některé země jsou ohroženy víc: Francie, Británie, Německo, Belgie a další. Některé méně, třeba Česko nebo Slovensko. Žije zde nepočetná muslimská komunita, která se zdrcující většinou od džihádistů naprosto distancuje. A přece i u nás přichází rychlé posílení tajných služeb a startuje rozšíření jejich pravomocí i dalších bezpečnostních kroků. Strach funguje.

Lídři zemí Evropské unie a Spojených států dohodli, že aerolinky budou uchovávat informace o pasažérech po dobu pěti let. Archivována budou jména, adresy a čísla platebních karet. Pokud poletíte letadlem, zanecháte v cizích rukou dlouhodobou stopu. Nebylo ohlášeno, jak budou archivy zabezpečeny. Zásadní chyba. Dohaduje se také čilejší mezistátní výměna informací o lidech, kteří se údajně kontaktují s radikálními islamisty. Těžko něco namítat, pokud skutečně půjde o osoby spojené s džihádem.

Logické kroky dělá Francie: v pohotovosti jsou policajti, nasadila do ulic měst deset tisíc vojáků. Chrání ohrožená místa jako synagogy a některé redakce. I Británie přitvrzuje. Dá víc peněz na sledování internetové komunikace teroristů. (Tedy všech.) Plus namátkové kontroly aut atd.

Evropa jako ráj tajných služeb

Zajímavé je Německo. Chce ukončit činnost radikálních duchovních, kteří mladé muslimy ženou do náruče teroristů. Němci to měli dělat už dávno. Naši sousedi také dají úřadům právo lidem podezřelým z terorismu odebírat pasy a občanky. Posilují tajné služby a policii. - O posílení kontroly nad těmito složkami se nemluví.

Rakousko připraví akční plán pro boj s terorem. Belgie jde dál. Uvažuje, zda zmírní pravidla pro policejní nasazování odposlechů a sledování elektronické komunikace lidí podezřelých z terorismu.

Sledujeme celoevropskou chuť poskytnout vyšší moc tajným službám, víc kontrolovat občany v jednotlivých zemích. Bez toho, že by byla posílena kontrola tajných služeb a bezpečnostních složek. Naše soukromí bude prolamováno, data o našem pohybu budou kdesi uchovávána, vyměňována. Stačí, aby někdo řekl: „Ten a ten se zastává muslimů. Jestlipak on nemá mozek vymytý radikálním džihádem?“ A už mašina pojede.

Česká vláda se taky „probudila“. Dlouho se u nás váhalo, zda tajným službám přidat pravomoci. Po Charlie Hebdo to jde šup šup. Tajné služby budou moci nahlédnout do informací o klientech bank. To už mohli u teroru, teď se to rozšíří. Konečně se dozvědí, kdo je majitelem telefonu, který sledují. V pořádku - zpravodajská služba toto potřebuje umět. Dostanou se i k dalším informacím uchovávaným Generálním finančním ředitelstvím.

Jiří Dienstbier (ČSSD), ministr pro lidská práva a legislativu, to okomentoval: „Zřejmě všichni v dnešní situaci uznávají, že bezpečnostní služby by měly mít dostatečné pravomoci, aby byly schopny poskytovat informace, které umožní reagovat na riziko například teroristických útoků i lépe reagovat na praní špinavých peněz nebo organizovaný zločin.“ Ano, uznávám to, ale za podmínky, že české tajné služby někdo začne kontrolovat.

Všichni slušní lidé vymění svobodu za bezpečnost

Po účinnější kontrole volá předseda lidovců Pavel Bělobrádek: „Rozhodně nechceme, aby tady byla nějaká disbalance mezi posilováním pravomocí, které mají svoji logiku, ale je potřeba také dodržovat jistě postupy, které zajistí dohled.“ Ono nevyvážení je dnes obrovské. Nikdo zvenčí nekontroluje živé akce, nikdo do tajných služeb nevidí. Jsou to světy samy pro sebe.

Probíhá soud s Janou Nečasovou, dříve Nagyovou, který se týká hrubého zneužití vojenské tajné služby údajně na její objednávku. Drsný je případ analytika, který vynesl z kontrarozvědky (BIS) tajné informace a zřejmě je prodal dál (telefonní hovory Bém–Janoušek). V tajných službách se odehrávají podivné akce, o kterých nic nevíme, dokud se nestane malér. Posílení pravomocí bez posílení dohledu je produkt strachu a nerozvahy.

Premiér Bohuslav Sobotka o nekontrole služeb ví. Oznámil, že špióni budou posíleni, dostanou o desítky milionů korun víc a získají větší možnosti nás šmírovat. Zmínil se i o dohledu: počítá s novým způsobem kontroly zpravodajských služeb... v budoucnosti. Takže pravomoci se přidají hned, kontrola někdy příště a kdo ví jestli. To je hrubá chyba.

Nejbezpečnější by zřejmě bylo, kdyby bezpečnostní složky instalovaly skenovací šmírkamery i v ulicích měst. Pořád by kontrolovaly, kdo kde chodí, a porovnávaly by to s databází teroristů. Ještě jedno Charlie Hebdo a nikdo tak masivnímu šmírování nezabrání.

Strašpytlovský přístup předvedl místopředseda bezpečnostního výboru Sněmovny Bronislav Schwarz (ANO). Tvrdí, že kontrola tajných služeb je dostatečná. Není známo, jak na to přišel. A v ČT24 v pondělí pravil: „Pokud budu moci svým hlasem vyměnit trošku svou svobodu za bezpečnost občanů, vlastní rodiny a všech lidí,... tak to vždy udělám.“ Proč? Prý i bez ohledu na teroristickou hrozbu „dnes lidé volají po bezpečnosti, chtějí více policistů v ulici, aby nebyli přepadáváni, více policistů, aby jim jejich majetek byl ochráněn...“

A ještě jednou Bronislav Schwarz: „Myslím, že všichni slušní lidé v naší zemi klidně tu svobodu, trošku té svobody vymění za svoji bezpečnost, a to nemluvím úplně o terorismu... Takže myslím si, že v hnutí ANO budeme podporovat zkrácení svobody na úkor bezpečnosti našich lidí.“

Svoboda je víc než bezpečnost

Všichni slušní lidé vymění svobodu za bezpečnost. To se nedá poslouchat. Když je řeč o bezpečnosti, připomeňme, že nekontrolované tajné služby jsou mimořádně nebezpečné. Ohrožují nás. A dodejme ještě další věc: BIS dostane desítky milionů, ale kde vezme lidi? A jaké lidi?

Nejde jen o tajné služby. Na Letišti Václava Havla budou nainstalovány skenovací kamery, které umějí váš obličej porovnat třeba s databází hledaných osob či teroristů. Vláda dá letišti 190 milionů korun na posílení bezpečnosti. K tomu si přidejme, že EU chce uchovávat záznamy o cestujících pět let...

Nejbezpečnější by zřejmě bylo, kdyby bezpečnostní složky instalovaly takové skenovací šmírkamery i v ulicích měst. Pořád by kontrolovaly, kdo kde chodí, a porovnávaly by to s databází teroristů. Ještě jedno Charlie Hebdo a nikdo tak masivnímu šmírování nezabrání. (Mimochodem kamer je ve městech i tak dost. Jsme pod dohledem už dnes. K tomu připočtěme mýtné brány na dálnicích a další zařízení.)

Teroristům se daří vyvolávat strach. Hladce, se sklopenými hlavami se vzdáváme drahocenné svobody a dobrovolně se necháváme šmírovat na každém kroku. Není divu, když máme poslance populisty, jako je Bronislav Schwarz. Proto opakuji stále dokola už léta: tajné služby je nutno tvrdě kontrolovat. A svoboda je víc než bezpečnost.

 

Právě se děje

Další zprávy