Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
5. 1. 2016 15:15

Espézetky na přání jsou Facebook na kolečkách, a kdo si je pořídí, zaslouží úctu. Born to be wild!

Novinka přináší zásadní impuls tvůrčímu myšlení Čechů.
Být svůj je čím dál těžší.
Být svůj je čím dál těžší. | Foto: ČTK

Se zpožděním přibližně 26 let k nám v pondělí dorazil závan západní svobody: registrační značky na přání. Každý motorista si může koupit a přidělat na vozidlo, jakou chce (skoro), a prsit se tím v provozu i na parkovišti. Konec přídělové diktatury. Pryč ze stáda!

Nadechli jsme se (někteří) čerstvého vzduchu, asi jako když se v trafikách objevily první erotické časopisy. Nad pultem a naše vlastní, ne pašované! Smí se něco, co se doteď nesmělo a po čem (někteří) tolik a marně toužili. Tohle nás změní.

Motivem bylo prý hlavně to, aby marnivci, kteří k autu potřebují fešáckou kombinaci číslic nebo letopočet svého narození, nemuseli podplácet espézetkové úředníky a jít na to přes protekci. Respektive aby platili oficiálně státu.  

Mnohem významnější je ale impuls, který novinka poskytuje tvůrčímu myšlení Čechů. Naše příslovečná vynalézavost pozbývá své okovy. Bylo až bolestné sledovat, jak si s espézetkami pohrávají dokonce i Němci, zatímco my s naším potenciálem, národ kutilů a smíšků, musíme trpět ve svěrací kazajce přídělového systému. Pokud jsme se nejmenovali Roman Janoušek nebo podobně, ale i tak pro značky platila tuhá pravidla, například povinné krajské písmeno.

S tím je konec. Jde o výzvu kreativitě nejen lačné motoristické a pěší veřejnosti, ale i státní správy. Úředníci, kteří rozhodují o tom, jaký nápis na značce je povolený a jaký se zamítá, se mění na puncované jazykozpytce a historiografy. Vychytat všechny potměšilosti a skryté pobuřující vzkazy, které si čeští daňoví poplatníci na značky objednají, to je úkol na Magnesii Literu za slovník. Pochopitelně se předpokládá, že zaměstnanci dopravních inspektorátů budou operovat i v cizím jazykovém území, takže jim neunikne ani fuck nebo merde.

Espézetku, natož placenou, si nikdo nevymodlí jen tak. Chce skrze ni něco říkat světu, vystavovat na veřejnosti permanentní status: tohle jsem já! Prodleva 26 let bohužel způsobila, že technologie mezitím nabídly mnoho jiných a produktivnějších způsobů sebeprezentace. Nejznámějším je Facebook. Můžete na něm komukoli mávat nebo ukazovat prostředníček 24 hodin denně a pokaždé jinak, aniž byste auto s vymazlenou espézetkou museli vytáhnout z garáže. Status na Facebooku je o dost lepší - a zadarmo.  

Tenhle Facebook na kolečkách je zato bytelný a neprchavý. Náleží opravdovým staromilcům, kteří vědí, kým jsou a co chtějí a zaslouží si naši úctu. Born to be wild!

 

Právě se děje

Další zprávy