Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 5. 2015 7:20

Lidovci musí přitvrdit. Pádem vlády by víc ztratil Agrofert

Komentář Martina Fendrycha: Lidovci si zvolili vedení. Cenní jsou v zahraniční politice. Doma o nich příliš nevíme. Například to, že Jurečka jde na ruku Babišovi.
Podivné trio. A přece spolu vládnou. Lidovci jsou opět "u toho".
Podivné trio. A přece spolu vládnou. Lidovci jsou opět "u toho". | Foto: Ludvík Hradilek

Nejmenší vládní strana má za sebou volební sjezd ve Zlíně. Nebyl kolem něj takový humbuk, jako když sněmovalo ANO nebo sjezdovali sociální demokraté. Nejde ani tak o to, že by KDU-ČSL byla „klidnou silou“, to je jen často omílané klišé. Prostě nemá tu váhu jako klíčové strany. Navíc utekla hrobníkovi z lopaty a zjevně ještě stále cítí jistou vděčnost za návrat do Sněmovny, dokonce i do vlády.

Ty tři sjezdy mají společného jmenovatele: předsedové neměli konkurenci, šli do volby sami, byla to pseudovolba. U hnutí ANO to nemohlo proběhnout jinak, Babiš je řídí a vlastní. U ČSSD se nenašel nikdo, kdo by si to se Sobotkou rozdal. Zemanovské křídlo ochablo. A samo sebou funguje pocit, že premiér musí být předsedou. (Nač pak ale volba?)

U lidovců je to podobné, Pavel Bělobrádek ve vládě zastává post vicepremiéra. Loni se ještě mezi lidovci mluvilo o tom, že ho vyzve ambiciózní šéf zemědělství Marian Jurečka. Jenomže ten byl nakonec rád, že udržel místo prvního místopředsedy, tak tak prolezl. Je pěkné, že to Bělobrádek v televizi svedl na „technickou chybu“, ale Jurečkovi zjevně uškodilo, jak jde na ruku Andreji Babišovi. Že by se seklo skoro sto hlasujících, to nevypadá pravděpodobně.

Možná vás napadne: proč by Jurečka nemohl pomáhat kolegovi z vlády? Třeba s biopalivy? Nebo v Lesích ČR, kam bez výběrového řízení dosadil loni nového ředitele Daniela Szóráda, což znalce lesnictví nemile překvapilo. Od té doby se, opět podle lidí, kteří se lesnictvím zabývají, ale i podle oficiálních výstupů, firmám Agrofertu v lesích daří.

Potíž tkví v tom, že Babiš sice je koaliční partner, ale zároveň koaliční nepřítel, koaliční hrozba, Damoklův meč, nebo jak to nazveme. Na sjezdu lidovců o něm premiér Sobotka pravil, že „veřejný prostor nelze řídit nebo dokonce zprivatizovat jako firmu“. Lidovci vděčně tleskali. Jenomže Sobotka Babiše nekontroluje, nechává ho, ať si dělá, co chce. A to samé, marná sláva, předvádějí lidovci.

Banální omyl

Takže Marian Jurečka to vlastně tak trochu odskákal za všechny tři členy vlády a za všechny lidovecké poslance. Což však nic nemění na tom, že na ruku Babišovi jde a že to nelze přehlédnout nejen u biopaliv. (Jurečka dostal na sjezdu jen 148 z 277 možných hlasů a prý má „nad čím přemýšlet“.)

Bělobrádek byl zvolen v klidu. Získal 251 hlasů z 275. Silná podpora. Lidovci mu věří a chápejme je, mají přímočarého předsedu, který zvládá svoji nemoc a působí navenek sympaticky, nezáludně. Chtěl by ve volbách utrhnout dvanáct až patnáct procent voličských hlasů. Tedy víc.

Dopouští se však jednoho banálního omylu. Zuby nehty se snaží odpoutat od nálepky strany pro katolíky. „Nejsme jen stranou křesťanů pro křesťany. Už třetinu elektorátu tvoří lidé, kteří víru v Boha nemají a nejsou spojeni s žádnou církví. Jsme stranou pro věřící i nevěřící, hlavně když jsou myslící,“ nechal se slyšet.

Jenomže potíž lidovců tkví v tom, že je evidentně nevolí ani ti křesťané (zhruba třetina dospělých se hlásí k víře v Boha, většinu tvoří katolíci). Možná by Bělobrádkovi pomohlo, kdyby se nebál dělat skutečně křesťanskou politiku. Čímž není myšleno zakazovat lesbám, aby měly děti.

Velkou výhodou KDU-ČSL absurdně bylo, že se nedostala do Sněmovny, díky tomu neseděla ve vládě s premiérem Nečasem a nesvezla se s ostudným pádem ODS. Jenomže s Babišem a Sobotkou se jí může stát totéž. Všichni (kromě ANO samozřejmě) varují, že Babiš si stát, kde jen může, privatizuje.
Jako ministr financí má silné zbraně, kupříkladu berní úřady nebo Finančně analytický útvar ministerstva financí (FAÚ). Andrej Babiš už zcela veřejně přiznává střet zájmů (vláda a Agrofert, dotace a biopaliva atd.). A lidovci v tom jedou s ním, obzvláště pak Marian Jurečka.

Předvídatelní v zahraniční politice

Nejde ale jen o tyto stále dokola omílané příklady. Za speciální pozornost by stál služební zákon. Ten měl odpolitizovat státní správu, leč výsledek, jak jej nyní s otevřenými ústy pozorujeme, je přesně opačný. Na více ministerstvech jsou do rolí státních úředníků jmenováni lidé spojení se stranami. Honem honem. Přibylo špičkových postů (třeba náměstků). Věc se naprosto zvrhla a lidovci u toho asistují.

V jedné věci však „drží“ a je na ně spolehnutí. Význam té oblasti za poslední rok a půl prudce stoupl. Je to zahraniční politika. Bělobrádek, Jurečka i Daniel Herman jsou zde naprosto čitelní. I lidovci jako celek jsou srozumitelní. Žádný náklon k Rusku, žádný předklon před Putinem se tam nekoná. Předsedovi lidovců se vyplatilo, že v době, kdy strany vyjednávaly vládní program, dlel na stáži v USA.

Lidovci, v tom je jejich demokratická síla, jsou jasně prozápadní, nekoketují s nedemokratickým, autoritářským Ruskem. To se nedá jednoznačně říct ani o sociálních demokratech, ani o Babišově spolku. Bělobrádek během sjezdu KDU-ČSL pravil: „Naším hlavní rysem je předvídatelnost.“ V zahraniční politice to skutečně sedí. Přitom za to KDU-ČSL nikdo nechválí. Jako by to byla samozřejmost. Není.

Zahraniční politika lidovců je demokratická a k demokracii tíhnoucí. V domácí politice zčásti tíhnou k Andreji Babišovi (zemědělství), i když za to Jurečku na oko trestají. Ale nemylme se, nechávají i ČSSD, ať si dělá, co chce. Třeba na ministerstvu zahraničí, nebo na Úřadu vlády (tam Jiří Dienstbier).

Výhled lidovců? Příští rok chtějí získat hejtmany. Pokud to myslí vážně, měli by být mnohem tvrdší a viditelnější ve vládě. Prosadit kupříkladu kontrolu tajné služby FAÚ. Bránit, aby byl služební zákon postaven na hlavu, což se děje. Nejít na ruku Babišovi a jeho holdingu.

Lidovci nemají co ztratit. Je nesmysl, aby se báli, že „rozbijí vládu“. Jejím rozbitím by dost možná mnohem víc ztratil Agrofert. Jen tak se nerozpadne.

 

Právě se děje

Další zprávy