* Plné znění textu Patricka Zandla najdete v deníku Insider (odkaz pod článkem) * Všichni čeští uživatelé Facebooku by museli volit Schwarzenberga, aby vyrovnal ztrátu za Zemanem. * Kdo jsou alfauživatelé? Matěj Hollan, Jindřich Šídlo, Erik Tabery, ale také Miroslav Macek nebo Michal Horáček. * Jak využil Facebook Franz, jak ho nevyužil Dienstbier.
Analýza - Nakolik prezidentské volby ovlivnily sociální sítě? Zatím se zdá, že spíše negativně, do opravdu vlivného nástroje mají daleko.
Vliv sociálních sítí na voliče se v Česku přetřásá dlouho. Už od „vajíčkové aféry" v roce 2009, kdy se na setkání ČSSD svolávali vrhači vajec přes Facebook, se zdá, že sociální sítě a zejména Facebook mají sílu vstupovat do volební agitace. Jenže jestliže o obamovských prezidentských volbách se hovoří jako o těch, které sociální sítě rozhodly, v Česku si zatím budeme muset na takový průlom počkat. A to i přes to, že by si firmy nabízející sociálněsíťový marketing přály opak. Výsledky prezidentských voleb to právě potvrdily.
Falešné profily volit nemohou
Pár dat. Facebook udává, že má registrovaných 3,8 milionu lidí, kteří za svou domácí lokalitu označili Českou republiku. Z toho 3,3 milionu jsou starší osmnácti let, tedy voliči. Aby vám bylo zřejmé, že s čísly na Facebooku to není tak jednoduché, tak mladších osmnácti let uvádí Facebook 1,3 milionu, což poněkud nesedí. Už z toho by mělo být zřejmé, že s třímilionovým elektorátem na Facebooku je třeba zacházet velmi opatrně, v každém případě je to ale vyšší číslo než prodaný náklad českých deníků (nejenom jednotlivě, i v součtu). A tedy číslo lákavé. Neidentifikovatelná část těchto účtů je ovšem duplicitní, falešná, používaná marketéry, roboty, či jen pro oddělení zpráv pro rodiče a pro spolužáky. S ohledem na to, jaké jsou rozpory v číslech, počítejme spíše českou facebookovou populaci někde ke dvěma milionům.
Proti tomu stojí druhé číslo. U významně vnímaných voleb v ČR se v poslední době pohybuje účast kolem 60 % oprávněných voličů, tedy kolem 5 milionů voličů z osmi milionů oprávněných. Pokud by se tento poměr vztáhl na české uživatele Facebooku, dostáváme se k 1,2 milionu uživatelů, kteří půjdou k volbám.
Pro politického marketéra se záležitost voleb rozpadá na dva úkoly. Přesvědčit nerozhodnuté a dostat k volbám laxně volící. Změnit volební účast o jedno procento obnáší zhruba 83 tisíc hlasů. Provokativně a drze nastolené téma, které je „ranou pod pás", může znamenat, že se významně větší část z těchto nových voličů přesune na jednu či druhou stranu.
Všichni fejsbukáři by museli volit knížete
Ve druhém kole voleb byl rozdíl mezi Zemanem a Schwarzenbergem 476 tisíc hlasů, tedy téměř polovina voličstva pohybujícího se na Facebooku. Aby tedy kampaň na Facebooku rozhodla o výsledku voleb, je třeba, aby se ke stávajícímu poměru toto číslo přidalo. Jenže výchozí poměr je téměř půl na půl, v praxi by tedy všichni čeští uživatelé Facebooku museli volit Schwarzenberga, aby vyrovnal ztrátu za Zemanem. Což není příliš pravděpodobné.
Tuto úvahu lze napadnout hned z několika zákopů, o což se pokusíme. Za prvé nemusí být čísla fejsbukového elektorátu přesná, ta neznáme. Pokud by Facebook měl opravdu 3,3 milionu oprávněných voličů, kteří by navíc disciplinovaně nastoupili v 80% účasti k volbám, znamenalo by to 2,6 milionu hlasů. Z této skupiny by musel Schwarzenberg získat zhruba 1,8 milionu hlasů, tedy cca 70 %, aby doplnil svou ztrátu od nefejsbukových voličů. To již není nemyslitelné. Jenže to jsme u předpokladu, že jeho volební podpora mezi nefejsbukovými voliči by byla stejná jako nyní, můžeme se domnívat, že by poklesla.
Druhý zákop předpokládá, že dění na sociálních sítích se může přenést do reálného světa. Zjednodušeně řečeno, že efekt se multiplikuje, že přesvědčení voliči z Facebooku provedou agitaci v reálném světě a přesvědčí dostatečné množství voličů tam, čímž vykompenzují menší dopad kampaně v sociálních sítích.
Čtěte více v placeném deníku Insider:
Žluté placky a necelých 200 alfauživatelů. Jak Facebook skutečně ovlivnil volby?
