Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
23. 9. 2016 15:35

Nepůjčujte si tolik, varuje občany ministr. To si dovolil dost

Panuje přece dohoda, že život na dluh je normální. Robert Pelikán ji překvapivě porušil, za to ho pochválí málokdo.
Pelikán kazí hru.
Pelikán kazí hru. | Foto: Ludvík Hradilek

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ve čtvrtek na tiskové konferenci varoval obyvatelstvo před finančními půjčkami. Navrhuje zákon, který dá lidem větší příležitost k oddlužení, a při této příležitosti občany vybídl, aby si nepůjčovali příliš a nepadali do dluhových pastí. "Nebylo to tak špatné, dokud jsme se báli žít na dluh. Lidé se naučili nebát, to ale neznamená, že s těmi dluhy umí pracovat," prohlásil.

České domácnosti v červenci dlužily celkem 1,377 bilionu korun. To bylo o 8,8 miliardy víc než v červnu. Meziročně se dluhy zvýšily o 82 miliard.

Pelikánovo prohlášení je takřka unikátní. Neobvyklé: málokdy člen vlády odrazuje lidi od počínání, které působí tak samozřejmě. Půjčky jsou jako vzduch k dýchání. Bereme (si) je lehce, jsou extrémně dostupné, od hypoték po ty rychlé tisícové po telefonu. Někdo si půjčuje na auto, někdo z měsíce na měsíc kvůli účtům za mobil nebo jen proto, aby splatil dluhy, co nadělal dřív. Běžný provoz.

Vzepřít se mu a říct, že to samozřejmost není, že reklama "půjčte si snadno a rychle" ve skutečnosti praví "snadno a rychle se zadlužte", to zní z úst ministra jako svatokrádež. Pelikán apeluje: nepřehánějte to s půjčkami, ačkoli i on sám přece ví, že hospodářský růst teď stojí z velké části na spotřebě domácností a ta zase na tom, že si lidé půjčují. Pelikánův vzkaz míří hlavně k lidem, co si berou úvěry nad své možnosti anebo zbytečně - ale zní i sám o sobě: pozor na půjčky!

Pravicový ultraliberál může namítnout, že do toho ministrovi nic není. Že je to svoboda rozhodnutí, rizika a podnikání, vzít nebo nevzít si půjčku, s jakým chci úrokem, a pak ji splatit, nebo počkat na exekutora. A že politik nemá nikomu ani dohazovat, ani odrazovat klienty, protože tím ovlivňuje trh a to mu nepřísluší. V tomto případě "kazí kšefty" bankám, splátkovým firmám, vymahačům… a nepřímo vlastně i těm, od nichž si lidé na dluh něco kupují.

Takové argumenty jsou vůči realitě pustým teoretizováním. Tisíce lidí se kvůli dluhům ocitly ve vážných osobních a rodinných problémech. Notorické zadlužování může souviset s kriminalitou a sociální patologií. Je naopak správně, když politik promluví a od půjček-dluhů odrazuje. Pelikánovo prohlášení je cenné, jakkoli by byla naivní představa, že se jím něco zásadního změní. Lidí, co si ho teď přečtou, poškrábou se za uchem a řeknou si, no to je fakt, už bych si další půjčku brát neměl, asi moc nebude.

Proč vlastně politiky málokdy slyšíme říkat "lidi, nepůjčujte si tolik, není to normální"? Není za tím jen starost o prosperitu, kterou by prý utažení spotřeby na dluh podkopávalo (a proto nesmíme k ničemu takovému nabádat). Ale také nechuť lidem říkat, že by si měli dovolit méně, že se mohou mít o něco hůř (což je, až nastanou splátky, dost relativní). V krásném světě úvěrů, se kterými dosáhnete, skoro na cokoli chcete, by to vypadalo jako nepatřičně špatná zpráva. A v tom světě přebývají i politici, takže možná je něco takového, co navíc zavání morálním poselstvím, ani nenapadne vyslovit. Půjčka je dobrá věc, tečka.

Ministr Pelikán před zadlužováním varoval den poté, co vláda schválila rozpočet se schodkem - alias dluhem - 60 miliard korun. Sám stát je dlužníkem číslo jedna, opravdu notorickým. To samozřejmě důvěryhodnost jeho anti-dluhového poselství podstatně snižuje. Vox populi: Když jedete sami na sekeru, kázání o našich dluzích si nechte od cesty…

Robert Pelikán má pravdu, ale není těžké mu předhodit licoměrnost. Na jednu stranu je dobře, že se všudypřítomné normalitě dluhů postavil; současně tím ale připomněl, že by si stát měl zamést před vlastním prahem.

 

Právě se děje

Další zprávy