První muž českého sportu, předseda olympijského výboru Jiří Kejval, se, tázán médii, v posledních dnech zamýšlí na téma dopingu. Jde o (ne)vyloučení Ruska a jeho sportovců z olympiády v Riu Mezinárodním olympijským výborem. Jedni rozhodnutí MOV – netrestat Rusko jako stát, ale jen jeho konkrétní dopingové průšviháře a zbytek nechat na posouzení mezinárodním federacím jednotlivých sportů – kritizují jako alibistické. Kejval ho podporuje. Jinak by prý šlo o kolektivní vinu, která do demokracie nepatří. Nedá se to podle něj řešit „šmahem“, vyloučit všechny Rusy by bylo jako zakázat start těm, kdo mají číslo bot větší než 45, a podobně.
Na to, jaké zlo pro sport, a ten olympijský obzvlášť, doping oficiálně představuje, jde o překvapivě smířlivý postoj. Kejval samozřejmě zásadním odpůrcem dopingu je a uznává, že řada ruských sportovců ve státem organizovaném programu jela. Leč pro celý případ, největší dopingový skandál posledních let, má zároveň různá relativizující dopovězení. Jako že jo, a ne.
Například de facto naznačuje, že světový boj s dopingem je cinknutý. Za nos by se měla chytit především agentura WADA, která má na svědomí, že to (v Rusku) došlo až tak daleko. WADA se podle Kejvala snaží stavět do role žalobce místo toho, aby přiznala chybu v systému. Dále: Skandál byl vyvolán především novináři. Ve vyšetřovacích zprávách je řada nejasností (například jak prý mohli Rusové manipulovat se vzorky, když krabičky údajně nejdou bez porušení otevřít). A podezřelé načasování čtrnáct dní před olympiádou. „Vyvolává to ve mně obavy, že někdo tlačí na to, aby nebyl čas spravedlivě rozhodnout,“ tajemně šéfolympionik prohlásil v rozhovoru pro DVTV.
Jiří Kejval se tedy kategoricky staví proti dopingu, aby jedním dechem vysvětloval, proč je to všechno složitější. Zdůrazňuje, že je jedno, jestli jde o Rusko, nebo kohokoli jiného – nicméně jeho „hybridní“ argumenty shodou okolností připomínají relativizování ruského angažmá na východní Ukrajině. V duchu „jistě, není to správné – ale…“ Kategorické odsouzení ruských dopingových praktik, které vyšetřování odhalilo a které jsou podstatou věci, není jádrem jeho sdělení. Vlastně se někam ztratilo.
Spor o údajnou kolektivní vinu (Kejvalův postoj zastávají i mnozí jiní) se prolíná s otázkou, do jaké míry je špičkový sport „státní“. Protože je řeč o olympiádě, je v druhém případě odpověď snadná. Sportovci jsou stát, stát podporuje je a oni zase jeho dobré jméno. Sport a stát žijí ve vzájemně výhodné symbióze.
U nás se slavnostní a poněkud křečovitý akt olympijské přihlášky odehrává na Pražském hradě, podepisuje ji prezident republiky. Žádná odluka: ČOV symbolizuje propojení sportu se státem. Jiří Kejval si na vztahy s politiky dává záležet, ví, že jsou pro rozvoj „olympijského produktu“ potřeba. Sám přispívá k propojení sportu a politiky – a pokud je vše čisté, není na státní podpoře sportu nic špatného. Politici zase rozumí heslu „chléb a hry“. Sport už je nezbytnou součástí volebních slibů. Všude.
Pokud za těchto okolností v olympijském sportu neexistuje kolektivní vina, neměla by existovat ani kolektivní sláva nebo kolektivní pocit štěstí. Což je, asi uznáte při pohledu do médií nebo na radostné billboardy na olympijské Lipno s hejtmanem Zimolou, očividný nesmysl. Ten princip je stejný u nás, v Rusku, kdekoli – sport je otázkou státní prestiže a uspokojení obyvatelstva. Úspěchy, veselí a komerce jsou hromadné a sdílené – ale když přijde průšvih se státem organizovaným dopingem, vina (a trest) najednou kolektivní být nesmí?
Důsledkem rozhodnutí MOV a jeho obhajob podobných té Kejvalově je znevěrohodnění boje s dopingem. Pravda je znovu nespolehlivá, hybridní, řeší se, komu to všechno slouží. Můžeme váhat, jestli má takový boj smysl, někdo tvrdí, že ne, ale pokud se vede (a stojí slušné peníze), musí někdy ústit i do radikálnějších rozhodnutí, než jsou tresty za obsah zkumavek se vzorky A a B. Tentokrát narazil na své limity: vysokou politiku a vlivné zájmy na neposkvrnění olympijské značky. Odvolávání se na kolektivní vinu a křivdy na sportovcích, kteří nepodváděli, to jsou mimikry. Show must go on.
