Po pokusech udělat z pošťáků podomní obchodníky s kuřivem nebo zapisovače cen benzínu přichází Česká pošta konečně s něčím smysluplnějším. Velká většina z více než tří tisíc poboček, které teď provozuje, se má do deseti let změnit na franšízy. Především venkovské pošty se budou stěhovat do obchodů, na obecní úřady, nebo snad i do hospod. Nebude je provozovat sama Česká pošta, ale místní nájemci.
Když se rozumně nastaví pravidla, mohli by na tom vydělat všichni. Česká pošta ušetří na mzdách, na elektřině, na topení. Franšízanti si mohou přivydělat poštmistrováním a jistě budou rádi, když jim do krámu díky poště přijdou další zákazníci. A daňoví poplatníci alias akcionáři České pošty mají vyhlídky na lepší servis - například proto, že pošta v krámě bude mít otevřeno podstatně déle, než má teď, kdy funguje ve svém, v kamenné pobočce. Kde sídlila padesát, osmdesát let předtím.
Názvy restaurací nebo autobusových zastávek - Na poště, U staré pošty a podobně - připomínají, jak zásadní význam pošty ve společnosti mívaly. Města a obce se kolem nich otáčely, poštovní úřady spoluurčovaly tempo života. Věkovitá instituce má sice dodnes na některé věci monopol - státní poštovní licenci -, ale společenskotvornou a místopisnou funkci už prakticky ztratila. Hrdé "Spojujeme vaše myšlenky a práci", heslo z poštovní centrály v Jindřišské ulici v Praze, přebraly a bez patosu k ledu odložily jiné, nepoštovní technologie. E-mail a e-cokoli.
Jedním z důsledků je privatizace celého komunikačního procesu. Při posílání mailu jste docela sami, nemusíte chodit do poštovního domu (trochu důstojně, jako by to byl chrám), pozorovat lidi, nemusíte se s nikým se bavit, nikoho zdravit, ani paní za přepážkou, a ptát se, kolik to prosím dělá. Nikoho nepotkáte. Nikdo neví, že někomu píšete nebo že vám přišlo psaní v bledě růžové obálce s pravopisnou chybou v adrese. (A už nemáte žádný slavnostní pocit z toho, že jste "spojili své myšlenky a práci". To spíš od rána do večera mažete ze schránky spam.)
Za takových okolností je přesun poboček z "pošt-kostelů" do "světštějších" míst, jako jsou obchody nebo úřady, naprosto rozumný a přirozený. Mohl přijít už dřív, vždyť v Německu nebo Rakousku je podíl pošt-franšíz daleko vyšší. Měl přijít už před několika lety místo ohnivých diskusí o tom, kolik venkovských poboček Česká pošta kvůli škrtům zruší. To by byl v důsledku další krok směrem k umrtvování života na venkově, ke zhoršování jeho kvality. Rušení je zcela krajní, výjimečná možnost.
Místo toho by měla Česká pošta udělat maximum pro to, aby se dohodla na převádění venkovských pošt na soukromníky. Což dává smysl, i pokud jde o nové místo pošty ve společnosti. Kvalita života na venkově by se tím mohla naopak zlepšit.
A když bude důsledkem i to, že si rekomando nebo balík vyzvednete skoro kdykoli místo toho, abyste doma našli jen lístek s pruhem, který tu pošťák nechal v jedenáct dopoledne, tak to bude úplně perfektní.
