Karel Hvížďala Karel Hvížďala | Komentáře
6. 1. 2015 14:00

Rok 2015: média a začátek čtvrté revoluce

Obsah médií budoucnosti by měl být zásadně jiný, než jaký nabízejí dnes, aby si jich zlenivělý čtenář všiml. - Karel Hvížďala píše o tom, jak uniknout z odlidštěné „informační sféry“.
Soustředěný čtenář daleko před nájezdem na komunikační dálnici. (Václavské náměstí, 1963.)
Soustředěný čtenář daleko před nájezdem na komunikační dálnici. (Václavské náměstí, 1963.) | Foto: ČTK

Zjednodušeně řečeno, krize médií je způsobena změnou paradigmatu, tedy modelu vztahů a vzorců chování v komunikaci, kterou si nejsme schopní se všemi důsledky připustit. Na druhé straně tato změna signalizuje nové šance.

Communication highway - komunikační dálnice - se dělí na tři oblasti: Netzwerke, Software a Connect Provider, tedy poskytovatele obsahu. A přesně tato třetí oblast je tím, co má zajímat vydavatele, to je jejich byznys, tam je jejich kompetence a jen díky ní mohou krizi přežít. Komunikační dálnice bez obsahu je nesmysl, i když je zřejmé, že některá vydavatelství se víc než obsahem zabývají právě technikáliemi. Hlavním tématem prestižních médií ale je a vždy bylo modelování budoucího vývoje: artikulování šancí a nebezpečí, která naši civilizaci ohrožují.

Komunikační dálnice bez obsahu je nesmysl, i když je zřejmé, že některá vydavatelství se víc než obsahem zabývají technikáliemi.

Princip změny paradigmatu je způsoben změnou komunikace, kterou způsobila digitalizace. Průmyslová produktivita byla nahrazena kybernetikou, daty, grafikou atd. Ke klasickým médiím, jako jsou noviny, časopisy, rádia a televize, patří dnes i internet, který umožňuje interaktivitu: Každý může být vysílačem, a to dokonce globálním.

Digitalizace sice posiluje centrální roli novin a časopisů (ať jsou šířeny na papíře nebo elektronicky), které mají zatím jako jediné sílu informace řádně třídit, hierarchizovat a poukazovat na kontext. Ale zároveň jsou tato média pod tlakem konkurence globálního a mnohem rychlejšího internetu, který většinou informovanost jen simuluje (kromě placených specializovaných adres), což řadě lidí stačí.

Internet a mobily v této změně paradigmatu hrají základní roli: proměňují nejen komunikaci, ale i způsoby nakupování (Amazon Jeffa Bezose je největší obchodní dům na světě) a vytvářejí nový druh pozornosti, která je schopná jednotlivce aktivovat mnohem silněji, než to dokázala stará média. Jenže multitasking vytěsnil v mnoha lidech důkladnou, soustředěnou pozornost. To je důvod, proč psychologové tvrdí, že nová komunikace nemění jen způsob, jak věci děláme, ale mění i samotného uživatele.

Internet a mobily vytěsnily v mnoha lidech důkladnou, soustředěnou pozornost. Psychologové tvrdí, že nová komunikace nemění jen způsob, jak věci děláme, ale mění i samotného uživatele.

Až sem jsme schopni většinou naši situaci popsat, jenže v současnosti jsme už zase o krok dál, příběhy ze sci-fi se stávají skutečností a to je právě to, co by mělo média nejvíc zajímat, ale na co zatím nereagujeme: poprvé v dějinách člověčenstva začíná být člověk vyloučen z řetězce poznání. Už existují technologie, které samy jsou schopné se spojit s jinými technologiemi a vytvořit vlastní informační systémy, které jsou na nás nezávislé. Tato skutečnost již začíná člověka vytěsňovat z vlastního informačního kruhu, a to přesto, že sám je součástí informačního organismu a je s ním spojen pomocí sítí.

To v důsledku znamená, že mezi tímto fyzickým světem a informačním univerzem už nebudeme schopni brzy dělat rozdíl. Vznikne informační sféra, která se bude skládat z lidí, algoritmů, přístrojů a z jejich různých vlastností, interakcí, procesů a vzájemných vztahů. A to je právě to, co třeba italský profesor Luciano Floridi (učí v Oxfordu a na Harvardu), který se zabývá filozofií informací, nazývá „čtvrtou revolucí“ (po revoluci neolitické, průmyslové a digitální), která zcela radikálně změní naše vědomí i chápání sama sebe, protože naše vlastní inteligence bude konfrontována s umělou inteligencí. Člověk si totiž najednou uvědomí, že ve spolupráci se stroji dosáhne většího úspěchu než při spolupráci s lidmi, což ho nutně povede k tomu, aby znovu definoval svou roli ve společnosti. A změní to i politiku, protože zásadním způsobem ubyde pracovních míst v nejvyspělejších zemích světa. Zrodí se nová třídní společnost, v níž peníze a majetek nebudou zřejmě hlavním měřítkem všeho. Tato informační sféra bude generovat s neuvěřitelnou rychlostí důležité poznatky, ve kterých se člověk, který nebude chtít být ovládán, bude muset umět orientovat.

Člověk si najednou uvědomí, že ve spolupráci se stroji dosáhne většího úspěchu než při spolupráci s lidmi, což ho nutně povede k tomu, aby znovu definoval svou roli ve společnosti.

Naše naděje je v tom, že člověk i přes tuto tzv. čtvrtou revoluci zůstane v informační sféře jedinečným tvorem, který má schopnost transcendence. A bude to právě zase jen on (pokud na to bude mít vzdělání), kdo i v tomto překotném vývoji bude novým technologiím dávat příkazy a bude důsledky této revoluce schopen reflektovat.

A právě v tom by mohla být i největší naděje pro prestižní média: tato témata se skutečně dotýkají nás všech a mohla by v budoucnosti (a možná ne až tak vzdálené) tvořit obsahy prestižních médií, ať už šířených na papíře nebo digitálně. Privátní osvícená média (zatím často financovaná pomocí nadací či jen bohatými sponzory) budou totiž za této situace mít jedinečnou šanci soustředit kolem sebe bez jakýchkoliv administrativních překážek nejprogresivnější mozky, vědce, filozofy a novináře - a mohla by opět nastolovat denní agendu, nemusela by pouze kopírovat aktuální politiku.

Tím by opět mohla zdůraznit roli žurnalistiky jako autonomní profese, která hájí v prvé řadě veřejný zájem, a nikoliv partikulární zájmy oligarchů, kterým média ve střední Evropě skoro bez výhrad již patří. Obsah těchto médií by ale měl být i formálně zásadně jiný, než jaký nabízejí média dnes, aby si jich zlenivělý čtenář všiml.

Zároveň ale budou muset takto nastavená média svést tvrdý boj s infantilizovanými konzumenty zvláště televizí, z nichž prakticky vymizela kritická analýza. Někteří sociologové proto v této souvislosti hovoří o „kulturní kontrarevoluci“. Média, která na tuto čtvrtou revoluci nebudou reagovat, nesoustředí kolem sebe v příštích letech špičkové mozky, které o těchto změnách budou referovat a pomohou se lidem v nich orientovat, se marginalizují. Stejně tak jako státy.

Oligarchové, kteří média kupovali jen kvůli vlivu, jenž však média ztrácejí, se jich za této situace zřejmě začnou zbavovat. Stejně jako to udělali před nimi zahraniční investoři, kteří je původně koupili kvůli zisku.

 

Právě se děje

Další zprávy