Tuzemská jednota dlouho nevydržela. Dlouhého trvání neměl poměrně jednotný pohled demokratických českých politiků na dění na Ukrajině a na ruskou surovou okupaci Krymu. Počáteční šok, když Rusové bez ohledu na mezinárodní úmluvy obsadili Krym a nazdar, již opadl. Nyní opět funguje zásada „člověk si zvykne i na šibenici“. Ale nejde jen o to.
Z exprezidenta Václava Klause se nyní stal velvyslanec ruského prezidenta Putina v Česku. Lepšího si Vladimir Vladimirovič nemohl přát.
Vidíme dnes jasně: semínka proruské orientace byla v minulých letech znovu zaseta a během ukrajinské krize vyrážejí rychle nad zem. Kupříkladu z exprezidenta Václava Klause se nyní stal velvyslanec ruského prezidenta Putina v Česku. Lepšího si Vladimir Vladimirovič nemohl přát.
Ve hře jsou další faktory: politici, kteří na chvíli „vykolejili“ nebo prozíravě mlčeli, se už vracejí do svých zajetých drah. Ozývají se stranická křídla – v ČSSD už předsedu a premiéra Bohuslava Sobotku i jeho lidi kritizuje parta Michala Haška oddaná Miloši Zemanovi. A navíc se blíží eurovolby, rozbíhá se předvolební kampaň. Politici volí mezi citem, který je odkazuje do roku 1968, a pragmatismem. Pragmatik vidí, kolik lidí u nás, hlavně těch levicově orientovaných, teď stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina.
Objevuje se i další zásadní prvek – ekonomický. Dost lidí ví, že okupace Krymu je hnus, ale na druhou stranu je to odsud daleko. Proč si pálit prsty za nějaké Ukrajince nebo Tatary. Hlavně aby se nás krymská krize nedotkla. Hlavně aby z Ruska nepřestala proudit ropa a plyn. Hlavně abychom nepřišli o východní kšeftíky. Bližší košile než kabát. Nejdřív jde o nás, pak zase o nás a pak snad o Ukrajinu. (O tom, že zavřít kohoutky ropy a plynu by Rusko tvrdě poškodilo a že obrácení toku třeba do Číny je pro Rusko strategicky riskantní, se moc nemluví.)
Zeman: Přijdeme o investice!
Prezident Miloš Zeman se vejde do více uvedených chlívků. Před okupací Krymu sice nejprve varoval. Vystupuje jako zapálený eurofil, takže mu nic jiného nezbývalo. Svůj výrok o příkopu na generace však začíná napravovat. Na návštěvě exportní firmy Papcel Litovel pravil: „Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv a která ve skutečnosti vede k tomu, že když k nám tito lidé nepřijedou, konkrétně uzbecký prezident Karimov, tak my nemáme možnost jim říct do očí svůj názor na lidská práva.“
Mluvil o odložení návštěvy Islama Karimova, ze které se omluvil kupříkladu premiér Sobotka. Zeman míní, že naše firmy díky tomu přijdou o možnost vyvážet zboží do Uzbekistánu. Ve firmě Papcel Litovel pokračoval: „Riskujeme, že přijdeme i o investice, které do těchto zemí už byly vloženy. Myslím, že Česká republika si nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že je v ní 630 tisíc nezaměstnaných. Těmito neuváženými kroky bychom neměli přispívat k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti.“
Tento výrok se dá logicky vztáhnout i na Rusko. Ročně tam exportujeme zboží a služby za cca 120 miliard korun. To Zeman dobře ví. Z tohoto pohledu je kritika ruské agrese na Krymu mnohem riskantnější než odložení Karimovovy návštěvy. - Na Zemanova slova tvrdě odpověděl předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Doporučil bych mu, aby strávil měsíc v íránském či uzbeckém vězení, aby aspoň tušil, o čem kecá.“ Věc kníže vidí vlastně mnohem víc jako obchodník: „To jsou kecy, které nám namlouvají, že to škodí. Když máme dobré zboží, tak si to lidi kupují, když nemáme, tak se vymlouvají, že je to kvůli naší zahraniční politice.“
Miloš Zeman se znovu vyjádřil i ke Krymu: „Zastávám názor, že řešením by obecně byla federalizace Ukrajiny, a v rámci této federalizace posílení autonomie Krymu, která již dnes existuje, protože Krym má vlastní parlament a vlastní vládu. Tato krize by byla daleko méně hluboká, kdyby zde neexistoval jeden precedent, a to je precedent Kosova.“ Toto srovnání se nyní běžně používá proti Evropské unii a USA, tedy srovnání Krymu a Kosova. Musí vědět, že srovnává nesrovnatelné.
Keller: Evropa nalákala Ukrajinu
Komické je, že v „precedentu Kosovo“ hrál Zeman důležitou roli. Připomněl mu ji premiér Sobotka: „Sám Miloš Zeman byl v obtížné situaci při tzv. humanitárním bombardování Jugoslávie, protože to byla jeho vláda, která musela schválit povolení k přeletu letounů NATO přes území ČR, a česká vláda se tak tehdy nepřímo podílela na vojenské operaci vůči Srbsku.“
K Ukrajině se vyjádřil lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu, sociolog Jan Keller: „Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není totéž co fotbalový zápas. Nemůžeme se stát fanouškem jednoho týmu a přát si, aby druhý tým byl na hlavu poražen, pokud možno 10:0. Je to mnohem složitější a nebezpečnější věc. Já si myslím, že je nesmysl fandit jedněm proti druhým, protože to nemůže dobře dopadnout.“ Keller ví, jaké má publikum, kdo si ho přijde na předvolební mítink poslechnout. Asi taky ví, že nejde o fandění „jedněch proti druhým“, ale o to, že jedna země okupovala kus jiného státu. Jaké fandění? Kdyby nám Slováci zabrali Moravu, taky by nikomu nefandil?
Miloš Zeman: "Tato krize by byla daleko méně hluboká, kdyby zde neexistoval jeden precedent, a to je precedent Kosova.“
Oranžový eurolídr pokračoval, a to je opravdu soda, v duchu Václava Klause: „Evropa nalákala Ukrajinu na integraci v situaci, kdy nedokáže řešit problémy Řecka či Španělska. Nabídne ale integraci zemi, proti které je takové Řecko učiněný ekonomický tygr.“ - Chybu udělala EU, nikoli Putin. Za Majdan, Kyjev, Krym, za Janukovyče může EU. Podivuhodné, že tohle vypustí z úst vysokoškolský profesor.
Exprezident Václav Klaus pokračuje v obviňování EU a USA – mohou za krizi na Ukrajině. „Mám strach, že k tomu bohužel velmi přispěla západní Evropa, Evropská unie a Spojené státy. Je to naprosté neštěstí.“ – Neštěstí je Klaus a jeho obsese Unií. V Brně se zastal i svého milovaného Putina: „Všichni politici se snaží prosadit své politické cíle, a z toho pohledu se Putin chová racionálně. Nemůže být šťastný z toho, že je do toho Rusko zataženo.“
Klaus: Rusko bylo na Krym zataženo
Věta „všichni politici se snaží prosadit své politické cíle“ je v této souvislosti nechutná. Omlouvá každého, od Hitlera přes Janukovyče a Karimova až po Putina. Také další věta, že Putin „nemůže být šťastný, že je do toho Rusko zataženo“, se zdá krajně propagandistická. Ruští vojáci obsadili Krym, kde rusky mluvícím obyvatelům nikdo nic nedělal, Putin vyhrožuje uzavřením kohoutků, ale je do toho zatažen.
Podle zpráv ze sociální demokracie se začínají hádat i poslanci za ČSSD. Ozvali se zemanovci Jaroslav Foldyna a Vítězslav Jandák. Vyčítají ministru zahraničí, antizemanovci Lubomíru Zaorálkovi, že dnes stojí na úplně opačné straně než v době, kdy odmítal americký radar v Brdech. Klub ČSSD se nyní poltí na proukrajinskou partu a proruskou partu.
Václav Klaus: „Všichni politici se snaží prosadit své politické cíle, a z toho pohledu se Putin chová racionálně. Nemůže být šťastný z toho, že je do toho Rusko zataženo.“
Ruští vojáci denně víc a víc odřezávají Krym od Ukrajiny. A na povrch začínají vyplouvat „české zájmy“, rozuměj české strachy. Debata ekonomické zájmy země versus lidská práva. Starý, ale stále zásadní spor v politice, do něhož se přimíchá maločeská úvaha, že nejsme velmoc, tak si nesmíme dovolit hájit ty slabší. Jedině snad proti ještě slabším. Je to zhoubná představa, která nakonec vede k tomu, že musíme někomu lézt do zadku. Komu? No tomu nejsilnějšímu. Je jedno, jestli je to demokrat, nebo autokrat. Tento postoj je zakomponován hluboko v povaze Čechů, naše největší slabina, jež se periodicky vrací.
Poslanecký klub ČSSD se znovu štípe, ale premiér Sobotka na Putinovu stranu nepřeběhl. Drží konstantní evropský postoj kupříkladu na chystané všelidové hlasování na Krymu (pod kontrolou bratrské, humanitární rudé armády). Sobotka: „Referendum bude v rozporu s ukrajinskými zákony. Takovýmto způsobem nelze přistupovat ke štěpení Ukrajiny jako státu.“
Výrok na Putinovu medaili přítulného satelitu
Hádá se i se Zemanem, který Krym populisticky přirovnal ke Kosovu. Prohlásil toto: „Nyní sklízíme plody, které jsme zaseli. Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“ (To je výrok, za který by mohl Zeman dostat Putinovu medaili přítulného satelitu.) Sobotka: „Chci opravit pana prezidenta, že se nejedná o nezávislost Krymu, ale o přičlenění Krymu k Ruské federaci.“ Připomněl také, že Kosovo sužovaly etnické bitky.
Premiér Sobotka: „My dlouhodobě participujeme na projektech, které mají posílit naši energetickou nezávislost a které mají snížit naši závislost na dovozu plynu a ropy z Ruska přes Ukrajinu.“
A ještě jeden bod pro Sobotku. Vystupuje jako umírněný politik, nekřičí, že mají naše pronajaté gripeny zaútočit na Moskvu, ale zasadil se o to, že Česko připojilo svůj podpis pod dopis visegrádské skupiny, který žádá Kongres USA, aby byl uvolněn vývoz amerického břidlicového plynu do Evropy. Premiér: „My dlouhodobě participujeme na projektech, které mají posílit naši energetickou nezávislost a které mají snížit naši závislost na dovozu plynu a ropy z Ruska přes Ukrajinu.“
Když to shrneme, Klaus a Zeman by zřejmě s Putinem v klidu uzavřeli nějakou tu mezinárodní opoziční smlouvu Evropa - Rusko. Premiér Bohuslav Sobotka zůstává ve věci Krymu a Ukrajiny blízko postojům Karla Schwarzenberga, jen tolik nekřičí. A má to dál velmi těžké uvnitř své partaje. Stále platí: ještě štěstí, že jsme v EU a NATO. Jinak bychom pomalu mohli chystat transparenty Zdrávstvuj Putin.
