Kdo by mohl být za rok a tři čtvrtě postaven jako nový kandidát na prezidenta? Kde najít postavu, která bude ochotna podstoupit martyrium přímé volby? Objet zemi? Která dokáže oslovit lidi ve městech i vesnicích? Na které by se v ideálním případně dokázaly shodnout ODS, TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL? Existuje někdo takový?
Jistě ano. Objevují se různé tipy. Je dobré znát jejich plusy a minusy. Jedno jméno se propírá dlouho: Tomáš Halík. Kněz, profesor Filozofické fakulty UK, prezident České křesťanské akademie, farář akademické farnosti. Speciální téma: mezináboženský dialog.
Letos v březnu v rozhovoru pro novinky.cz řekl: "V této chvíli o tom neuvažuji. Je teď taková hodina pro demagogy, jako jsou Donald Trump a Miloš Zeman." Pokračoval: "Kdybych nyní kandidoval, pravděpodobně bych získal hlasy lidí rozumně uvažujících a vzdělaných. Ale ti dnes nepředstavují většinu. Abych získal většinu, tak bych asi musel říkat věci, které jsou populistické a které odporují mému svědomí a rozumu. To nikdy dělat nebudu."
I když o kandidatuře nyní neuvažuje, nevyloučil zcela, že by do volby jít mohl. Co hovoří pro něj a co proti němu?
Pro Halíka
Halík je myslitel světového rozměru. V roce 2014 dostal Templetonovu cenu, "duchovní Nobelovku". Letos získal čestný doktorát Oxfordské univerzity. To se podaří málokomu na světě, nejen u nás. Je členem Evropské akademie věd a umění, dostal mimo jiné Cenu Romano Guardiniho „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby". Venku uznávaný muž.
Podobně byl v zahraničí uctíván disident Václav Havel. Ostatně i Halík byl za komunistů v disentu, projevil velkou osobní odvahu. Opět: takových bylo málo. Odvaha stát proti přesile, většině, je u myslitele obzvlášť cenná.
Halík oplývá i vlastnostmi vhodnými pro přímou volbu. Umí perfektně formulovat, jako kněz a pedagog je zvyklý mluvit s lidmi, naslouchat jim. Nebyl by pro něj problém objet zemi. Bez toho se přímá volba neobejde. Otázkou však je: obětoval by svoji vědeckou kariéru? Zatím tuto oběť přinést nehodlá.
Mezi Halíkovy plusy patří fakt, že je "havlovec", vyznává a hájí svobodu pro sebe i pro druhé. Pokud by byl zvolen hlavou státu, v zahraničí by byl vřele přijímán a jeho slova by byla sledována podobně, jako když mluvil Havel. Člověk by se za Halíka nemusel stydět.
České republice by na Západě, v demokratických zemích prospěl. Byl by to ideální "mezinárodní" prezident.
Mezi pozitiva můžeme částečně zařadit i fakt, že je moderní, internacionální křesťan. Dokonce by se to v dnešní době, kdy je křesťanská víra vyhrabávána ze země, hodilo. "Potíž" ovšem tkví v tom, že Halík nevystupuje proti islámu. A křesťanství je dnes u nás mylně kříšeno jako antimuslimský prvek.
Halík nemá vazby na politické strany. Zřejmě tedy ani žádné nevyřízené účty v této oblasti, soukromé msty. Sice je napadán coby "havlovec", "pravdoláskař", ale není to fatální. Také jeho ostré vymezení se vůči Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi v tomto smyslu nevadí. Oba jsou dnes mimo rozhodující strany. Zeman má podporu ANO, Babiše, ale tu by Halík stejně nikdy nezískal.
Proti Halíkovi
Halík je kněz v zemi, která byla čtyřicet let masírována komunisty, že náboženství je opium lidstva. Proti hraje i to, co se dalo uvést jako "pro": je havlovec. Pro mnohé dnes nadávka.
Myslitel vyhraněný a ostrý jak břitva. Nebojácný odpůrce dvou velkých českých postav, politických mastodontů Václava Klause a Miloše Zemana. Ta vyhraněnost se v situaci, kdy je země "puklá", rozdělená, stává jeho velkým minusem.
Má to konkrétní dopady. Pokud by držitel Templetonovy ceny zemi objížděl, zemanovci by na něj nešli. Leda by se dostavili s transparenty, jako to dělají Zemanovi odpůrci, kteří občas navštíví jeho mítinky.
Profesor Tomáš Halík, to je hlavní potíž, působí jako postava silně dělivá, provokativní, jeho duch a jeho víra provokují samy o sobě. Má v Česku mnoho "přirozených nepřátel".
Odpůrci by na něj házeli církevní restituce. Je fuk, že držel zásadu: církvi sluší býti chudá. Reflexu v únoru 2014 řekl: "Na toto téma jsem totálně alergický. Hned po roce 1989, kdy jsem ještě neměl žádné zkušenosti s médii, kdykoli se mluvilo o církvi a náboženství, vždy se mě ptali na restituce. A já odpovídal, že toto téma mě vůbec nezajímá, že jsem poslední, kdo by si přál nějakou bohatou, mocnou církev. Konvertoval jsem k pronásledované církvi a na náboženství mě vždy zajímala morální, duchovní a kulturní stránka. Restituce mě vůbec nezajímají."
Jistě by na něj soupeři vytáhli, že ho podporuje drsný developer Luděk Sekyra. Přítel lobbisty Romana Janouška, který byl zachycen v policejních odposleších, jak se baví s mafiánem Františkem Mrázkem. Při koupi firmy IPS za Sekyru lobboval Ivan Langer. Prý to ovšem dělal "z vlastenectví"... Sekyra před dvěma lety podpořil Halíka jako prezidenta.
Kněz krátce předtím developerovi pokřtil syna. Zjistil, že je Sekyra "filozoficky zaměřený". Později o něm řekl: "Napravující se hříšníci jsou potěchou kněžského srdce."
Letos v dubnu v Radiožurnálu Halík v obhajobě Sekyry pokračoval: "Jsem rád, když tito lidé, kteří vyrůstali v prostředí plném Mrázků a já nevím, jak se ještě jmenovali, se nestali těmito Mrázky a dnes podporují zejména akademickou činnost. Pan Sekyra velmi velkoryse podporuje celou řadu akademických projektů. A v tom jsem taky jeho partnerem a poradcem..."
Model 1989, nikoli 2018
Faktem je, že Tomáš Halík, podobně jako Miloš Zeman, není "na prachy". Nepotřebuje bohaté lidi okolo sebe pro svůj prospěch.
Existuje však jedno hlubší proti. Pohlížíme-li dovnitř Česka, Halík je tak trochu "model 1989". Ideální pro dobu po pádu komunismu. Takový Havel II. Jenomže my hledáme prezidentského kandidáta pro přímou volbu "model 2018". Člověka, který by se pokusil zahojit ránu rozseknuté české society. Není jisté, že by to tento světový filozof dokázal.
Uprchlíci za rok, rok a půl, možná nebudou tak palčivým tématem jako dnes. Ale v současné době jsou Halíkovy názory na tuto oblast pro většinu těžko přijatelné.
V Desateru argumentů ke strachu z islámu napsal: "Hluboce se stydím za ty naše politiky, kteří se předhánějí v tom, kdo se s větším populismem sveze na vlně lidové přestrašenosti, která infikuje naši společnost až do té míry, že se dokonce začínají formovat fašistické bojůvky 'domobrany'. Když vidím holé lebky s šibenicemi a protimuslimskými plakáty pálící evropské vlajky, vidím v nich dvojčata muslimských fanatiků pálících americké vlajky nebo hajlujících nacistů a neonacistů."
Tyto postoje by ho dnes na Hrad nevynesly. Halík je úctyhodný kandidát, ideální pro dobré jméno Česka v zahraničí. Doma však vyvolává u části občanstva vášnivý, až atavistický odpor. Dál by dělil společnost nikoli tím, co by dělal či říkal, ale tím, kým je. Super prezidentský kandidát, jen mu sehnat vhodný národ, který by ho zvolil.
