Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
27. 7. 2015 16:25

Uhelné limity: vládne ještě vláda, nebo už odbory?

Tripartita je důležitá, ale vláda se nesmí nechat zatlačit a musí naslouchat hlavně lobby voličů.
Měsíční krajina lomu ČSA z letadla. Ilustrační foto limitů.
Měsíční krajina lomu ČSA z letadla. Ilustrační foto limitů. | Foto: Aktuálně.cz

Odbory a zaměstnavatelé znovu přitlačili na prolomení těžebních limitů. Podle očekávání. Odborový předák Josef Středula si po pondělní tripartitě (vláda-odbory-zaměstnavatelé) pochvaloval „hutné, ale velmi dobré jednání“. I o osudu hnědého uhlí pod Horním Jiřetínem a jeho obyvatel.

Pro připomenutí: zhruba před půl rokem přišel ministr průmyslu Jan Mládek se čtyřmi možnostmi, co s uhelnými limity, které vláda schválila v roce 1991, dělat. Buďto nic, nebo je prolomit jen na povrchovém dole Bílina (vlastník ČEZ), nebo je prolomit trochu či úplně také na dole ČSA (vlastník Severní energetická). Poslední možnost by znamenala zánik městečka Horní Jiřetín a vsi Černice, naopak by se nejvíc zamlouvala Severní energetické (spolumajitelé Pavel Tykač, Jan Dienstl) a asi většině horníků, kteří u ní pracují.

Po pondělku je zjevné, že to je varianta, na kterou cílí i dvě ze tří stran tripartity. Vláda ji má podrobně rozebrat, řekl šéf Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Odborář Středula dokonce oznámil, že podle Bohuslava Sobotky a Jan Mládka je tato možnost „nejekonomičtější z těch, co jsou navrženy“.

Tak opatrně. Odbory si hájí svoje, ale po jednání na vládě by neměly mluvit za vládu. Tripartita nevládne. Je to důležité, ale z podstaty věci „nakloněné“ fórum. Odborové svazy i zaměstnavatelsko-podnikatelská reprezentace brání sice vážné, ale přesto stále jen dílčí zájmy. Jsou to lobby – a spousta jiných lobby na tripartitě chybí.

Vláda je odpovědná „lobby voličů“ a na rozdíl zbylých dvou třetin tripartity nese „syntetickou“ odpovědnost. Ke které patří i sociální dialog, který ale na tripartitě nevedou tři rovnocenní partneři a vláda se při něm nesmí nechat zatlačit.  

Proto je, pokud má Josef Středula pravdu, jeho sdělení znepokojující. Co si myslí o limitech předseda vlády, má volič slyšet od předsedy vlády. Včetně vysvětlení, jak k tomu dospěl a co to „nejekonomičtější varianta“ znamená. Pro koho nejekonomičtější?

Vyznat se v názorech Jana Mládka ze začátku ještě šlo. Postupně, když se vytasil ještě s podvariantami variant, je to čím dál tím těžší. Anebo si to můžete zjednodušit. Varianta číslo 3, tedy částečné zbourání Horního Jiřetína, víceméně padla, protože je pro Severní energetickou ekonomicky nezajímavá. A většina místních ji zavrhuje také. Takže pokud jde o důl ČSA, nezbývá než krajní možnost číslo 4 – úplné prolomení čili úplné zbourání Jiřetína a vysídlení asi tří tisíc obyvatel.

To si přejí majitelé a zaměstnanci, kryti odbory a zaměstnavatelskou lobby. Politicky je to ale mimořádně prekérní záležitost, lobby odpůrců možná není tak koncentrovaná jako lobby zastánců, ale prorůstá regionem i republikou.

V lednu 2015 Jan Mládek v rozhovoru pro DVTV řekl: „Pokud je to o tom, jestli jsme schopni zvládnout bez prolomení limitů na dole ČSA zásobování elektřinou a teplem - tak jsme.“ Z toho vyplývá, že zbourání Horního Jiřetína by nebylo důsledkem osudové situace v energetice, nehrozilo by, že bez něj budou tisíce lidí mrznout. Na druhé misce vah je pouze ekonomický status quo, tedy pracovní místa v hornictví a byznys Severní energetické.

A taky škody na životním prostředí, samozřejmě i ztráta pracovních míst v Horním Jiřetíně. Návrat k barbarským praktikám za socialismu. Zbourání a vyuhlení by bylo nevratné. Z uhelné jámy by se rubalo několik desítek let – a pak?     

Vláda nakonec bude muset udělat politické rozhodnutí – ale nemá to vlastně mnohem jednodušší, než se zdá?

 

Právě se děje

Další zprávy