Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
27. 10. 2014 7:00

V Česku smějí politici beztrestně štvát lid proti cizincům

Komentář Martina Fendrycha: Podle Evropského soudu pro lidská práva je třeba bránit všem formám projevu, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist a netoleranci. U nás to neplatí.
Úsvit Tomia Okamury. Proti imigrantům.
Úsvit Tomia Okamury. Proti imigrantům. | Foto: Aktuálně.cz

Jsme evropský stát? Ano, jsme členem Evropské unie. Geograficky taky do Evropy patříme. Ale jinak jsme spíš „východní“ zemí. Svědčí o tom třeba to, jak je u nás možné beztrestně štvát občany proti cizincům. V Česku je normální, když se objevují v předvolební kampani plakáty o vyhánění bezdomovců a „nepřizpůsobivých“. Díky Úsvitu Tomia Okamury je u nás normální, když jsou voliči štváni proti imigrantům. Obvykle se tomu cizinci nebrání. Ale občas se objeví člověk, který si to nechce nechat líbit. Jako třeba Ion Avramioti, který k nám přišel z Moldávie. Brání se statečně štvaní Úsvitu proti imigrantům.

Příběh Iona Avramiotiho je zajímavý v tom, že do Česka přicestoval před osmi roky se svou ženou z Moldávie na pozvání vlády. Stalo se to v rámci projektu ministerstva práce a sociálních věcí nazvaného Nábor kvalifikovaných specialistů ze zahraničí. Cíl projektu: pokud účastník prošel konkurzem, mohl u nás získat trvalý pobyt již po dvou a půl roce (normálně to trvá pět let).

Do Česka se musel dopravit sám, musel si tu najít práci, uzavřít pracovní smlouvu atd. Projekt dával 45denní ochrannou lhůtu při změně zaměstnaní. To se cenilo; pobyt byl vázán na povinnost mít zaměstnání. Pokud cizinec přišel o práci, musel okamžitě sehnat novou, jinak by přišel o povolení k pobytu. – Zopakujme to: Ion Avramioti a jeho žena k nám přijeli na pozvání české vlády. On v Moldávii získal bakalářský titul z psychologie, jeho žena dosáhla v Moldávii ještě vyššího vzdělání.

Jako cizinec si u nás Avramioti prošel lecčíms, sám říká, že „školou podvodníků a mafiánů“. Aby se do Česka dostal, stali se s manželkou členy družstva, jež funguje jako agentura práce. Nevěděli, že člen družstva není zaměstnanec, tudíž nemá nárok na mzdu, ale jen na podíl ze zisku družstva... Přes různé peripetie s falešnými doklady a vyhrůžkami bývalých zaměstnavatelů nakonec se ženou prošli projektem MPSV a za dva a půl roku dostali trvalý pobyt.

Po celou dobu, kdy žijí v Česku, byli nepřetržitě zaměstnaní, odváděli daně, není jim co vytknout. Nějak tak si asi MPSV výsledek akce, jejímž smyslem bylo nalákat do Česka perspektivní, mladé lidi ze zahraničí, nejlépe vzdělané, aby se zde usadili a měli děti, představovalo. Ion a Ina (jeho žena) jsou vzorní účastníci projektu.

Úsvit: Práci našim občanům, ne imigrantům

Během letošní předvolební kampaně do Evropského parlamentu Ion Avramioti uviděl předvolební plakát hnutí Úsvit. Bylo tam černě a červeně napsáno: Práci našim občanům, ne imigrantům. Sám o plakátu říká: „To mě hodně namíchlo. Žiju tu osm let. Jsem tu, protože chtěli, abych tady byl. Mám rodinu, dítě. Naštvala mě představa budoucnosti: pokud tímhle hnutí Úsvit začíná, co bude následující krok? Napíšou, že imigranti musejí být zastřeleni? Je to přehnaná představa, ale nechci, aby můj syn byl druhořadý, protože má migrantské kořeny.“

Ion Avramioti: "Naštvala mě představa budoucnosti: pokud tímhle hnutí Úsvit začíná, co bude následující krok? Napíšou, že emigranti musejí být zastřeleni?"

Ion je bojovník. Plakáty Úsvitu ho rozzlobily natolik, že na hnutí podal trestní oznámení. Avramiotiho zastupuje právnička Martina Houžvová, jež pracuje pro In Justitia (právnická organizace, která se jako první svého druhu u nás cíleně zabývá násilím z nenávisti v celé jeho šíři). Právě díky tomu trestnímu oznámení můžeme porovnat, jak si stojí české právo vůči evropskému.

V červenci Avramioti oznámení poslal na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Důvod? Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Krom zmíněného plakátu Práci našim občanům, ne imigrantům, zmínil „i další materiály hnutí Úsvit se stejnou tematikou. Šlo o plakáty, na nichž bílé ovce vykopávají z české vlajky ovci černou. Plakát byl doprovázen textem: Podpora rodinám, NE nepřizpůsobivým. Práci našim, NE imigrantům. Volte Úsvit.“

Oznamovatel poukázal na ustanovení paragrafu 356 trestního zákona: „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Požádal státní zastupitelství, aby policie jednání Úsvitu přezkoumala.

Žalobci: S tímhle na nás, cizinče, nechoď

Výsledek? Právní zástupkyně Martina Houžvová dostala vyrozumění OSZ, kde se píše: „Nepřísluší orgánům činným v trestním řízení řešit obsah předvolební kampaně politických uskupení, zejména bezobsažné reklamní slogany, jejichž primárním cílem je strhnout na sebe pozornost.“ Zastupitelství požádalo o „doplnění o relevantní skutečnosti“, jinak se tím policie nebude zabývat. Jinými slovy: pokud nemáte něco jiného, pořádného, tak s tímhle na nás nechoďte.

To je onen billboard z eurokapaně. Po zásahu lidové tvořivosti.
To je onen billboard z eurokapaně. Po zásahu lidové tvořivosti. | Foto: Aktuálně.cz

Právnička Houžvová obratem namítla, že svoboda politických stran zaujmout potenciální voliče nemůže být samozřejmě neomezená a kampaně přece nelze považovat za nedotknutelné. Sdělení Úsvitu je podle ní jasně zaměřeno proti imigrantům. Proto i nadále žádá přezkoumání.

Vyhověno nebylo. Žadatel dostal vyrozumění, že neuspěl, žalobci věc uložili k ledu. Houžvová i Avramioti však houževnatě pokračovali. V srpnu poslali žádost na Městské státní zastupitelství v Praze, aby přezkoumalo, zda byl dosavadní postup orgánů činných v trestním řízení správný.

Houžvová poukázala na praxi Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který vydal již mnohá rozhodnutí ve věci „hate speech“ (nenávistných projevů). Zmínila případ Erbakan proti Turecku (rozhodnuto bylo 6. 7. 2006). ESLP v rozsudku uvádí, že „tolerance a respekt pro stejnou důstojnost všech lidských bytostí je základem demokratické, pluralistické společnosti. Vzhledem k tomu je ze zásady možné v některých demokratických společnostech považovat za nutné postihovat nebo přímo předem bránit všem formám projevu, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist založenou na netoleranci“.

Právnička dále zmínila rozhodnutí ESLP v případu Féret proti Belgii (16. 7. 2009). Šlo o člena belgického parlamentu, jehož strana, Národní fronta, v předvolební kampani distribuovala letáky s textem: „Postavte se islamifikaci Belgie!“ a „Pošlete neevropské uchazeče o práci domů!“ (Velmi podobné plakátům Okamurova Úsvitu.) Předseda belgické Národní fronty byl za takto spáchaný trestný čin odsouzen k obecně prospěšným pracím a na deset let byl vyloučen z možnosti zastávat funkce v parlamentu.

Jak jinak, vše marno. V říjnu Městské státní zastupitelství v Praze (státní zástupkyně Magdalena Felixová) odpovědělo, že se ztotožňuje s obvodními žalobci. Pochybení v práci OSZ nebylo shledáno a „další obsahově shodné podněty“ nebudou již přezkoumávány. Šmytec. Že Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve velmi podobné věci jinak, to u nás zjevně nehraje roli. Tady jsme v Česku, tak bacha.

Ionovi Avramiotimu a Martině Houžvové tedy zřejmě nezbude než hledat právo (nikoli české právo) ve Štrasburku. Platí však, že Avramioti je obdivuhodný člověk, kterému o spravedlnost jde a něco pro její dosažení dělá.

 

Právě se děje

Další zprávy