Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
5. 2. 2016 12:45

Výměna Fajáda: Pět Čechů bylo zachráněno, tisíce jich jsou od té chvíle ohroženy

Návrat pěti Čechů z Libanonu je fajn. Tím to končí. Ukázalo se, že vyděračná taktika na nás funguje a že české tajné služby nespolupracují.
Alí Fajád vyvázl. Tisíce Čechů jsou díky tomu vystaveny vyššímu riziku.
Alí Fajád vyvázl. Tisíce Čechů jsou díky tomu vystaveny vyššímu riziku. | Foto: ČTK

Leze to z nich jak z chlupaté deky. Postupně se, samozřejmě neoficiálně, dozvídáme víc a víc o výměně Libanonce s ukrajinským pasem Alího Fajáda za pět českých občanů, kteří byli loni uneseni v libanonském údolí Bikáa. (Nikoli krásami krajiny, ale neznámými únosci.)

Nikdo nic oficiálně nepotvrdí. Pokud je něco potvrzeno, hned se to bere zpátky; jde přece o hru tajných služeb! Všecko je to tajné jak Mynářova prověrka. A všecko to pomalu leze ven a obnažuje chyby, kterých se vláda i tajné služby dopouští a které nás ohrožují.

Výměnu "Fajád za pět Čechů" potvrdil ministr obrany Martin Stropnický. Hospodářským novinám řekl: "Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané." Nyní už víme: nejenže Fajád nepojede do USA, kde mu hrozí doživotí, ale vrátil se zřejmě do náruče libanonské vojenské rozvědky.

Svůj výrok ministr obrany později rozředil. Zřejmě dostal od kolegů vynadáno. Sdělil: "Jedna publikovaná věta je příliš zjednodušující a nepopisuje komplexně složitou podstatu kauzy. Chci plně podpořit vyjádření ministra zahraničních věcí, že vláda s teroristy nevyjednává."

To je však zřejmě půlpravda. V daném případě asi nikoli "vláda", ale její vyjednavači, diplomaté, jednali nikoli s teroristy, únosci, ale lidmi libanonské vlády. Ovšem na druhou stranu, pokud libanonská vláda věděla o únosu, pokud to byla akce na záchranu jejího vojenského rozvědčíka Fajáda, zachovala se jako teroristická organizace.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nepodepsal vydání Fajáda do USA. Reakce ambasády Spojených států: „Jsme šokováni rozhodnutím české vlády propustit Alího Fajáda a Chalída El Marabího. Tito muži čelí u amerického federálního soudu obžalobě z přípravy vražd zaměstnanců americké vlády, dále z pokusu získat, přepravit a použít protiletadlové střely a z pokusu poskytnout materiální podporu teroristické organizaci."

Ambasáda dodala, že se případem zabýval Vrchní soud v Praze a vydal souhlas s extradicí. "Neexistuje žádné ospravedlnění toho, že tyto nebezpečné osoby byly propuštěny. Vážně tím utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení našich dvou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě.“

Ministr Pelikán prý nechtěl mít "na rukou krev" pěti Čechů. Čistě kupecky to bylo pět za dva (Chalíd El Marabí je ten druhý, třetí, Nelibanonec, neagent libanonské vojenské rozvědky, Faouz Jaber, dál bručí u nás ve vazbě. Úžasná spravedlnost.)

Vyděračná taktika funguje

Podívejme se hlouběji na ono "pět za dva". Pět Čechů bylo zachráněno. Skvělé. Pravděpodobně z rukou teroristické skupiny pracující pro libanonskou vládu či vojenskou rozvědku. Jenomže tím ta hra nekončí. Co další Češi v Libanonu? Co další Češi v mnoha dalších zemích? Ti jsou ode dneška vystaveni mnohem většímu riziku, že budou uneseni. Protože vyděračná taktika funguje.

Česká vláda, ať si mlží, jak si mlží, s únosci vyjednává. A je teď fuk, že to byli zřejmě únosci na vyšší úrovni, ne-li rovnou sami libanonští rozvědčíci. Takže to není "pět za Fajáda" (o toho šlo), ale potenciální ohrožení tisíců českých obchodníků, lidí pracujících venku a samozřejmě i turistů.

Další potíž. Šli jsme na ruku Libanonu a vykašlali se na Američany, na naše klíčové spojence. Chyba. A už jede klasické české uvažování: Amíci se zlobí jen na oko, ve skutečnosti se s Pelikánem a s premiérem Sobotkou Andrew Shapiro, velvyslanec USA v Česku, dohodl. Ostrý tón amerického prohlášení ovšem žádné předchozí dohodě rozhodně neodpovídá.

Čeští občané v zahraničí jsou poškozeni i dalším faktem. Ukázalo se, že české rozvědky, jak ta civilní, tak ta vojenská, mají velké problémy. Minimálně v tom, že nespolupracují. Známá, často opakovaná, po léta neřešená skutečnost.

Není jasné, kdo chyboval. Stropnický potvrdil, že špión českého Vojenského zpravodajství Psík odjel do Libanonu se dvěma novináři, advokátem a tlumočníkem. "Na začátku byla snaha pomoci našemu kuchaři v Libyi. Dnes mnoho takzvaných chytráků říká, že to bylo hloupé a naivní. Neměl krytí, a proto se napojil na skupinu s tím, že to bude obratnější." Kuchaře unesli loni v Libyi.

Pokud jde o "takzvané chytráky": vzít si jako krytí novináře, to je tedy síla. Novináři a špión byli zřejmě doslova vlákáni do léčky. Osloveni byli i jiní čeští žurnalisté, kupříkladu Jaroslav Kmenta. Lákající počítali s tím, že média budou o svých unesených lidech mocně informovat, tlak na vládu bude silný. A tajní nic nevěděli?

Jednou za tři měsíce, loni osmkrát

Nevíme, kdo a jakou chybu udělal. Jestli civilní rozvědka (ÚZSI), která údajně vojáky neinformovala o postoji Libanonců. Nebo Vojenské zpravodajství, které netušilo, že je Fajád libanonský rozvědčík pracující na vedlejšák pro Ukrajinu, a nakráčelo do pasti. Co však víme pozitivně: české tajné služby nespolupracují.

Což je normální. Jsou to tajné služby, mají to v genech. Proto musí existovat nadřízený institut, který by jejich práci koordinoval. Premiér Sobotka tvrdí, že je to Bezpečnostní rada státu. V ní má tajné agentury na starosti Výbor pro zpravodajskou činnost. Obě ty party vede premiér, patří sem ministři vnitra, obrany, zahraničních věcí, ředitelé tajných služeb atd. A teď pozor: výbor pro služby se má scházet jednou za tři měsíce!

Loni se prý sešel osmkrát. (Měl by zasedat každý týden!) Jinak, říká Bohuslav Sobotka, za koordinaci odpovídají sami ředitelé. (Což je, jako by za rozvod odpovídali "sami rozvádějící se manželé".)

Dříve jsme měli ministra pro tajné služby. Kupříkladu ministr bez portfeje za ODA Pavel Bratinka (1996 až 1998) byl předsedou Rady vlády pro zpravodajské a bezpečnostní služby. Dnes zpravodajské agentury jako celek nikdo z ministrů neřídí. Nic na tom nemění, že VZ a ÚZSI spadají pod ministry obrany a vnitra.

Neexistuje koordinace služeb. Ta totiž znamená, že někdo ví, na čem služby aktuálně dělají. Má přístup k živým informacím. A když civilní rozvědka ví, že Libanon postrádá rozvědčíka Fajáda, řekne to vojenské službě, která chce do Libanonu poslat svého agenta v doprovodu novinářů a nemá tuchy o tom, že Fajád je agent Libanonu.

Je skandální, že se v době teroristických útoků na Evropu zpravodajský výbor sejde jednou za jeden a půl měsíce. To má být vtip? Je skandál, že tajné služby nikdo nekontroluje, nikdo nesmí vstupovat do jejich živých operací. Nikdo neví, co tropí. A ještě dlouho vědět nebude. Důvěryhodnost tajných služeb se tím prudce snižuje. Pro české občany i pro zahraničí.

 

Právě se děje

Další zprávy