Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 3. 2016 13:15

Ženy dohánějí muže. Zato význam dětí upadá. Dostávají se čím dál víc na vedlejší kolej

Výzkum CVVM naznačuje, že jsme v rodinách konzervativní. Je to spíš zdání. Máme moderně málo dětí a moderně milujeme zábavu.
Rodina se rychle mění. Nejen u nás.
Rodina se rychle mění. Nejen u nás. | Foto: Aktuálně.cz

Jsou Češi v pohledu na rodinu konzervativní? A co vlastně znamená být konzervativní? Je to dobře, špatně? Podle výzkumu CVVM konzervativní jsme. V pohledu na to, kdo má doma opravovat kliky a kapající kohoutky, protékající záchod, měnit žárovky. Kdo má vařit a uklízet, pečovat o děti a zajistit rodině živobytí.

Naopak nekonzervativní, svobodní jsme v tom, kdo převezme iniciativu v sexu, kdo se bude dál vzdělávat, kdo má pěstovat společenské kontakty či koníčky. Zábavu tedy uznáváme jako právo, jež nelze nikomu upřít. Poměrně otevření jsme v pohledu na to, jestli má kariéru pěstovat muž, nebo žena. Zde hned dosaďme čísla: 63 procent dotázaných (celkem bylo tázáno 1080 žen a mužů) míní, že kariéru mají pěstovat oba stejně, jedno procento odvětilo "spíše žena" zbytek si myslí, že kariéra je chlapská záležitost.

Co by byla nekonzervativní společnost? Všichni (nebo valná většina) by odpověděli, že o všecko mají usilovat a starat se oba v páru, oba manželé úplně stejně. Vznikla by tak iluze jakýchsi zcela rovných práv a povinností. Taková totálně nekonzervativní společnost by ale zároveň byla bezpohlavní. Odpadly by staré stereotypy jako třeba "dobývání ženy".

Proč by měli muži dobývat ženy? Proč by nemohly rovnocenně ženy dobývat muže? Jakmile o tom začnete přemýšlet, napadne vás však, že ženy odjakživa dobývají muže stejně, jako se to děje naopak. Používají ovšem jinou taktiku. (Nemělo by se v moderní společnosti i toto setřít?)

Další otázka: co dnes považujeme za nejdůležitější? Peníze? Kariéru? Zábavu (v průzkumu zřejmě schovanou za koníčky a pěstování společenských kontaktů)? Nebo snad vychovávání dětí (CVVM to skrylo pod "pečovat o děti")?

A kdo v rodině myslí na charitu?

Poznámka. V otázkách se neobjevuje jiná oblast; nazvěme ji pomocí mimo rodinu, ze které nic nekouká, péčí o okolí, charitou. Kdo v rodinách dělá toto? Kdo to má na starosti? Jak jsme zde rovnostářští? Pro vývoj rodiny je umět pomáhat velmi důležité, ne? A nevejde se pod zkoumané "vykonávání veřejných funkcí".

Dejme tomu, že smysl rodiny tkví ve výchově dětí. Podle výzkumu si jedno procento myslí: pečovat o děti má muž, 60 procent oba, 32 procent spíše žena a 7 procent rozhodně žena. (Otázkou zůstává, jak to probíhá v reálu, přece jen jde o pouhé odpovědi průzkumníkovi.)

Slovo "děti" není přesné. Podle Eurostatu u nás připadá na jednu ženu v reprodukčním věku 1,53 dítěte. Podle jiného průzkumu CVVM si u nás nejvíc lidí (okolo 70 procent) myslí, že ideální je mít dvě děti. Odtud celkem jasně plyne, že děti nejsou naší největší prioritou.

Pokud tedy páry pečují o 1,53 dítěte (o méně, odečtěme matky samoživitelky), není to s výchovou zas tak náročné. Mnoho rodin má dítě jedno, není tak těžké se o ně starat, rozhodně snazší než o dva, tři, čtyři potomky.

Právě nízký počet dětí na jednu ženu ukazuje, že konzervativní dávno nejsme. Děti jako smysl rodiny? Čím dál míň. Svědčí o tom i rostoucí tlak ze všech stran, aby se dítě dalo co nejdřív strčit do jeslí či školky. V tom jsme velmi pokrokoví.

Kdo doma maže panty u dveří, pak není až tak zásadní. Zásadním se však stává vaření. Třicet procent dotázaných už odpovídá, že vařit mají oba. Ovšem nezapomeňme, že z jídla a jedení se stává kult. Význam jídla roste, o jídlo, o potraviny pečujeme s obrovským zájmem. Nenarazit v bedně na nějakého toho kuchaře, který fascinovanému divákovi vykládá, jak osmažit bramborák? Nemožné.

Odtud plyne: za nějaký čas se muž bude cítit diskriminován, že méně vaří. Rozhodně ne tím, že se méně stará o dítě (o 1,53 dítěte); tam platí shoda: jesle, školka, škola.

Placené zaměstnání matka

Vraťme se ještě ke kariéře. Podle 63 procent dotázaných o ni mají muž a žena usilovat stejně. Nečesky pěkné. Jenomže stále dál platí, že máme velmi málo manažerek, málo političek a že ženy berou méně než muži. Cítíte ten rozpor? Macho-muž v průzkumu velkoryse mávne rukou: ať si dělá holka kariéru. Vysoko se stejně nedostane.

Poněkud podvratná poznámka: Porodit děti, vychovat je, vypiplat, dovést do školy, není to úžasná kariéra? U nás se žena (mnohem řidčeji muž) v domácnosti bere, jako že "nic nedělá", nebo jako že "nepracuje". Což je megapitomost.

Kdybychom byli moderní společnost, vnímali bychom výchovu dětí jako krásnou práci, která má nepopiratelný, všeobecně uznávaný smysl. Chytrý stát by matkám platil slušnou mzdu po celou dobu, kdy děti vychovávají. Vyplatilo by se to.

Mít děti je pro pár stále ještě "přirozená povinnost", avšak nikdo je za to obdivovat nebude. Když máte dětí víc, tři, čtyři, pět, koukají na vás jak na exoty. Dítě pro okolí začne být zajímavé, pokud udělá kariéru. Žena, která jde na procházku se třemi malými dětmi, dnes vzbuzuje spíš lítost, "jéžiš, chudák ženská".

Obvykle dojdeme k závěru, že jsme společnost, která stále dál podceňuje, diskriminuje ženy. Potlačovaným faktem však také je, že sice nenápadně, zato však s mimořádnou zavilostí diskriminujeme děti. Jsme společností málo dětí, které patří spíš do jeslí a do školky než k mámě a tátovi. Co je na tom, sakra, konzervativního?

 

Právě se děje

Další zprávy