Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
9. 5. 2018 8:00

Zlý Brusel se najednou Orbánovi hodí. Nacionalisté všech zemí, rozpojte se!

Jestli má Česko nějaký "národní zájem", pak je to funkční Evropská unie. Ne propad do chaosu sporů mezi jednotlivými zeměmi, které - pokud je povedou "obhájci národních zájmů" - nemají řešení.
Orbán a Kurz v lednu ve Vídni. Maďarsko na prvním místě, Rakousko taky, je to proveditelné?
Orbán a Kurz v lednu ve Vídni. Maďarsko na prvním místě, Rakousko taky, je to proveditelné? | Foto: ČTK

Rakouská vláda schválila zákonnou úpravu, která sníží přídavky vyplácené dětem žijícím v Česku, na Slovensku v Maďarsku a dalších zemích, jejichž rodič nebo rodiče dojíždějí za prací do Rakouska.

Maďarský ministr zahraničí označil toto rozhodnutí za nedůstojné a neslušné a vyzval Evropskou komisi, aby se proti tomuto "porušení evropského práva" ohradila.
Maďarský ministr zahraničí označil toto rozhodnutí za nedůstojné a neslušné a vyzval Evropskou komisi, aby se proti tomuto "porušení evropského práva" ohradila.
Maďarský ministr zahraničí označil toto rozhodnutí za nedůstojné a neslušné a vyzval Evropskou komisi, aby se proti tomuto "porušení evropského práva" ohradila.
Maďarský ministr zahraničí označil toto rozhodnutí za nedůstojné a neslušné a vyzval Evropskou komisi, aby se proti tomuto "porušení evropského práva" ohradila.

Vlastně bych tuto větu mohl zkopírovat tolikrát, abych naplnil obyklou délku komentáře, a měl bych hotovo. Ve vyjádření šéfa maďarské diplomacie je totiž úplně všechno. Nic dalšího skoro není třeba dodávat - stačí se pohodlně opřít a nechat na sebe působit jeho nestoudnost. Jiným výrazem se slova ministra vypjatě nacionalistické a protiunijní vlády opravdu při nejlepší vůli popsat nedají.

Pro ty, komu unikla věcná podstata sporu - nový rakouský kabinet lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ) oznámil, že přídavky na děti vyplácené do zahraničí přizpůsobí životním nákladům v dané zemi. Model, kdy rodič pracuje v Rakousku, ale rodina zůstává v zemi původu, se ovšem v praxi samozřejmě týká především blízkých středo- a východoevropských zemí. Seřazeno dle počtu dětí, které Rakousko takto podporuje, především Maďarska, Slovenska, Polska, Rumunska, Slovinska a Česka. A protože jde vesměs o země, kde jsou životní náklady nižší než v Rakousku, budou nižší i přídavky. Citelně to pocítí právě maďarští rodiče. Místo dosavadních - jednotných - 172 eur by měli dostávat jen 93 eur na dítě. Rakousko očekává úsporu 100 milionů eur ročně.

Na rozhodnutí lze samozřejmě nahlížet z různých stran. Jeho odpůrci mohou argumentovat tím, že maďarský zaměstnanec platí v Rakousku stejné daně jako německý nebo australský a není tedy důvod, proč by z rozpočtu neměl - při stejných podmínkách - i stejně čerpat. Kritici také varují, že rozhodnutí může vést k odlivu zahraničních pracovníků, bez kterých se mnohá odvětví rakouské ekonomiky - stavebnictví, zemědělství, cestovní ruch či pohostinství - neobejdou.

Na druhé straně jsou maďarské přídavky na děti ještě výrazně nižší, než nově plánované rakouské (dle údajů rakouské vlády jen 39 eur měsíčně). Vídeň tak může poukazovat na to, že pokud Maďarsko tuto sumu pokládá za dostačující, pak není důvod, aby rakouská státní kasa tamní děti "dotovala" víc než čtyřnásobkem. Samozřejmě mají také rodinné sociální dávky pomoci zvýšit porodnost v Rakousku - nikoli v Maďarsku.

Oprávněnost rakouského kroku nechť si tedy posoudí každý sám. Podstatné je tady něco zcela jiného.

Nacionalistická politická uskupení v celé Evropě - včetně Maďarska - halasně oslavovala vznik nové rakouské vlády, v níž hrají silnou úlohu Svobodní. Maďarský premiér Viktor Orbán se v lednu ve Vídni sešel nejen se svým protějškem Sebastianem Kurzem, ale také s šéfem Svobodných a vicekancléřem Heinzem-Christianem Strachem. Rakouští hostitelé a maďarský host se vzájemně vynášeli do nebes. Strache chválil kroky Budapešti během uprchlické krize, Orbán mluvil o "novém začátku" v rakousko-maďarských vztazích. Předchozí kabinet lidovců a sociálních demokratů byl podle něj k jeho zemi "nepřátelský".

Jenže stačilo, aby rakouská vláda začala dělat to, co všichni samozvaní obhájci národních zájmů tak hlasitě požadují - tedy hájit "národní zájem" -, a "nový začátek" skončil dřív, než pořádně začal. Podle Budapešti je najednou hájení národních zájmů "nedůstojné a neslušné".

Korunu všemu nasazuje požadavek maďarského ministra zahraničí, aby Rakousko přiměly změnit rozhodnutí instituce Evropské unie. Ano, přesně ty, jejichž právo něco členským zemím "diktovat" Budapešť tak dotčeně zpochybňuje, když se jedná o Maďarsko.

Pokud by snad na to někdo zapomněl: připomeňme, že Budapešť ignorovala rozhodnutí Evropské unie o přerozdělení uprchlíků z Itálie a Řecka a napadla ho u soudu. Neúspěšně. Přesto dávají premiér Viktor Orbán i jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó při každé příležitosti hlasitě najevo, že jejich země se v otázce migrace evropským pravidlům nikdy nepodvolí. O. K. - ale proč potom požadují evropskou intervenci do svého sporu s Rakouskem a očekávají, že se podvolí Vídeň?

Důvod je jednoduchý. Pro samozvané "obhájce národních zájmů" neplatí "moje země na prvním místě". Těmito hesly se jen zaštiťují: "America First!", "Österreich zuerst!" a nepochybuji, že existuje i maďarská verze. To by ještě bylo v pořádku - od každého politika očekáváme, že hledí především na zájmy těch, kdo ho volí. Problém je ale v tom, že ti, kteří nejhlasitěji křičí "moje země na prvním místě", mají obvykle na mysli "jen moje země", a ještě častěji prostě a jednoduše "já". Proto může Orbán uplatňovat orwellovský doublethink, z něhož se nám točí hlava. Evropská unie je pro něj současně dobrá i špatná. Dobrá, když mu má posloužit, špatná, když mu překáží.

Obhájci "národních zájmů" se mohou scházet na konferencích, plácat se po zádech a fotit se spolu pouze do chvíle, kdy skutečně začnou "hájit národní zájmy". A platí to samozřejmě i pro ty české.

Tomio Okamura píše o šéfovi rakouských Svobodných jako o svém příteli, i když jeho náklonnost zřejmě ještě nedosáhla takové intenzity, aby věděl, jak se jeho rakouský kamarád jmenuje (pro ty, kdo nesledují tak pozorně Okamurův Facebook - Heinz-Christian Strache na něm tvrdošíjně vystupuje pod pseudonymem Hans-Christian Strache). To ovšem jen proto, že jejich boj proti společnému nepříteli - Bruselu, uprchlíkům, islámu - přehlušuje "národní zájmy" typu Temelína či zrušení, respektive zachování Benešových dekretů. Jakmile na ně dojde, bude po přátelství. Totéž platí pro dojemnou shodu mezi otcem a synem Klausovými a německou AfD.

Nejnovější maďarsko-rakouský spor nejspíš ani jedné z obou zemí nebude stát za diplomatické komplikace. Koneckonců, "obhájci národních zájmů" na obou stranách předvedli voličům, že je nedají lacino, a o moc víc asi ani nešlo.

Nám ostatním by tato lekce měla znovu důrazně připomenout - jestli má Česko nějaký "národní zájem", pak je to funkční Evropská unie. Ne propad kontinentu zpátky do chaosu sporů mezi jednotlivými zeměmi, které - pokud je povedou "obhájci národních zájmů" - nemají řešení.

"Obhajoba národních zájmů" totiž na neshody funguje jako bomba s heliem na pouťové balónky - nafukuje splihlá nic do obřích rozměrů, hrozících výbuchem.

 

Právě se děje

Další zprávy