Pomalu se blížíme k metě, při jejímž dosažení si na provoz státu budeme půjčovat miliardu korun denně. Částka je to natolik vysoká, že ji lidská představivost přestává zvládat. Čím více se zadlužení našeho státu blíží takto gigantickým rozměrům, tím více bychom měli přemýšlet o tom, kam veřejné peníze směřují a zda jsou vynakládány efektivně.
Proevropský premiér Arménie Nikol Pašinjan sice zvítězil první červnový víkend ve volbách, vyhráno ale zdaleka nemá. Aby definitivně uzavřel mír s Ázerbájdžánem, musí ve své malé jihokavkazské republice změnit ústavu. A tomu bude bránit proruská opozice.
Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.
V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka se autor věnuje v přehledu uplynulého týdne především premiéru Andreji Babišovi. Tomu se nadále daří prosazovat jeho plány, navíc má na své straně i koaliční SPD a Motoristy, kteří mu vycházejí ve všem vstříc. Včetně jeho možného střetu zájmů. Je ale otázka, jak bude část veřejnosti na tuto Babišovu dominanci reagovat.
Brutální útok súdánského žadatele o azyl v Belfastu zapálil nahromaděnou frustraci chudých vrstev. Severní Irsko přitom celkem hostí jen 2379 azylantů. Ti jsou však koncentrováni do chudých čtvrtí s vysokou nezaměstnaností a nedostatkem bydlení. Zatímco vyšší vrstvy migranty nepotkají, pro ty chudé se stali nevítanými sousedy. Pak stačí k výbuchu násilí jen málo.
Ty záběry šokovaly Británii. Azylant ze Súdánu klečí v Belfastu na zhruba čtyřicetiletém muži a bodá ho kuchyňským nožem do hlavy. Oběť zachrání až pohotový zásah kolemjdoucích, zůstává ale v kritickém stavu. Stovky násilníků následně začnou drancovat azylové domy a zapalovat automobily. Jako kdyby se Severní Irsko vrátilo o desítky let zpět. Jen s tím rozdílem, že nyní jsou nepřítelem azylanti.
Nedělní parlamentní volby v Arménii označili politici i odborníci – jak v zemi, tak v zahraničí – za osudový krok, který má určit směřování země na příští desetiletí. Obecně se mělo za to, že se země musí buď vydat směrem k Evropské unii, nebo zůstat svázána s Ruskem a jeho satelity. Aktivisté i analytici vylučovali cokoliv mezi tím.
Paraziti v našich střevech se mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech. Jedná se o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie, která v tomto případě dokáže přeměnit bývalé parazity v naše léčitele.
Představte si osmdesátiletého pána u doktora, který si stěžuje, že mu při sexu píská v uších. Doktor se podívá a suše konstatuje: „A co byste v osmdesáti čekal? Potlesk?“ Tenhle vtip odvyprávěl vlivný šéf ruské státní banky VTB Andrej Kostin. Vzkazuje tím jediné: ruská ekonomika sice pod tíhou západních sankcí skřípe a píská, ale Rusové by měli být spokojení, že to celé vůbec ještě funguje.
Teprve 30letý předseda francouzského pravicového Národního sdružení Jordan Bardella vstupuje do prezidentského souboje roku 2027 jako jasný favorit: ještě před několika lety nepředstavitelný scénář. Hlas pro dřívější Národní frontu býval hlasem pro krajní pravici, pak protestem proti etablovaným elitám. Dnes se však Národní sdružení stává součástí politického mainstreamu. Důvod? Bezpečnost!
Tečka Radka Bartoníčka přináší pátek co pátek několik nových videoukázek, s pomocí kterých se snaží mapovat dění uplynulých dní především v české politice – ale nejen v ní. Tentokrát si mohou zájemci kromě krátkých autorových glos pustit například premiéra Andreje Babiše, prezidenta Petra Pavla, ale také bývalého slovenského premiéra nebo zástupce hned několika církví.
Existuje staré manažerské pravidlo říkající, že áčka přivádějí do firmy áčka, zatímco béčka přivádějí céčka. Zkušenost z několika desetiletí práce ve státním zdravotnictví mě naučila ještě jednu věc: céčka se ráda obklopují déčky, éčky a dalšími písmeny abecedy. Někteří lidé si totiž vybírají spolupracovníky, kteří je neohrožují.
Přesně před patnácti lety, třicátého května 2011, oznámila spolková kancléřka Angela Merkelová odchod Německa od jaderné energie. Německo následně odstavilo 17 zbývajících jaderných reaktorů. Jejich likvidace potrvá nejméně do roku 2045 a vyžádá si 50 miliard eur. Elektřina, kterou mohly tyto reaktory vyprodukovat během následujících 20 let, má tržní hodnotu zhruba 100 miliard eur.
Otevřít téma nebo instituci mladým lidem - zaklínadlo dnešní doby. Stačí tuto větu pronést a hned působíme svěže, moderně, progresivně. Žádný úspěšný politik, markeťák nebo vizionář nesmí zapomenout na mladé, jsou to budoucí voliči, zaměstnanci a také zákazníci. Kdo dnes nevrtí mladými, jako by nebyl, píše Barbora Grečnerová, která měla v Knihovně Václava Havla na starosti vzdělávací projekty.
Nedávno se na internetu začala šířit zvláštní webová stránka. Její premisa zní jako satira: pokud se blíží apokalypsa, bohatí o ní budou vědět jako první. A pokud to vědí jako první, odletí pryč jako první. Ideálně soukromým tryskáčem.
V pravidelném pátečním pořadu Tečka Radka Bartoníčka můžete jako obvykle zhlédnout několik krátkých videoukázek především z české politiky uplynulých dní. Nejčastěji je k vidění premiér Andrej Babiš (ANO), který autora zmiňovaného videopořadu postrádal v tomto týdnu na tiskové konferenci po zasedání vlády. Radek Bartoníček reaguje na vzkaz premiéra a popisuje silné i slabé Babišovy stránky.
Ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně už bylo řečeno téměř vše. Přesto stojí za to připomenout jednu důležitou okolnost, která během víkendu poněkud zapadla.
Nejnovější díl Politické šikany navázal na rozhovor s ministryní financí Alenou Schillerovou, který v pondělí vydalo Aktuálně.cz. Spoluautoři rozhovoru přibližují nejen okolnosti rozhovoru, ale debatují také o premiéru Andreji Babišovi a popisují, jak vypadá hospodaření země v podání tandemu Babiš–Schillerová. V druhé části podcastu se trojice autorů vrací k sudetoněmeckému setkání v Brně.
Iniciativa Meeting Brno o víkendu hostila pod heslem smíření setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Není asi divu, že událost, která se byť vzdáleně dotýká některých z nejbolavějších momentů tisícileté historie česko-německých vztahů, vyvolává ve společnosti pozitivní i záporné reakce a komentáře z nejrůznějších úhlů pohledu. Bylo by nepřirozené, kdyby tomu tak nebylo.
Někomu to může znít jako protimluv – poslední léta jsem coby dokumentarista Paměti národa vedl desítky biografických rozhovorů s Němci. Tedy s posledními žijícími účastníky nuceného vysídlení z poválečného Československa. Nic rozporuplného v tom ale nehledejte. Paměť národa zaznamenává vzpomínky na klíčové události naší historie. A mezi ně odsun skoro tří milionů obyvatel této země patří.
