


Senátní volby jsou dlouhodobě pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO noční můrou. Hegemon české politiky je neumí, a proto má na rozdíl od Poslanecké sněmovny v horní komoře už roky výrazně menšinové zastoupení. A přestože v Senátu letos na podzim posílí, na většinu to ani zdaleka opět stačit nebude.

Ani po letošních podzimních volbách nebude mít hnutí ANO v Senátu většinu. Přesněji řečeno – není to nemožné, šance na ovládnutí horní komory má ale strana Andreje Babiše čistě teoretické.
Senátní klub nejsilnější strany v zemí má totiž v danou chvíli patnáct členů, z toho jeden její senátor mandát letos obhajuje.
Do Senátu, který má 81 členů, se volí každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Jinak řečeno: Pokud by mělo mít hnutí ANO po letošních volbách většinu také v horní komoře, muselo by vyhrát v každém z nich – a to se nestane. Babiš tak musí počítat s tím, že zde jeho vláda bude i příští dva roky narážet na většinu opozičních stran.
A nejen to: Přestože před dvěma roky hnutí ANO vyhrálo senátní volby v osmi obvodech, dlouhodobě platí, že dvoukolovou většinovou volbu hnutí Andreje Babiše neumí.
Příčin to má několik. Ta hlavní spočívá v tom, že jde o typ voleb, ve kterých bodují výrazné osobnosti konsenzuálního charakteru. Tedy kandidáti, kteří mají schopnost oslovit voliče také mimo své kmenové jádro.
Babišovo ANO ale už několik let trpí tím, že žádné nové výrazné osobnosti nemá. Do Senátu za něj proto mnohdy kandidují poslanci, starostové a primátoři, případně krajští hejtmani. Ještě podstatnější ale je, že i když kandidáti hnutí ANO dokážou uspět v prvním kole, třeba před dvěma lety jich do toho druhého postoupilo 19, nakonec většinou odejdou z toho druhého poražení.
Což souvisí s výše uvedeným: Spíše konsenzuální kandidáti mají lepší předpoklad oslovit před druhým kolem voleb také voliče těch stran, jejichž kandidáti neuspěli v tom prvním. A tady se opakovaně ukazuje, že se voliči opozičních stran ve druhém kole sjednotí proti kandidátům hnutí ANO – typicky třeba voliči ODS upřednostní kandidáta lidovců nebo Starostů před kandidátem nejsilnější strany v zemi.
V mnoha obvodech to navíc už několik let funguje tak, že opoziční strany svůj postup koordinují již před volbami s tím, aby si jejich kandidáti nekonkurovali. Jednoduše řečeno – vznikají zde předvolební koalice. Takto se například před dvěma lety za kandidaturou Břetislava Rychlíka v Brně spojila TOP 09 s ODS, Zelenými a Piráty. A před druhým kolem se k nim přidali také lidovci.
A nakonec platí toto: Senátní volby jsou volbami druhého řádu a chodí k nim historicky málo oprávněných voličů. Což platí obzvlášť o druhém kole, ke kterému zpravidla dorazí pouze speciálně motivovaní lidé. A to o těch, kteří podporují hnutí ANO, případně SPD nebo Motoristy, neplatí. Také proto Babišova formace neumí senátní volby vyhrávat.
Přes to všechno nemá důvod ANO volby do Senátu vzdávat. Protože pokud je prakticky vyloučené, že by po těch letošních horní komoru ovládlo, nelze vyloučit, že si připraví půdu pro to, aby se mu to povedlo za dva, případně za čtyři roky. Ostatně pokud letos hnutí ANO obhajuje pouze jeden mandát, je takřka jisté, že v Senátu po volbách posílí.
A pokud by ANO vyhrálo v deseti nebo třeba i dvanácti a více obvodech, nelze vyloučit, že bude mít vůbec poprvé v horní komoře nejsilnější klub. Tím nyní disponují zástupci ODS a TOP 09, kterých je třicet. Proto má také ODS předsedu horní komory. Samostatná ODS obhajuje pět křesel, TOP 09 dvě, v tomto je tedy jejich pozice relativně slušná, a pokud pro ně volby neskončí vyloženě debaklem, většinu si nejspíš udrží.
Nejsložitější výchozí pozici má v tomto ohledu STAN, který v Senátu disponuje druhým nejsilnějším klubem. Avšak z osmnácti jeho stávajících mandátů jedenáct na podzim obhajuje. V zásadě platí, že si to strana Víta Rakušana letos v senátních volbách rozdá s hnutím ANO o to, kdo po nich bude mít v horní komoře druhý nejsilnější klub. Své si budou chtít říct ale také lidovci, kteří obhajují pouze tři ze dvanácti svých mandátů.
Což platí především pro obvody, kde je KDU-ČSL tradičně silná. Typicky jde třeba o Uherské Hradiště nebo Vyškov. Obzvlášť posledně jmenovaný budou lidovci bedlivě sledovat, neboť se v něm o hlasy voličů bude ucházet jejich předseda a úspěšný hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Celkově přitom nelze vyloučit, že i lidovci letos v Senátu – byť třeba mírně – posílí.
V jádru ale platí toto: Pokud se nestane nic mimořádného, ANO v Senátu po letošních volbách jednoznačně posílí. Ani zdaleka to ale neznamená, že Babiš našel recept na to, jak ve volbách, které jeho strana neumí, uspět.
Přesto by měly být opoziční strany ve střehu a pokud možno svůj postup koordinovat tak, aby nebyla jejich většina v Senátu ani výhledově ohrožena. V opačném případě budou jejich vyhlídky v české politice na několik let mizerné.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.



Pražští policisté pátrají po zatím neznámém muži, který podle nich v supermarketu v Ankarské ulici na Petřinách během několika dnů ukradl víc než 130 balení ořechů. Způsobil tím škodu za zhruba 15 tisíc korun, hrozí mu až dvouletý trest vězení.



Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl v úterý gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.