


Senátní volby jsou dlouhodobě pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO noční můrou. Hegemon české politiky je neumí, a proto má na rozdíl od Poslanecké sněmovny v horní komoře už roky výrazně menšinové zastoupení. A přestože v Senátu letos na podzim posílí, na většinu to ani zdaleka opět stačit nebude.

Ani po letošních podzimních volbách nebude mít hnutí ANO v Senátu většinu. Přesněji řečeno – není to nemožné, šance na ovládnutí horní komory má ale strana Andreje Babiše čistě teoretické.
Senátní klub nejsilnější strany v zemí má totiž v danou chvíli patnáct členů, z toho jeden její senátor mandát letos obhajuje.
Do Senátu, který má 81 členů, se volí každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Jinak řečeno: Pokud by mělo mít hnutí ANO po letošních volbách většinu také v horní komoře, muselo by vyhrát v každém z nich – a to se nestane. Babiš tak musí počítat s tím, že zde jeho vláda bude i příští dva roky narážet na většinu opozičních stran.
A nejen to: Přestože před dvěma roky hnutí ANO vyhrálo senátní volby v osmi obvodech, dlouhodobě platí, že dvoukolovou většinovou volbu hnutí Andreje Babiše neumí.
Příčin to má několik. Ta hlavní spočívá v tom, že jde o typ voleb, ve kterých bodují výrazné osobnosti konsenzuálního charakteru. Tedy kandidáti, kteří mají schopnost oslovit voliče také mimo své kmenové jádro.
Babišovo ANO ale už několik let trpí tím, že žádné nové výrazné osobnosti nemá. Do Senátu za něj proto mnohdy kandidují poslanci, starostové a primátoři, případně krajští hejtmani. Ještě podstatnější ale je, že i když kandidáti hnutí ANO dokážou uspět v prvním kole, třeba před dvěma lety jich do toho druhého postoupilo 19, nakonec většinou odejdou z toho druhého poražení.
Což souvisí s výše uvedeným: Spíše konsenzuální kandidáti mají lepší předpoklad oslovit před druhým kolem voleb také voliče těch stran, jejichž kandidáti neuspěli v tom prvním. A tady se opakovaně ukazuje, že se voliči opozičních stran ve druhém kole sjednotí proti kandidátům hnutí ANO – typicky třeba voliči ODS upřednostní kandidáta lidovců nebo Starostů před kandidátem nejsilnější strany v zemi.
V mnoha obvodech to navíc už několik let funguje tak, že opoziční strany svůj postup koordinují již před volbami s tím, aby si jejich kandidáti nekonkurovali. Jednoduše řečeno – vznikají zde předvolební koalice. Takto se například před dvěma lety za kandidaturou Břetislava Rychlíka v Brně spojila TOP 09 s ODS, Zelenými a Piráty. A před druhým kolem se k nim přidali také lidovci.
A nakonec platí toto: Senátní volby jsou volbami druhého řádu a chodí k nim historicky málo oprávněných voličů. Což platí obzvlášť o druhém kole, ke kterému zpravidla dorazí pouze speciálně motivovaní lidé. A to o těch, kteří podporují hnutí ANO, případně SPD nebo Motoristy, neplatí. Také proto Babišova formace neumí senátní volby vyhrávat.
Přes to všechno nemá důvod ANO volby do Senátu vzdávat. Protože pokud je prakticky vyloučené, že by po těch letošních horní komoru ovládlo, nelze vyloučit, že si připraví půdu pro to, aby se mu to povedlo za dva, případně za čtyři roky. Ostatně pokud letos hnutí ANO obhajuje pouze jeden mandát, je takřka jisté, že v Senátu po volbách posílí.
A pokud by ANO vyhrálo v deseti nebo třeba i dvanácti a více obvodech, nelze vyloučit, že bude mít vůbec poprvé v horní komoře nejsilnější klub. Tím nyní disponují zástupci ODS a TOP 09, kterých je třicet. Proto má také ODS předsedu horní komory. Samostatná ODS obhajuje pět křesel, TOP 09 dvě, v tomto je tedy jejich pozice relativně slušná, a pokud pro ně volby neskončí vyloženě debaklem, většinu si nejspíš udrží.
Nejsložitější výchozí pozici má v tomto ohledu STAN, který v Senátu disponuje druhým nejsilnějším klubem. Avšak z osmnácti jeho stávajících mandátů jedenáct na podzim obhajuje. V zásadě platí, že si to strana Víta Rakušana letos v senátních volbách rozdá s hnutím ANO o to, kdo po nich bude mít v horní komoře druhý nejsilnější klub. Své si budou chtít říct ale také lidovci, kteří obhajují pouze tři ze dvanácti svých mandátů.
Což platí především pro obvody, kde je KDU-ČSL tradičně silná. Typicky jde třeba o Uherské Hradiště nebo Vyškov. Obzvlášť posledně jmenovaný budou lidovci bedlivě sledovat, neboť se v něm o hlasy voličů bude ucházet jejich předseda a úspěšný hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Celkově přitom nelze vyloučit, že i lidovci letos v Senátu – byť třeba mírně – posílí.
V jádru ale platí toto: Pokud se nestane nic mimořádného, ANO v Senátu po letošních volbách jednoznačně posílí. Ani zdaleka to ale neznamená, že Babiš našel recept na to, jak ve volbách, které jeho strana neumí, uspět.
Přesto by měly být opoziční strany ve střehu a pokud možno svůj postup koordinovat tak, aby nebyla jejich většina v Senátu ani výhledově ohrožena. V opačném případě budou jejich vyhlídky v české politice na několik let mizerné.



Fotbalová Sparta kvůli špatným výsledkům v úvodu sezony udělala změny v realizačním týmu, ukončila spolupráci s trenérem pro standardní situace Jackem Wilsonem a vedoucím fyzické přípravy Ianem Collem, nicméně dánský hlavní kouč Brian Priske má nadále důvěru vedení. Pražský prvoligový klub na webu naznačil, že realizační tým po změnách plánuje doplnit.



Wimbledonská šampionka Linda Nosková do semifinále US Open nepostoupila. Vítězce posledních dvou ročníků a světové jedničce Aryně Sabalenkové podlehla 6:7, 6:3, 6:7. Na newyorském dvorci Arthura Ashe bojovala s běloruskou tenistkou dvě hodiny a 22 minut, rozhodující super tie-break ztratila 7:10.



Volby do pražského zastupitelstva by nyní podle průzkumu vyhrálo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro SPOLU, který se uskutečnil v srpnu. Druhé by podle něj skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a třetí hnutí ANO, které by volilo 17,6 procenta voličů. Piráti a Praha Sobě by získali shodně 11,9 procenta.



Asi třicet robotů protestovalo před polským ministerstvem pro digitalizaci. Požadovali přísnější regulaci umělé inteligence a robotizace. Organizátoři tvrdí, že je potřeba vést širší veřejnou debatu o tom, jak nové technologie ovlivní pracovní trh a zda začnou připravovat lidi o práci. S demonstranty se setkal i polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski.



Hinduistická delegace si při návštěvě Eiffelovy věže vyžádala zorganizování prohlídky způsobem, který omezí „interakce se ženami“. Zaměstnankyně tak měly zakázaný vstup do určitých prostor a na jejich pozicích je nahradili muži. Pobouřený personál se proti postupu vedení ohradil stávkou, kvůli které zůstala slavná pařížská památka celý den zavřená.