Nedá se svítit. Letos po Praze nekočují rumunští cikáni, a proto je hlavním newsmakerem okurkové sezony Ladislav Bátora. Momentálně, ve středu odpoledne, to už vypadá, že kvůli němu padne vláda. Kdyby to měla být daň za to, že od pana Bátory budeme mít svatý zpravodajský pokoj, pak ji rádi zaplatíme.
Ladislav Bátora se stává Ivetou Bartošovou seriozního tisku, a s tím je prostě potřeba něco udělat. Vyměnit Bátoru, nebo ten tisk, nebo obojí.
Kabinet ve středu také řešil takové ptákoviny jako je státní energetická politika, což ale po zásluze zapadlo do bátory. Až se bude stavět Temelín 2, možná si vzpomenete.
Mimochodem, na té samé schůzi se ministři (mínus ministři TOP 09) shodou okolností zabývali i zákonem o státní službě, který se kvůli úředníkovi Bátorovi skloňuje od rána do večera. O tom, že ten zákon je špatný a chtělo by to nějaký nový, politici mluví dobře 10 let, a Nečas a spol. už to nejspíš nezmění.
Zbystřete prosím pozornost: Pod číslem jednacím 842/11 vláda schválila Způsob financování kosmických aktivit od roku 2012.
Kosmické aktivity! Snad naše, ne cizí. Ale kde na to vláda chce vzít, je ve hvězdách. Necháme se překvapit rozpočtem. Tipujeme to na raketovou stokorunu, orbitální daň, dividendy ČEZu nebo europoslanecký plat Vladimíra Remka.
Zatím nejtěžší úder dostala naše důvěra v euro na veřejném parkovišti v rakouském Hallstattu. To když nám při placení automat navrátil 13 eur v deseticentech, což do hromady dělá víc než půl kilogramu mincí. Nestačili jsme si je vyfotit, protože jsme nechtěli zdržovat frontu za námi (ze které se ozývaly hlášky jako "slot machine", než si posměváčci uvědomili, že to samé je za chvíli čeká taky).
Stěžovat si můžete na eurolampárně, pochopili jsme. A přemýšlíme, kde to eurozóně vrátíme.
Je nám jasné, že polemizovat s jakoukoli reklamou nemá smysl, ale tentokrát uděláme výjimku. Jde o náš oblíbený Prazdroj a vizuál válečného pilota vzor Londýn 1940, nad nímž se klene slogan: Velké věci začínají správným rozhodnutím.
Z logiky celé kampaně plyne, že to správné rozhodnutí bylo dát se do služeb RAF, sundat nějakého messerschmitta a někde předtím, mezitím a potom urazit pár plzní.
Tenhle scénář, na rozdíl od Kladrubáků, se nikdo neodvážil zfilmovat do televizních čtyřiceti vteřin. Obáváme se, že hlavně proto, že by to bylo moc drahé, ne vulgární a pobuřující.
Myslíme si, že ani Pilsner Urquell, ani váleční veteráni si takové kreativní nápady nezaslouží. Velké věci začínají správným rozhodnutím. Tak co vytěžíme příště: Chartu 77? Nebo snad Palacha? Mašíny radši ne, to by nefungovalo.
A teď malý videovečírek otrlého pivaře. Staropramen, reklama pro cizince. "Kněžna Libuše", bitva o Karlův most a univerzální mladí lidé, co před chvílí hráli v reklamě na mobily nebo něco takového.
Následuje Starobrno, reklama pro Brňáky. Mladí lidé se z Karlova Mostu přemístili pod Špilas, princip mládí se nemění. To funguje.
Kdo nás v té písni týrá rýmem začíná/turbína, bohužel nevíme, tak ho alespoň udáme jazykové policii. Na tohle přece nemá právo.
