Co s anonymními akciemi, díky nimž se firmy, o nichž nikdo neví, kdo je ve skutečnosti vlastní, dostávají k mnohamilionovým veřejným zakázkám? Je třeba trvat na jejich úplném zrušení? Přísnější regulaci? Či je naopak anonymita nezadatelným právem jejich držitelů?
Na tyto otázky nabízejí odpovědi nejen nejrůznější občanské aktivity, lobbisté, ekonomové či právníci, po řadě let různých skandálů a neprůhledného přelévání peněz se jimi vážně začali zabývat i politici. Zatím jako poslední je řešili v polovině týdne senátoři, kteří se rozhodli ještě zpřísnit vládou předložený a sněmovnou již schválený návrh zákona, který upravuje, za jakých podmínek se firmy s anonymními vlastníky mohou veřejných zakázek zúčastnit.
Jaký bychom tedy měli k anonymním akciím přistupovat a jak nakonec zákon ochrání veřejných zakázek před těmi, kteří si pod rouškou anonymity přihrávají zakázky navzájem?
Analytik Jiří Skuhrovec, spolutvůrce projektu zIndex.cz známkujícího zadavatele veřejných zakázek, má obavu, že sněmovna zpřísnění návrhu zákona zamítne a žádný zákon anonymní akcie neomezí.
Co jsou anonymní akcie
Anonymní akcie existují v řadě zemí světa. Mohou se vyskytovat buď listinné, nebo zaknihované podobě. Zaknihované akcie jsou akcie evidované na účtu cenných papírů. Tento účet je obvykle veden bankou obdobně jako peněžní účet. Díky této evidenci u bank lze zaknihované akcie stejně jako jejich konečné vlastníky vždy dohledat. Pravdivost informace o vlastnictví zaknihovaných akcií lze rovněž spolehlivě ověřit: banky vedoucí účty cenných papírů podléhají striktním požadavkům na identifikaci svých klientů v rámci pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Naproti tomu anonymní listinné akcie (listinné akcie na doručitele), ani jejich vlastníky nijak dohledat nelze - a to ani pomocí regulací proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto akcie a jejich vlastnictví totiž nejsou evidovány v žádné evidenci či rejstříku. Informace o skutečných vlastnících anonymních listinných akcií lze zjistit, pouze pokud tito vlastnící mají zákonnou povinnost informovat společnost o své identitě a počtu vlastněných akcií. Tyto informace ovšem nelze spolehlivě a nezávisle ověřit.
Zdroj: Nadační fond Proti korupci
„Pokud je za pozměňovacím návrhem senátora Ivo Bárka skutečně motivace ještě zpřísnit regulaci anonymních akcií, jeho iniciativu cením, ale považuji ji za kontraproduktivní. Snížil šanci na přijetí dobrého zákona tím, že jej zbytečně vyhranil. Až tento návrh poslanci odmítnou, snad nezapomenou na své minulé hlasování o tomtéž zákoně a schválí jej v původním znění. Protože se také může stát, že se anonymní akcie jednoduše nezruší," napsal ve svém blogu Skuhrovec.
| Jiří Skuhrovec: Hon na anonymní čarodějnice |
Na skutečnost, že ne všichni poslanci jsou příznivci regulace anonymních akcií, upozorňuje předseda zelených a bývalý poslanec Ondřej Liška. Již před třemi lety předložil návrh změny zákona o veřejných zakázkách, která ukládala všem, kdo se o veřejné zakázky ucházejí, plně doložit vlastnickou strukturu.
„A byla to právě Karolina Peake z Věcí veřejných, která ihned po volbách (pokud se nemýlím, byl to hned její první návrh ve Sněmovně, takže spěch byl očividný) předložila novelu, která podmínku zveřejnit vlastníky ze zákona o veřejných zakázkách opět vyškrtla. A hlasovala pro ni celá slavná protikorupční koalice v čele s ODS a TOP09, připomněl Liška.
„Vše se tak vrátilo aspoň na tři roky do starých kolejí a politicko-mafiánský kartel měl zase pré," dodal.
| Ondřej Liška Anonymní akcie: řešení tu už bylo. Vláda však mafii prodloužila život |
Politolog Jiří Pehe je přesvědčen, že anonymní akcie korumpují politiku. Připomíná aktivitu poslance ODS Pavla Suchánka a dalších, který chtěl ve sněmovně prosadit, aby se zákon vztahoval jen na nově založené firmy.
„Pokud by se totiž dalo i zpětně zjistit, kdo měl majetkové podíly v anonymně vlastněných firmách, ohroženi mohou být nejen nejrůznější podnikatelé, jejichž anonymní firmy parazitovaly na státu, ale i řada politiků. Nelze totiž vyloučit, že někteří politici prostřednictvím anonymních akcií vlastní firmy, pro které zároveň zajišťují s pomocí svého vlivu zakázky. V civilizovaných zemích se tomu říká korupce," rozvedl Pehe.
| Jiří Pehe: Anonymní akcie korumpují i politiku |
James de Candole, britský lobbista dlouhodobě žijící v České republice, označuje vládní návrh zákona velmi opatrný krok správným směrem.
„Je sotva představitelné, že by současné politické elity kdy uvedly v účinnost zákon, který by nařizoval utajeným vlastníkům, aby odkryli svou identitu. To by bylo nesrovnatelně nebezpečnější, uvědomíme-li si rozsah a hloubku celého problému. Odhalení takového konfliktu zájmů na nejvyšší úrovni by muselo nutně ochromit politický systém. A ochromilo by i soudní systém, až by se oběti tunelování vzchopily k tomu, aby se domáhaly náhrady svých škod. Některé státem vlastněné firmy by to velmi pravděpodobně přivedlo k bankrotu," vysvětluje de Candole ve svém česky psaném blogu.
| James de Candole: Hrob Neznámého akcionáře |
Vládní návrh zákona vítá advokátka Vladimíra Glatzová. Zároveň už v únoru 2012 ve svém blogu upozornila na riziko jeho obcházení, které by mohl umožnit nový Občanský zákoník. Tím je tzv. institut svěřenského fondu, který má začít fungovat - stejně jako případný nový zákon o anonymních akciích - v lednu příštího roku.
„Tento institut (svěřenského fondu, pozn. redakce) jde přesně opačným směrem než zákaz anonymních akcií. Je to, jako by vláda před anonymním vlastnictvím pečlivě utěsňovala každou skulinu oken, současně mu ale dokořán otevřela dveře. Ve světle zavedení svěřenského fondu vypadá návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností jen jako populistický krok naoko."
| Vladimíra Glatzová: Transparence neformálně, po chlapsku |
A co si o tom myslíte vy? Poraďte politikům, právníkům a ekonomům, jak na anonymní akcie a průhlednější zadávání veřejných zakázek. Můžete nám psát i na e-mail [email protected] nebo na naši facebookovou stránku Názory Aktuálně.cz.
