Michael Žantovský Michael Žantovský | Názory
14. 10. 2016 12:25

Bob Dylan je homo politicus. Poctám za společenský přínos nakonec neunikl

Protirasistické, proletářské a antiestablishmentové tóny z jeho tvorby navzdory desetiletím uměleckého i komerčního úspěchu nevymizely, píše pro Aktuálně.cz Michael Žantovský.
Barack Obama dekoruje Boba Dylana Prezidentskou medailí svobody, 2012.
Barack Obama dekoruje Boba Dylana Prezidentskou medailí svobody, 2012. | Foto: ČTK

Bob Dylan, čerstvý laureát Nobelovy ceny za literaturu, má politiku v krvi. Do světa hudby vstoupil jako vůdčí figura protestního folku šedesátých let, vyrůstajícího z dědictví předchozí generace Woodyho Guthrieho, Huddieho Leadbettera a Peta Seegera, klubů newyorské Greenwhich Village a dohasínající záře amerického socialistického hnutí. Písně jako "Odpověď ve větru" (Blowin' In The Wind), "Vládci války" (Masters of War), “A bude padat těžký déšť” (A Hard Rain's a-Gonna Fall”) a "Časy se mění" (The Times They Are a-Changin') patřily k hymnám dospívající generace protestující proti jadernému zbrojení a válce ve Vietnamu.

Dylanova politická éra zdánlivě skončila jeho rouhačským "elektrickým" vystoupením na folkovém festivalu v Newportu 1965, kde poprvé projevil své ambice rockového muzikanta. Když k svému repertoáru přidal ještě témata z country and western na deskách John Wesley Harding (1967) a Nashvillské obzory (Nashville Skyline, 1969) a bigbandové standardy na desce Autoportrét (Self-Portrait, 1970), pravověrní přívrženci protestsongu ho odepsali jako odrodilce. Dylan to přešel pokrčením rameny: "Každý potřebuje otce."

Vnímavější posluchači však nemohli nepostřehnout, že Dylan, navzdory hudební transformaci, nadále těžil z hlubokých sociálních kořenů americké lidové, bluesové a westernové písně. Jeho písně zabydlují vyvrženci, tuláci, desperáti a další postavy z nejspodnějšího patra americké mytologie. Protirasistické, proletářské a antiestablishmentové tóny z jeho tvorby navzdory desetiletím uměleckého i komerčního úspěchu nevymizely.

Písní “Hurricane” z roku 1976 Dylan účinně přispěl k osvobození nespravedlivě vězněného černošského boxera Rubina “Hurikána” Cartera. “Dělnické blues č. 2” (Workingman's Blues No. 2) z jedné z jeho posledních desek Moderní doba (Modern Times, 2006) by mohlo klidně sloužit jako hymna antiglobalistického hnutí.

Jakkoli se Dylan snažil od svých politických začátků oprostit, uznání a poctám za společenský přínos neunikl. V písni “Den cikád” (Day of the Locusts) z alba Nové jitro (New Morning, 1970) paroduje obřad přebírání čestného doktorátu na Princetonské univerzitě, po němž následovaly mnohé další pocty. V roce 2008 obdržel Pullitzerovu cenu za “mimořádný přínos americké kultuře”, v roce 2010 vystupoval v Bílém domě na večeru věnovaném boji za občanská práva a v roce 2012 převzal od prezidenta Baracka Obamy společně s Madeleine Albrightovou a nedávno zemřelým izraelským prezidentem Šimonem Peresem Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší americké prezidentské vyznamenání, které obdržel v roce 2003 i Václav Havel, od Dylanova prvního vystoupení v Praze v roce 1994 starý známý. Poctu Dylan Obamovi oplatil i politickou podporou.

Nobelova cena za literaturu završuje mimořádné společenské ocenění pro představitele populární hudby, jehož životní ambicí bylo – tak trochu ironicky – jen zpívat rokenrol.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 1 hodinou

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy