reklama
 
 

Je-li poplatek cenou za službu, nic proti němu

25. 7. 2013 21:27
Spotřebitelská gramotnost Čechů se za poslední léta hodně zlepšila, ale zůstává nízká

Rozhovor - „Určitě u některých poplatků lze pochybovat o jejich smysluplnosti. Nicméně se zde vytváří mediální obraz, že poplatky jsou zrůdnost a jsou od základu neetické. To je podle našeho názoru nesmysl," říká o bankovních poplatcích předseda Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.

Sleduje vaše organizace vývoj v kauze „bankovní poplatky"? Jak současný stav hodnotíte?

Sledujeme, ale s „odstupem". Bankovní poplatky jako nepochybný problém vnímáme - zejména s ohledem na jejich nízkou transparentnost. Spotřebitel nemůže často pochopit odůvodnitelnost poplatku, a tedy výši poplatku.

V kampaních proti poplatkům nepochybně spatřujeme v některých aspektech logický rozumový základ. Určitě u některých poplatků lze pochybovat o jejich smysluplnosti (odtud „soutěže o nejabsurdnější poplatek"). Nicméně se zde vytváří mediální obraz, že poplatky jsou zrůdnost a jsou od základu neetické. To je podle našeho názoru nesmysl.

Spotřebitel má být maximálně transparentně, přehledně a srozumitelně informován o jednotlivých složkách výsledné ceny za službu. A pokud jsou smysluplné položky za jednotlivé části služby formou poplatků, není naším cílem proti poplatkům brojit, spíše naopak. Je iluzí vyvozovat, že pokud nátlakovým způsobem dosáhneme zrušení určitého poplatku, že si ho poskytovatel služby nenahradí jinde.

Tedy: prosazujme transparentnost jednotlivých složek výsledné ceny služby. Její integrální součástí jsou jasně definované a rozumnou cenovou výší vymezené poplatky.

Obracejí se na vás v této věci občané? Co jim případně radíte?

Dotazů není ve vztahu k poplatkům mnoho, ale jsou. Naše konzultace jsou založeny na analýze, s jakým očekáváním spotřebitel přistupoval k podpisu smlouvy a v čem bylo toto očekávání následně ze strany poskytovatele služby nedodrženo. Když pomineme případy občasných reklamací na nedodržení smlouvy, obvykle se setkáváme s tím, že nespokojenost je vyvolaná až následně, mediálním zviditelněním nějaké kauzy. To samozřejmě nijak neznamená, že taková nespokojenost není oprávněná. Nicméně o něčem to může svědčit.

Na diskusní snídani, kterou organizovalo CSR fórum, jste řekl, že bankovní poplatky jsou cenou za službu a nejsou čímsi navíc. Jde tedy především o to, aby banky byly transparentní?

Ano, a věc je vysvětlena pod předcházejícími otázkami.

V této souvislosti - jak hodnotíte vývoj „spotřebitelské gramotnosti" Čechů?

To je velký problém.

Omlouvám se za malou odbočku, kterou ale považuji za potřebnou. My Češi jsme sebestředně uzavřeni v naší ,kotlině', jsme rádi ti nejlepší (někdy to i vyjde) a jindy, asi bohužel častěji, jsme odsouzeni „trpět" asi za celý svět, a náležitě si to tedy vychutnáme (u piva).

V oblasti finančních služeb je u nás opravdu mnoho a mnoho problémů, ale vězme, že zdaleka ne jen u nás. To rozhodně není útěcha, naopak. Autor odpovědí těchto řádek je členem poradní skupiny Evropské komise - Skupiny uživatelů finančních služeb (FSUG). Když tam před třemi lety nastupoval, byl velmi nepříjemné překvapen, kolik problémů pronásleduje spotřebitele a drobné podnikatele v zemích jako je Británie, Německo, Švédsko či Rakousko a v dalších - ohledně pojištění (včetně důchodového), kapitálových investic, spotřebitelských kreditů a jiných půjček a konečně bankovních služeb, včetně ,nešťastných' poplatků.

A zde je důvod, proč výše říkám, že problémy existující jinde nejsou pro nás ,útěchou' - a právě naopak. Kéž by totiž jinde byly ,vzory', abychom je mohli jen následovat. No, ony ty vzory samozřejmě jsou, jen je umět číst a uplatnit. Že jsou všude problémy, i vážné, je prostě realita světa.

Nyní diskutujeme gramotnost spotřebitelů, zejména v bankovních službách, ale nejdříve možná obecně: spotřebitel si také chodí kupovat obuv a textil; nábytek a jiné bytové vybavení; domácí spotřebiče; kupuje auto, či ho chce opravit; provádí rekonstrukci bytu či dům staví; dosti… Snad může být zřejmé, kam směřuji. Každý spotřebitel nemůže být právní encyklopedií, ani chodit na každý nákup se specializovaným týmem právních expertů na danou oblast. Právo obecně musí proto působit ve prospěch spotřebitele, a litera zákona tak obvykle činí. Nebudeme zde ale rozebírat, jaká je praxe - jen generalizace: spíše mnohem horší než trochu lepší. Právo přeje často „šikovným", ne potřebným.

V návaznosti na to konečně odpověď na dotaz o gramotnosti spotřebitele: Ten si musí být vědom své zodpovědnosti a k tomu má být jeho vzdělávání a uvědomění všeobecně vedeno.

Tak to ale obvykle není. Předmětem vzdělávání v oblasti finančních služeb tedy není opakování trojčlenky či kalkulaček pro sčítání nákladů a výdajů domácnosti (jakkoliv je to součástí vzdělání), ale obecné právní uvědomění každého jedince.

A konečně přímá odpověď na vaši otázku - jaká je „spotřebitelská gramotnost" Čechů? Mizerná, a výše jsem se snažil položit základ pro vysvětlení. Vzdělávání nejde obvykle k podstatě, ale k dílčím (nechci říci podružným) aspektům problému. Nicméně: za posledních cca 10 let se uvědomění a gramotnost Čechů nepochybně zvýšily.

Podle názorů některých ekonomů by otevření „pandořiny skříňky" zpětného vracení poplatků znamenalo ohrožení dalších, i nebankovních sektorů - třeba segmentu mobilních operátorů. Vychází to i z vašich analýz?

To opravdu necháme na analýzách jiných. Naše sdružení se v této ,kauze' přímo neangažuje. Přejeme každému spotřebiteli, který se cítí býti poškozen, aby dosáhl svého práva v rámci této „kampaně". Tak jak jsme my vyhodnotili situaci, aktivně do této kauzy nebudeme vstupovat.

Je podle vás ve prospěch spotřebitele, aby došlo k prolomení a vlastně zpětnému zpochybnění smluv?

Zpětné zpochybnění smlouvy samozřejmě je možné, pokud se až dodatečně zjistí, že byla uzavřena v nesouladu se zákonem.  To ať posoudí soud.

Kde dnes, se znalostí řady detailů, vidíte začátek oné kauzy. Kde se stala prapůvodní chyba?

Zde se odpovědi zříkám s tím, že nevím. Jen podotýkám, že zatím není zřejmé rozhodnutí soudů.

Odhlédneme-li od bankovních poplatků, jak z hlediska spotřebitelského hodnotíte český finanční sektor celkově, třeba i ve srovnání s jinými státy EU?

Mnohé jsem už jsem naznačil. I v rozvinutějších západních zemích se vyskytuje mnoho problémů ve všech sektorech trhu finančních služeb, ale to není omluvou pro naše veřejné instituce zodpovědné za regulaci a vymáhání práva u nás. Věci nepomáhá dozorová roztříštěnost (ČNB, ČOI a další).

Podle našeho názoru by sektor finančních služeb z hlediska zodpovědností vyžadoval hlubokou reformu, ale o té se ani neuvažuje. Různé nevládní organizace či i média leckterý problém odhalí, ale systematické řešení to nezajistí. Vezměme oblast kapitálových investic. Státní dozor je katastrofální, působnost „nevládek" nulová. Naše sdružení na tuto oblast přes opakované žádosti nedostalo po několik let z veřejných zdrojů ani korunu.

Situace obecně tak zůstává pro spotřebitele a uživatele finančních služeb neutěšená. Právo stojí zdánlivě na jejich straně, ale v realitě jim nepřeje. Důvěřivý čestný člověk nemusí být dostatečně „chytrý a šikovný", aby mu právo přálo. To je zlé.

autor: csr fórum | 25. 7. 2013 21:27

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama