Jan Lipold Jan Lipold | Názory
27. 11. 2018 14:40

Cimprlich: Je-li vám život milý, přestaňte plnit požadavky

Požadavkem letecké dopravy na Ruzyni je maximální kapacita 820 vzletů a přistání denně. Zatím, než za pár let přijdou požadavky nové.
Foto: Shutterstock.com, Aktuálně.cz

Soud minulý týden zamítl kasační stížnost na plánovanou ranvej letiště v Praze-Ruzyni. Žalobu podaly městské části Dolní Chabry, Ďáblice, Lysolaje, Nebušice, Satalice a Suchdol.

"Je standardem civilizovaného světa, že se letiště staví mimo zastavěná území a odsunují se daleko za města. U nás z pro mě nepochopitelných důvodů umisťujeme přistávací dráhu o dva kilometry blíž centru a leteckým provozem by mohlo být zasaženo padesát tisíc lidí," prohlásil starosta Lysolají Petr Hlubuček (STAN).

Soudce zpravodaj Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se zase vyjádřil, že "nikdy není možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny, kterých se územní plány týkají. V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem pak musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými."

Média o celé záležitosti informovala. Klíčová věta se tentokrát objevila až na samém konci zprávy, ve zpravodajském backgroundu: "Současná kapacita hlavní a záložní dráhy nestačí plnit požadavky letecké dopravy". Jazyk jako už tolikrát předtím prozradil, jak si ochočil naše uvažování, jak o věcech přemýšlíme.

Jde o formulaci "plnit požadavky letecké dopravy". Podívejme se na ni.

Na první pohled může působit čistě informativně, neutrálně. Létá se víc a víc, takže i přistává a startuje, provoz v Ruzyni houstne. Nejen v Ruzyni, ale i nad Ruzyní, ve vzdušném prostoru se odehrává totéž co na silnicích v bleděmodrém. Jsme křižovatkou Evropy, a jestli ještě ne, máme k tomu díky nebo kvůli své zeměpisné poloze našlápnuto. Zbývá prý postavit x kilometrů dálnic nebo přistávacích drah, princip je stejný. Ve skutečnosti "nezbývá", protože v logice "rozvoje" a jeho "požadavků" jde o nekonečno.

Ultimativní jazyk situaci vyjádří tak, že infrastruktura přestává plnit požadavky dopravy. Neživotná, abstraktní doprava má konkrétní požadavky, které se jednoduše plní. Musí plnit - nebo bude hůř. Požadavky životných obyvatel, jako jsou lidé z předměstí u letiště, se požadavkům dopravy přizpůsobují. Tak je to nastaveno v řeči a zároveň v myšlení. Jaké požadavky jsou silnější, co platí víc.

Požadavkem letecké dopravy na Ruzyni je maximální kapacita 820 vzletů a přistání denně. Zatím, než za pár let přijdou požadavky nové.

Že "nikdy není možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny" je justiční ptydepe. Kdo má komu ustoupit, kdo je v defenzivě a čeká se od něj přizpůsobení nevyhnutelným "požadavkům", je očividné. Už podle jazyka a souběžně s ním z praxe úředních a podnikatelských rozhodnutí.

Plnění požadavků čehosi je součástí řeči už dlouho. Za komunistů se plnily požadavky toho kterého sjezdu strany nebo pětiletého plánu, zvonily v tom tuny vyrubaného uhlí a odlité oceli. Dnes jsou požadavky méně nápadné než za totalit, většinou se nedemonstrují okatě jako v případě ranveje. Ale mluvíme o nich a přemýšlíme v jejich intencích dál - tu něco požaduje průmysl nebo výstavba, jindy turistický ruch, potom třeba on- a off-line nakupování. Slovo požadavky je propojené se slovem rozvoj, kterému nerozumíme správně.

Plnit "požadavky dopravy" je zhoubné. Je čas to obrátit a vymanit se z defenzivy plnění požadavků, v myšlení i v jazyce. Doprava nemyslí.

Takový úkol přesahuje uvažování o ranvejích nebo stavbách zvíci fotbalových hřišť. Před požadavky je třeba mít se na pozoru ustavičně - účinkují totiž obousměrně a jazyk reklamy nebo politiky s tím umí skvěle pracovat. "Makat", "bude líp" a "uděláme bohatší" se tváří jako adoptované požadavky lidí a lidu. V podstatě nevinně.

Přikyvujeme, jsme srozuměni a zároveň si hesla tohoto typu osvojujeme jako požadavky vůči sobě samým. Jejich plnění očekáváme nejen od těch, kteří se jimi na nás obracejí - ale rozbíhá se i opačný proces: bezděčně akceptujeme, že jsou to požadavky na nás samotné a my se jim máme přizpůsobit. Je to hybridní, nenápadný, niterný a přitom nesmírně mocný proces. Jeho nebezpečí spočívá v tlaku na kritické myšlení a úsudek. Hrozí, že se požadavkům upřizpůsobujeme.

Před řeznictvím parkuje náklaďák s nápisem "výroba drůbeže", což splňuje požadavek na fakticky správný popis toho, co se v drůbežárně odehrává. Jazykově ošetřený technologický proces. Tak to je, realita. Požadavek, aby nám na slovním spojení "výroba drůbeže" nepřišlo nic nepatřičného, by už byl přes čáru.

Když posté slyšíme, že se nějaký politik zachoval nebo má zachovat "jako chlap", plní to požadavek na jazyk odpovídající machizaci politiky a vzorových životních postojů. Požadavek, abychom u toho tleskali, je ale nesplnitelný.

Vymknout se plnění požadavků není intelektuální cvičení, ale jeden z předpokladů důstojné existence.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 2 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 2 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 3 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy