Jan Lipold Jan Lipold | Názory
27. 11. 2018 14:40

Cimprlich: Je-li vám život milý, přestaňte plnit požadavky

Požadavkem letecké dopravy na Ruzyni je maximální kapacita 820 vzletů a přistání denně. Zatím, než za pár let přijdou požadavky nové.
Foto: Shutterstock.com, Aktuálně.cz

Soud minulý týden zamítl kasační stížnost na plánovanou ranvej letiště v Praze-Ruzyni. Žalobu podaly městské části Dolní Chabry, Ďáblice, Lysolaje, Nebušice, Satalice a Suchdol.

"Je standardem civilizovaného světa, že se letiště staví mimo zastavěná území a odsunují se daleko za města. U nás z pro mě nepochopitelných důvodů umisťujeme přistávací dráhu o dva kilometry blíž centru a leteckým provozem by mohlo být zasaženo padesát tisíc lidí," prohlásil starosta Lysolají Petr Hlubuček (STAN).

Soudce zpravodaj Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se zase vyjádřil, že "nikdy není možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny, kterých se územní plány týkají. V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem pak musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými."

Média o celé záležitosti informovala. Klíčová věta se tentokrát objevila až na samém konci zprávy, ve zpravodajském backgroundu: "Současná kapacita hlavní a záložní dráhy nestačí plnit požadavky letecké dopravy". Jazyk jako už tolikrát předtím prozradil, jak si ochočil naše uvažování, jak o věcech přemýšlíme.

Jde o formulaci "plnit požadavky letecké dopravy". Podívejme se na ni.

Na první pohled může působit čistě informativně, neutrálně. Létá se víc a víc, takže i přistává a startuje, provoz v Ruzyni houstne. Nejen v Ruzyni, ale i nad Ruzyní, ve vzdušném prostoru se odehrává totéž co na silnicích v bleděmodrém. Jsme křižovatkou Evropy, a jestli ještě ne, máme k tomu díky nebo kvůli své zeměpisné poloze našlápnuto. Zbývá prý postavit x kilometrů dálnic nebo přistávacích drah, princip je stejný. Ve skutečnosti "nezbývá", protože v logice "rozvoje" a jeho "požadavků" jde o nekonečno.

Ultimativní jazyk situaci vyjádří tak, že infrastruktura přestává plnit požadavky dopravy. Neživotná, abstraktní doprava má konkrétní požadavky, které se jednoduše plní. Musí plnit - nebo bude hůř. Požadavky životných obyvatel, jako jsou lidé z předměstí u letiště, se požadavkům dopravy přizpůsobují. Tak je to nastaveno v řeči a zároveň v myšlení. Jaké požadavky jsou silnější, co platí víc.

Požadavkem letecké dopravy na Ruzyni je maximální kapacita 820 vzletů a přistání denně. Zatím, než za pár let přijdou požadavky nové.

Že "nikdy není možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny" je justiční ptydepe. Kdo má komu ustoupit, kdo je v defenzivě a čeká se od něj přizpůsobení nevyhnutelným "požadavkům", je očividné. Už podle jazyka a souběžně s ním z praxe úředních a podnikatelských rozhodnutí.

Plnění požadavků čehosi je součástí řeči už dlouho. Za komunistů se plnily požadavky toho kterého sjezdu strany nebo pětiletého plánu, zvonily v tom tuny vyrubaného uhlí a odlité oceli. Dnes jsou požadavky méně nápadné než za totalit, většinou se nedemonstrují okatě jako v případě ranveje. Ale mluvíme o nich a přemýšlíme v jejich intencích dál - tu něco požaduje průmysl nebo výstavba, jindy turistický ruch, potom třeba on- a off-line nakupování. Slovo požadavky je propojené se slovem rozvoj, kterému nerozumíme správně.

Plnit "požadavky dopravy" je zhoubné. Je čas to obrátit a vymanit se z defenzivy plnění požadavků, v myšlení i v jazyce. Doprava nemyslí.

Takový úkol přesahuje uvažování o ranvejích nebo stavbách zvíci fotbalových hřišť. Před požadavky je třeba mít se na pozoru ustavičně - účinkují totiž obousměrně a jazyk reklamy nebo politiky s tím umí skvěle pracovat. "Makat", "bude líp" a "uděláme bohatší" se tváří jako adoptované požadavky lidí a lidu. V podstatě nevinně.

Přikyvujeme, jsme srozuměni a zároveň si hesla tohoto typu osvojujeme jako požadavky vůči sobě samým. Jejich plnění očekáváme nejen od těch, kteří se jimi na nás obracejí - ale rozbíhá se i opačný proces: bezděčně akceptujeme, že jsou to požadavky na nás samotné a my se jim máme přizpůsobit. Je to hybridní, nenápadný, niterný a přitom nesmírně mocný proces. Jeho nebezpečí spočívá v tlaku na kritické myšlení a úsudek. Hrozí, že se požadavkům upřizpůsobujeme.

Před řeznictvím parkuje náklaďák s nápisem "výroba drůbeže", což splňuje požadavek na fakticky správný popis toho, co se v drůbežárně odehrává. Jazykově ošetřený technologický proces. Tak to je, realita. Požadavek, aby nám na slovním spojení "výroba drůbeže" nepřišlo nic nepatřičného, by už byl přes čáru.

Když posté slyšíme, že se nějaký politik zachoval nebo má zachovat "jako chlap", plní to požadavek na jazyk odpovídající machizaci politiky a vzorových životních postojů. Požadavek, abychom u toho tleskali, je ale nesplnitelný.

Vymknout se plnění požadavků není intelektuální cvičení, ale jeden z předpokladů důstojné existence.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

před 3 hodinami

Čech odsouzený ve Francii za pašování migrantů je na svobodě

Český řidič, kterého v roce 2018 francouzský soud poslal do vězení za pašování migrantů, je na svobodě. Informaci potvrdil europoslanec Tomáš Zdechovský, který se případu dlouhodobě věnuje. Jiří Sagan si odpykal dvouletý trest, nyní se podle Zdechovského zdržuje ve Španělsku.

V roce 2018 francouzská policie při kontrole Saganova kamionu v přístavním městě Calais objevila skupinu Iráčanů. Soud později Čechovi uložil za pašování migrantů nejdříve trest vězení v délce 18 měsíců, loni jej zpřísnil na dva roky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy