Martin Hála Martin Hála | Názory
5. 12. 2019 18:08

"Digitální leninismus” jako čínská Pátá modernizace a světlý zítřek lidstva

Kdysi se Čína modernizovala přebíráním západních technologií. Teď Peking nabízí k přebrání ostatním svůj koncept "modernizace" politického systému. Jeho "demoverze" je k vidění v Sin-ťiangu.
Poslouchejte, předseda Si mluví...
Poslouchejte, předseda Si mluví... | Foto: Reuters

Po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 - a zatčení "Gangu čtyř" o dva roky později - zahájil Teng Siao-pching v Číně pod heslem "Čtyři modernizace" dalekosáhlé ekonomické reformy. Ty nakonec proměnily ČLR po čtyřech desetiletích v současnou hospodářskou velmoc.

Foto: Aktuálně.cz

Ekonomické reformy provázela opatrná, komunisty řízená liberalizace. Bezprostřední reakcí obyvatelstva byl výbuch dlouho potlačované nespokojenosti v podobě takzvaného Hnutí Zdi demokracie v letech 1978-79. Na tu - jako "nástěnné noviny" (ta-c’-pao) - vylepovali nespokojení občané své stížnosti.

Hned v roce 1979 umístil na Zeď mladý elektrikář z Pekingské zoo Wej Ťing-šeng svou esej pod názvem Pátá modernizace. Argumentoval v ní, že "Čtyři modernizace" (zemědělství, průmyslu, vědy a techniky a vojenství) musí provázet ještě pátá - modernizace politického systému v podobě demokratických reforem podle západního vzoru.

Wej Ťing-šeng během návštěvy Prahy v roce 1997.
Wej Ťing-šeng během návštěvy Prahy v roce 1997. | Foto: Martin Hála

Wej Ťing-šenga ještě téhož roku za tuto a další eseje (a jmenovitou kritiku Teng Siao-pchinga) odsoudili k 15 rokům vězení. Nakonec si odseděl 18, než ho v roce 1997 vyhostili ze země jako úlitbu americkému veřejnému mínění před zrušením každoročního schvalování doložky nejvyšších výhod pro ČLR. Právě zrušení této doložky, a následné přijetí do Světové obchodní organizace v roce 2001, pak vedlo k raketovému růstu čínské ekonomiky.

Teď budeme upevňovat

"Čtyři modernizace" spočívaly vesměs v přebírání západních technologií, většinou v podobě nuceného transferu (prostřednictvím společných podniků, jež musely zahraniční společnosti v Číně zakládat s místními firmami), nebo - po rozmachu internetu - kybernetických krádeží které označil šéf americké NSA generál Keith Alexander v roce 2012 za "největší mezinárodní přesun bohatství v dějinách". O "páté modernizaci" - modernizaci politického systému - nebylo v ČLR dlouho slyšet. Termín se nicméně náhle znovu vynořil v posledních měsících, avšak v úplně jiném smyslu, než jak jej kdysi zmiňoval Wej Ťing-šeng.

Dlouho odkládané 4. plénum ÚV KS Číny přijalo v listopadu rezoluci o "modernizaci politického systému", jež má vést k "upevnění socialismu s čínskými rysy".

Modernizací politického systému se tu rozumí efektivnější "společenská kontrola" (še-chuej kuan-li), tedy kontrola Strany (respektive jejího "jádra") nad celou čínskou společností, za pomoci nejnovějších technologií, jako je zpracování "velkých dat" v reálném čase algoritmy umělé inteligence.

Tomuto modernizovanému systému vlády jedné strany se někdy říká "digitální leninismus", což je jakási čínská odpověď na západní "sledovací kapitalismus" (surveillance capitalism). Zatímco na Západě je komerční využití osobních dat posbíraných z digitálních zdrojů poháněno korporátními zájmy, regulovanými dosud velmi nedokonale státem jakožto nedokonalým ochráncem individuálního soukromí, v ČLR je situace opačná: sběr osobních (a jiných) dat je kontrolován státem (respektive státo-stranou) za pomoci formálně soukromých technologických společností.

"Nová éra"

Právě využití nových digitálních technologií pro upevnění kontroly strany nad společností je jedním ze základů "modernizace politického systému" v pojetí Si Ťin-pchinga.

Stejný koncept je také ústřední součástí jeho "Nové éry", charakterizované návratem k původním maoistickým ideálům (čchu-sin) na kvalitativně nové úrovni. "Původní ideály" ve své době selhaly, ale dnes má konečně Komunistická strana Číny v rukou technické nástroje k jejich efektivní realizaci.

Tato dystopická vize digitální diktatury se zatím nejzřetelněji projevuje v experimentální podobě v "autonomní oblasti" Sin-ťiang. Ani zde zatím nefunguje samostatně, ale v kombinaci s fyzickým terorem v podobě sítě převýchovných táborů pro Ujgury a další etno-religiózní menšiny.

Čínské vedení je nicméně natolik přesvědčeno o její zářné budoucnosti, že ji otevřeně prezentuje mezinárodnímu společenství jako alternativu nefunkční, zastaralé "západní" demokracie. Její jednotlivé technologické aspekty také již celkem úspěšně vyváží do světa například v podobě modelů "bezpečných měst" jako nedílné součásti "chytrých měst".

Namísto modernizace politického systému směrem k demokracii a ochraně individuálních práv a svobod tedy dochází na "alternativní modernitu" technologicky vyspělé kontroly společnosti odshora dolů úzkou skupinou v čele s Komunistickou stranou Číny.

Tento model "modernizace politického systému" se navíc šíří prostřednictvím iniciativ, jako je "digitální hedvábná stezka", nebo každoroční internetové "summity" v čínském Wu-čenu šíří dále do světa rychleji, než bychom si mysleli.

Namísto přebírání západních technologií v procesu "Čtyř modernizací" teď přichází Čína s vlastním konceptem "modernizace" politického systému, který nabízí jako "alternativu" k úvaze pro okolní svět.

Není od věci se zamyslet, jakou digitální, "modernizovanou" budoucnost si představujeme pro sebe.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 44 minutami

Koronaviru podlehl slavný jazzový klavírista Ellis Marsalis

Ve věku 85 let ve středu v New Orleans zemřel známý americký jazzový klavírista Ellis Marsalis. Podle agentury AP za to může zápal plic vyvolaný koronavirem. Marsalis, který za své vzory považoval Oscara Petersona či Dukea Ellingtona, proslul zejména coby pedagog. Vychoval jednu z nejznámějších amerických jazzových rodin, jako hudebníci se proslavili také čtyři z jeho šesti synů: trumpetista Wynton, saxofonista Branford, trombonista Delfeayo a bubeník Jason. Českému publiku se Elis Marsalis představil v lednu 1999, kdy s triem vystoupil v pražském Rudolfinu po boku Českého národního symfonického orchestru řízeného americkým dirigentem Paulem Freemanem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy