Jan Lipold Jan Lipold | Názory
30. 9. 2010 8:00

Czech Republic, do toho! Pošetilý jazykový marketing

Psali to v Ní. V Oně. V Ona. Se Slovíčkařením je život ještě těžší, než se zdá
Espaňa je království, Czech zase Republic.
Espaňa je království, Czech zase Republic. | Foto: ČTK

Ženský basketbalový svět si dal dostaveníčko na českých palubovkách a my vás tímto vítáme u dnešního Slovíčkaření, milí čtenáři.

Španělky porazily Češky o 20 bodů a nás zaujalo, že podle dresů se mezi koši proháněly Espaňa a Czech Republic. Soudíme, že jazykové mutace státních názvů se neřídí žádným foršriftem FIBA a je věcí každého mančaftu, jestli si vezme na triko svou mateřštinu, nebo angličtinu, nebo něco mezi tím.

Kdo není jazykovou velmocí, musí se utíkat k angličtině, aby zbytek světa pochopil, že hraje. Musí? Samozřejmě nemusí. Řekyně také nenastupují za Greece, ale za Hellas – jde o hybrid vyšlechtěný pro latinku, v originále je to  Ελλάδα. Slovu Hellas ještě pomáhá „řecký“ typ písma, jako u nápisu „Akropolis“ na řecké restauraci.

Vyslankyně antiky se dere ke koši, svět to vidí.
Vyslankyně antiky se dere ke koši, svět to vidí. | Foto: ČTK

Nejsme v tom vůbec sami – angličtině na šampionátu ustoupily i supermocnosti Čína a Rusko; obě ale v první řadě proto, že nejsou kompatibilní s globální abecedou. Zajímavé: Hokejisté přitom na mistrovství světa byli Россия, a ne Russia. Ovečkin má svou hrdost, cпасибо товарищи.

Naopak, jsou i malé státy, které se na dresech prsí národní identitou. Jako Lietuva nebo Srbija na mistrovství světa mužů před několika týdny. O domácím Türkiye nemluvě, Němci samozřejmě nebyli Germany, ale Deutschland, a tak dále.

U nás kdosi rozhodl, že národně-sportovní marketing budeme provozovat skrze angličtinu. Svéráz českého jazyka by zřejmě svět nevydýchal, ani ve jménu země.

Basketbalisté Litvy (v zeleném) a Srbska sehráli zápas o 3. místo pod svými vlastními jmény.
Basketbalisté Litvy (v zeleném) a Srbska sehráli zápas o 3. místo pod svými vlastními jmény. | Foto: Reuters

Naši konkurenční nevýhodou – a na anglicky popsaných dresech to vyniká – je, že nemáme kloudný jednoslovný název. Takže pořád musíme operovat s „republikou“. Pro tento účel úplně zbytečnou (proč vytrubovat do světa, že jsme republika, je to snad tak originální, zakládáme si na tom nějak?). A jednou tak dlouhou než to hlavní Czech.

Ono je to možná tak, že Češi k názvu státu nemají žádný hluboký vztah. Na to, abychom ho „měli rádi“, je moc nestálý a nejednoznačný (Česko, Čechy, Česká republika, atd.) Asi na něm – na názvu, ale kdoví, možná i na státu – v průměru nelpíme tak, jako Litevci a Srbové. A proto je nám i víceméně jedno, jestli to čé er reprezentujeme česky, nebo v globálním překladu. Takže v překladu.

Se zájmem sledujeme, jak klíčí jazyková setba kolegů z deníku MF Dnes. Řeč je o názvu pravidelné pondělní přílohy Ona Dnes.

Rajcovní „záhorácké“ skloňování Ona, bez Ony, Oně, Onu, Onou atd. se sice podle očekávání ujalo v neformálním projevu, ale sama redakce se mu na stránkách Ony neoddává. Razí (pa)tvary jako „čtenářky Ona Dnes“, což je tuhé jako základový beton.

Ona bude v Oně. A kde je Oň?
Ona bude v Oně. A kde je Oň? | Foto: Reuters

Když název – v jazykové praxi podstatné jméno – vyrobíte z osobního zájmena (bonus příslovce dnes zatím nechme stranou), musíte se připravit, že přijdou potíže. Máte na vybranou. Buď se obchodní značka skloní před majestátem gramatiky (psali to v Ní, novou Jí jsem přečetla jedním dechem, tak nějak asi). Anebo se převtělí do podstatného jména podle vzoru žena (v tomto případě spíš Vlasta) a s ním/onou brousíte češtinu, co to dá.

Ani jedno rozhodně není žádná sláva, ale kompromis neskloňovat (viz výše) není lepší, myslíme lepší pro bezbolestné používání češtiny. Proto si redakce co nejvíc pomáhá dodatečným skloňovatelným slovem, růžovou pilulkou magazín. Čtenářky magazínu Ona Dnes…, a nejhorší je za námi.

Když už jsme na dosah vosího hnízda a vlastního prahu, píchněme. Samotný název Dnes, v hlavičce listu a reklamě už skoro úplně emancipovaný od Mladé fronty, je taky za trest. Pro praktické použití to vypadá asi na podstatné jméno rodu mužského -psali to v Dnesu. Podle vzoru děs.

Bez skloňování se emancipace ale nikdy nezavrší, protože česky mluvící lidi prostě nepřimějete říkat „psali to v Dnes“, místo „v Mladé frontě“. Tomu nevěříme, to snad neumí ani reklama.

To Aktuálně je… sice taky příslovce, ale naštěstí k nerozeznání od podstatného jména středního rodu. Čtenáři se zvlášť vyvinutým smyslem pro skloňování, případně s familiérním vztahem k naší redakci, by snad mohli využít vzoru slůně. Nebudeme se zlobit, ale netrváme na tom.

Destinace, kterou musíte vidět.
Destinace, kterou musíte vidět. | Foto: Simona Holecová

Spřáteleným slovíčkářům, sbírajícím přeurčené významy, nabízíme tyto dva kusy: tratoliště krve a úhlavní nepřítel

Vědecký obor, který lidi vodí za krásami vlasti, například na okružní výlet po selském baroku a rázovitých jihočeských hospůdkách, se zove destinační management. Podle definice jde o „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“ Teď už lépe chápeme, proč turistům tak často ukazují středověké mučírny. 

Slovem měsíce září vyhlašujeme boubelky. Ještě, že nejsem ženská, tetelí se nad ním slovíčkář. Hrůzou.

Ze Slovíčkaření:
Čeština na rok 2010: Akční balíček pohody
13. komnata českého pravopisu: Skici podle vzoru pici
Z City Tower na Slunný vrch. Čeština ve spárech realit
Neberte nám předložku S. Nebo zkočíme ze zkály
Jsme spontální a konfortní. Ale je to trochu triskní

 

Právě se děje

Další zprávy