Petr Fischer Petr Fischer | Názory
3. 3. 2020 14:00

Až příliš jasná zpráva o stavu země

Ne, toto není text o koronaviru. Je o problému, který nám zadělává na chroničtější problémy než nemoc, jež momentálně ovládla mysli většiny lidí. Jak neveselá budoucnost nás může čekat, připomněl na sklonku minulého týdne evropský report o stavu Česka.
Symbolický uragán. Karlovarské lesy zdecimovala vichřice Emma. Celý region pak ničí propad, s nímž zatím vláda stále nedokázala nic udělat.
Symbolický uragán. Karlovarské lesy zdecimovala vichřice Emma. Celý region pak ničí propad, s nímž zatím vláda stále nedokázala nic udělat. | Foto: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

Tu optimistickou a radostnou řeč si nejspíš pamatuje ještě každý. Novoroční projev premiéra Andreje Babiše vykresloval republiku jako štěstím rozzářenou krajinu, v níž rostou mzdy, všichni mají práci a věci setrvale míří k lepšímu.

Minulý týden ale Evropská komise nabídla Čechům ve své čerstvé Zprávě o zemi (Country Report) trochu jiné čtení: všechno se u nás dělá tak nějak napůl, látáme jen nejviditelnější díry a vcelku vesele se nepřipravujeme na obtíže, jejichž příchod už o sobě dává vědět.

Česko je, no ano - líné. Spoléhá na růstový samospád, který ale z logiky věci nikdy netrvá věčně.

Festival promarněných příležitostí

Před naším vstupem do unie bývaly pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise oblíbeným čtením. Média z nich s gustem citovala, protože obvykle vykreslovala Česko jako úspěšnou zemi. Hospodářsky, legislativně a koneckonců i civilizačně jsme se na členství připravovali opravdu intenzivně. A navzdory dílčím problémům i sporům nebylo obtížné zažívat příjemný pocit premianta.

Byla to doba, kdy ještě existoval široký celospolečenský konsenzus, že Evropská unie se má stát také naším domovem.

Ty časy jsou - zdá se - v nenávratnu. Hodnocení komise se dnes pro politiky i masy stalo něčím na způsob nemístného vměšování se Bruselu do našich domácích věcí. Je těžké pochopit proč vlastně, když Zprávy o zemi jen stále stejně posuzují plnění cílů, které jsme si po dohodě s ostatními sami stanovili. V aktuálním případě například pokrok v reformě školství, zdravotnictví a penzí spolu se závazkem pomoci regionům, které po kluzkém svahu začínají sjíždět do údolí beznaděje.

Letošní čtení je ale opravdu neradostné. Nejvíce ze všeho připomíná seznam promarněných příležitostí. V mnoha oblastech, kde jsme chtěli dosáhnout pokroku, nepodnikáme prakticky nic.

Důchodová reforma stále není ani na papíře, třebaže plameny, které začínají olizovat hodnotu budoucích penzí, už nevidí jen ten, kdo je vidět nechce. Jako bychom se už smířili s tím, že celý systém prostě jednoho dne narazí v plné rychlosti do zdi a státní důchod se změní v homeopatickou dávku.

"Stárnutí obyvatelstva hrozí způsobit nedostatek zdravotnických pracovníků v určitých specializacích a v méně urbanizovaných regionech," varuje dále zpráva. A připomíná, že za dalších deset patnáct let prudce stoupne poptávka po léčebnách dlouhodobě nemocných, na což se dosud stát nijak nepřipravuje. Největším rizikem zdravotnictví je ale podle hodnotitelů jeho fatální závislost na eráru, který dnes proplácí 85 procent zdravotnické péče. Neporoste-li zdejší ekonomika každý rok o šest a více procent (už jste se dosmáli?), má celý systém za současného stavu namířeno do stejné cílové stanice jako ten penzijní.

Možná nejdepresivnější větou zprávy je ale ta, která se opakuje už notný čas každoročně: "Zdanění práce je nadále velmi vysoké, a to u zaměstnanců s nízkými i vysokými příjmy." Nemá-li rituál bezvýsledného cyklického házení hrachu na zeď nějakou svou ustálenou podobu, mohlo by se jí klidně stát právě opakování této věty.

Tik tak

"Obecně relativně nízká nerovnost a pokračující zvyšování životní úrovně zastírá prohlubující se regionální rozdíly," píší bruselští úředníci. A dávají tak za pravdu nejen nemilovaným levicovým aktivistům, ale i některých populárním sociologům, mezi než patří například Daniel Prokop.

Ti všichni už roky opakují (Prokop třeba ve své aktuální knize Slepé skvrny), že některé české regiony dusí problémy, jaké si obyvatelé velkých měst nedokážou představit ani po hojně bujarých večírcích. Koktejl podřadné a mizerně placené práce spojený s chudobou, exekucemi, lichvou, sociálními patologiemi a katastrofálním stavem škol stěhuje celé části Česka kamsi na Balkán, třebaže to z nich obvykle není do Prahy fyzicky nijak daleko.

Zatímco ale HDP hlavního města představuje 180 procent evropského průměru, Karlovarský kraj nedosáhne ani na celých 70. Obdobně skličující situace panuje také v testech, které srovnávají výsledky vzdělávání. Zanedbané regiony se tak v Česku stávají časovanou sociální pumou, s níž si však - jak ukazuje evropské hodnocení - kabinet stále žádné zvláštní starosti nedělá.

Bruselská zpráva není zdrcující v tom, jak hodnotí současnost (tady vládne mírný růst a relativní stabilita). A dokonce ne ani v konkrétních varováních, která se mohou naplnit, pokud nezačneme problémy řešit. Nejhorší je v portrétování obecnější politické letargie, která vůči blízké i vzdálené budoucnosti v Česku panuje.

Jako by se politika měla starat jen o dnešek, protože jen na něm záleží. Zůstaneme-li ale sedět u plného stolu, co se na něj bude nosit, až se spíže vyprázdní? Kdo chce vidět, jaká hostina ho pak čeká, může se už dnes zajet podívat třeba na Karlovarsko.

Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci a nedaníme majetek, říká sociolog Daniel Prokop. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 8 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy