Petr Vizina Petr Vizina | Glosy
1. 12. 2020 18:00

Pestrý nový svět - když promluvíš s Petersonem, budeme plakat

Nesnesitelná lehkost žalobnictví ničí každý pokus o rozhovor. Tenistka Martina Navrátilová nebo spisovatelka Joanne Rowlingová se tak místo debaty před časem dočkaly obvinění z transfobie. Teď přišla řada na kanadského psychologa Jordana Petersona. Už zase.
Jordan Peterson.
Jordan Peterson. | Foto: Gage Skidmore / Flickr.com / Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Lepší propagaci své chystané knihy Beyond Order by Peterson nejspíš nevymyslel. Pod podmínkou anonymity kontaktovali čtyři zaměstnanci nakladatelství Penguin Random House redakci magazínu Vice. Informovali ji o schůzi, kterou nakladatel svolal poté, co se část jeho zaměstnanců postavila proti vydání psychologova spisku.

Foto: Jan Kačer

"Ti lidé vyprávěli, jak Jordan Peterson poznamenal jejich životy, a plakali přitom," zní svědectví, které obletělo svět. "Peterson je ikonou nenávistných projevů a transfobie," cituje pak magazín Vice slova jednoho ze zaměstnanců. A dodává, že firemní výbor pro rozmanitost a inkluzi prý obdržel sedmdesát anonymních protestů proti publikování knihy, přičemž opačný názor mělo jen pár lidí.

Slovíčka

Pláč nad chystanou knihou je emocionální zbraň; nálepka "transfoba" pak morální náboj. Slzy na firemním shromáždění přitom anonymním svědkům můžeme věřit, ale také nemusíme. Naproti tomu obvinění z transfobie je založeno na ověřitelnější, čtyři roky staré události.

Kanadský parlament tehdy přijal zákon, který má chránit ty, kdo jsou pro svou sexuální identitu terčem agrese. Chtěl jim tak zajistit stejnou obranu, jakou jiným poskytuje před napadáním z rasových nebo náboženských důvodů.

Opatření, které ze zákona vyplývalo, ale Peterson označil za "narcistní mocenskou hru". Dráždila jej povinnost oslovovat studenty - pokud se nehlásí k jednomu ze dvou pohlaví - jazykovými novotvary, jež by odrážely "pestrost nebinárního světa". K tradičním zájmenům "he" a "she" se tehdy přidaly neologismy jako "zey" nebo "per". Rozhodnutí nařídit jazyk zákonem nazval Peterson neblahou novotou a jeho autory radikálními ideology.

Měl i neměl pravdu. Z veřejně akceptovatelného projevu naštěstí i u nás časem skutečně vymizela hanlivá označení a oslovení. Jenomže v tomto případě byla logika opačná: namísto vykázání určitých slov mimo přijatelný kontext šlo o to, nařídit, co jediné je možné. Dokonce už pouhá debata o nových druzích zájmen byla podle kritiků projevem Petersonovy nenávisti.

Pokud by však nálepka transfoba odpovídala jeho vystupování a argumentaci, jak bychom nazvali skutečně nenávistné a netolerantní projevy vůči lidem, kteří procházejí tak delikátním a komplikovaným procesem, jako je hledání identity či přímo změna pohlaví?

Balíčky

Kanadský psycholog nepochybně je rozporuplnou postavou - populárním učencem internetové doby. Se vší zkratkovitostí, která náleží k virtuálnímu prostoru, v němž své myšlenky nebo jejich echa šíří.

Osmapadesátiletý univerzitní profesor je věčně na stráži před "neomarxistickou levicí", která by podle něj všechny nepoddajné ráda poslala do gulagu. Často také vynáší soudy, které překračují hranice jeho odbornosti. V debatě s filozofem Slavojem Žižekem tak třeba prohlásil, že kapitalismus je tím nejlepším uspořádáním pro povznesení chudých.

Kanadsky psycholog a mentální kouč Jordan Peterson
Kanadsky psycholog a mentální kouč Jordan Peterson | Video: Essential Truth

Jenomže právě tento loňský rozhovor dvou silných hlasů - označovaný trochu komicky za "intelektuální zápas století" - odhalil, že anonymní žalobnictví a stádní kampaňovitost virtuálního prostoru se přestaly diskusi byť i jen vzdáleně podobat.

Existovaly všechny důvody myslet si, že se duel nazvaný Štěstí: Kapitalismus versus marxismus změní ve rvačku v bahně. Tak silně na sebe zastánci obou ikon nevraží. Jenomže ti dva spolu rozmlouvali rozvážně a s respektem, jaký jen vyšponovaná očekávání dovolovala.

Zdá se tedy, že společnosti nemusí bránit v rozpravě ani ty nejhlubší názorové rozdíly. Pouze to vypadá, jako by křik anonymů už měl napříště kdykoli definitivně předčít váhu argumentů. Přijetí jakékoli ideologie místo idejí se podobá koupi hodnotového balíčku, který rovnou určuje, s kým je možné se vůbec bavit a s kým za žádných okolností. 

Obraz plačících redaktorů je karikaturou rozpravy. Metaforou rychlosti, s jakou dnes bývá balíček s nadiktovaným pohoršením doručován. S uměřenou reakcí se nepočítá, není v ceně.

 

Právě se děje

Další zprávy