Naše jazyková hlídka hlásí: Čeština čelí invazi zdrobnělin. Hlavní výsadek se zaměřil na pohostinství. Když čtete jídelní lístek, připadáte si jako Gulliver mezi liliputány.
Řízek je řízeček, kuře kuřátko, jitrnice jitrnička, játra jatýrka, tatarský biftek tataráček, salát salátek a tak dále. Asi si někdo myslí, že to takhle vypadá víc jako dobrůtky a že se vám sliny seběhnou rychleji. A když už čeština ty zdrobněliny umí, proč do toho nepraštit!
Připouštíme, že bramboráčky opravdu mohou být malé bramboráky. A že mozeček je terminus technicus, protože mozek znamená něco jiného. Ale jinak voláme: Zastavte to někdo!
Možná tomu tak doma neříkáte, ale když jdete do samoobsluhy, naskládáte nákup do odnosné tašky. To je taky terminus technicus, tentokrát pro igelitky, protože, ano, odnosná taška už nemusí být, i když skoro vždycky je, jen z igelitu.
Člověk by řekl, že odnos je zabudovaný už v samotném slově taška, jinak to není taška hodná toho jména. Ale pozor na odborníky: „Tyto tašky kromě své praktické funkce, tzn. přenášení zboží, plní funkci účinného, mobilního a levného nástroje marketingových projektů."
Tak si to shrňme, abyste pak u pokladny nezdržovali: S nápisem: odnosná. Bez nápisu: taška.
Slovíčkaření, díl I: Staří říct: Dovoz z Moravy. A Čechům tečou sliny
Spousta měst se turistům chlubí, že má mezi památkami i židovskou synagogu. Bez nároku na doktorát z religionistiky, tipujeme, že synagoga jiná než židovská být nemůže.
Tohle vysvětlování podstatných jmen přídavnými (viz odnosná taška) je vůbec geniální. Podstatná jména jsou PODSTATNÁ, čili měla by normálně obstát i bez přívlastků, ale to se mluvčímu někdy nezdá, protože si nevěří nebo nevěří svému publiku, a tak rád slovo vyztuží ještě jedním.
A když je podstatné jméno opravdu cizí, pomaže se přívlastek vteřinovým lepidlem. Inaugurace se tak zásadně nazývá slavnostní inaugurací, ačkoli bez slavnosti by šlo o předání klíčů od kanceláře, a ne o inauguraci.
Karel Hvížďala jako jeden z mála rozlišuje zábavný a zábavní televizní pořad (viz zde). Přitom je to tak snadné. Historka je zábavná, ne zábavní. Průmysl je zábavní, ne zábavný. Televizní estráda jako taková není zábavný, ale zábavní pořad; zábavná je, až když se u ní (snad někdy) smějeme.
Čtěte také: Čeština na rok 2010: Akční balíček pohody
