Bob Kartous | Názory
26. 8. 2019 11:55

I bez matematiky je státní maturita zločin. Neměl by z ní zůstat kámen na kameni

Tisíce potenciálních obětí vzdělávacího systému by na konci prázdnin mohly slavit. Povinná maturita z matematiky propadla minulý týden v ministerském testu a na sněmovní úrovni se bude rozhodovat o jejím zrušení či odložení. Jakkoli je to dobrá zpráva, představuje bohužel jen malé vítězství v sérii velkých proher. Tou největší je státní maturita jako celek. A to pro všechny: studenty, rodiče, učitele a v neposlední řadě i pro stát, který ji tak tvrdošíjně prosazuje.
Obrázky z dějin státní maturity. V roce 2009 proti jejímu zavádění protestovalo v Praze přes deset tisíc studentů středních škol.
Obrázky z dějin státní maturity. V roce 2009 proti jejímu zavádění protestovalo v Praze přes deset tisíc studentů středních škol. | Foto: Jan Langer

Dosavadní příběh takzvaných státních maturit nelze nazvat jinak než ságou. Táhne se už přes dvacet let a ze všeho nejvíc připomíná jihoamerickou telenovelu. Hlavní roli v ní obsadilo naprosté diletantství kombinované s touhou politiků a průmyslové lobby předvést délku a váhu svého mocenského klacíku.

Považte: záměr obnovit kontrolu nad výstupem ze středoškolského studia formou jednotné státní zkoušky odstartovala už v roce 1998 pokusná "sonda maturant". Po ní následovalo víc než deset let "příprav" státních maturit. V praxi to nebylo nic jiného než vleklá parodie. Kus, v němž si stát sice vyhradil právo být garantem vzdělávání, aniž by ale byl schopen přetvořit jej v cokoli smysluplného a funkčního. Jak se vlády střídaly u moci a ministři školství u vesla, celý proces tu rozjížděli, tu zastavovali a jindy zase vraceli do bodu nula. Stálo to hodně přes miliardu korun a výsledkem bylo dlouho jedno velké nic.

Ano, v roce 2011 sice nakonec státní maturita zavedena byla, žádný happy end ale nepřinesla. Zpráva o jejích dopadech na český vzdělávací systém není nic jiného než z prstu vycucaný blábol (před veřejností pro jistotu pečlivě tajený). Tak nějak se prostě předpokládá, že když je maturita "státní", zajistí už jen kvůli tomu názvu sama od sebe vyšší kvalitu získaného vzdělání. "Selský rozum" přece říká, že když někomu zvýšíte nároky v podobě zkoušky, donutíte ho víc se učit a tím pádem bude takový člověk automaticky i vzdělanější.

Nebude. On i ten selský rozum má často různou kvalitu. Záleží, z jakého statku a z jaké vsi pocházíte.

Co bychom vám tak strčili do cesty?

První problém spočívá v tom, že státní maturita byla vytvořena jako nová střecha pro jinak už značně zchátralý vzdělávací komplex. Ten zakonzervovala ve stavu, který zabraňuje tomu, aby byl schopen plnit úkoly, jež stát ukládá sám sobě ve školském zákoně, vzdělávacích strategiích i různých dlouhodobých záměrech. Dodnes například nikdo z odpovědných lidí nepracuje s žádnou analýzou skutečného dopadu státních maturit na úroveň vzdělání. Jako byste zavedli novou diagnostickou metodu a přitom vůbec netušili, u kolika pacientů byla úspěšná a u kolika selhala, přesto byste na ni dál spoléhali a rozšiřovali ji.

Svou koncepcí a obsahem je státní maturita jen jakousi hromádkou neštěstí na cestě gymnazistů za vyšším vzděláním. Snadno ji překročí a jdou dál. Na druhé straně je to ale často nepřekonatelná hora pro žáky středních odborných škol a nástavbových programů na učilištích. Ti mají totiž vzhledem k obsahu svého studia (a často také vzhledem k jeho mizerné kvalitě) jen velmi malou možnost se na takovou zkoušku připravit. Stát jako garant vzdělávání klade překážku, aniž by vytvořil podmínky pro její překonání. Kdyby něco takového udělal člověk, jak byste ho nazvali?

O data úspěšnosti a neúspěšnosti maturantů ti, kterým není osud českého vzdělávání lhostejný, vedli roky tuhý boj. Stát (zosobněný v tomto případě organizací CERMAT) se je samozřejmě snažil tajit, aby nevyšlo najevo, jak moc si vlastně s žáky a jejich životy zahrává. Dodnes bychom pravděpodobně nevěděli vůbec nic, nebýt Oldřicha Botlíka, který věnoval extrémní úsilí tomu, aby donutil stát zveřejňovat to, co má být veřejné z podstaty věci - tedy data z maturit. Díky Botlíkově vůli (a také díky tomu, že disponuje v našich zeměpisných šířkách ojedinělou expertizou, co se měření vzdělávacích výsledků týká) nyní ovšem víme, že státní maturita má devastující vliv na tisíce žáků a desítky tisíc mladých lidí o vzdělávání připravila. Existuje důvodné podezření, že v průběhu jednotlivých let státních maturit došlo k manipulaci s jejich obsahem a vyhodnocováním výsledků tak, aby se měnily počty neúspěšných maturantů. Ty mezi jednotlivými lety postupně narůstaly. Taková situace už nesignalizuje jen pouhé diletantství, nýbrž rovnou státní zločin.

Pojďme ale do současnosti. Když se ministr školství před pár dny rozhodl navrhnout vynětí povinné státní maturity z matematiky ze školského zákona, se zájmem jsem se pídil po tom, na základě čeho tak učinil. A ejhle, první ministr v historii státních maturit, který si nechal zpracovat analýzu jejich výsledků a zjistil, že prostě nenaplňují svůj předpoklad (zvýšení kvality vzdělání), protože žáci jsou neúspěšní zejména v těch úlohách, které sledují dovednost aplikovat naučené postupy. Za celá ta léta první ministr, který si opatřil potřebnou evidenci a rozhodoval se podle ní!

Připravte nám lopaty

Ovšem místo úlevy nad tím, že vzdělávací politiku konečně řídí někdo, kdo chápe elementární předpoklady, se nyní povede politováníhodná (a podstatu problému popírající) tahanice o to, zda povinnou státní maturitu v zákoně ponechat, nebo ne. Svaz průmyslu a dopravy, jehož někdejší prezident Hanák se dříve kuloárně chlubil, že to byl on, kdo návrh na povinnou matematiku přes zoufalce na postu ministra školství Marcela Chládka prosadil, se už stihl postavit rezolutně proti nynějšímu návrhu. Zavedení povinných státních maturit z matematiky přitom hrozí významně zneúspěšnit ty nejzranitelnější - žáky odborných škol. Zejména pak ty, kteří pocházejí z rodin s nízkým vzděláním. Míra nerovnosti v přístupu k němu je u nás oproti jiným rozvinutým zemím velmi vysoká a upevňování tohoto trendu v posledních letech koreluje se zavedením státních maturit. Je to snad vedení svazu jedno? Nebo jde o to dokázat, kdo má tu největší páku na ovlivňování politiky, jakkoliv by to bylo zhoubné?

Najde se nepochybně řada obhájců povinné státní maturity z matematiky, kterým je úplně jedno, jaké dopady by měla. Někteří hejtmani už například v nedávné minulosti projevili velkou ochotu lokajsky pomáhat těm průmyslovým podnikům, které potřebují jen levnou a nevzdělanou pracovní sílu, neboť jejich byznysmodel (montovna) je postaven na této konkurenční výhodě. Těmto ignorantům je úplně jedno, že jde o model dlouhodobě neudržitelný. Je jim jedno, že jde o model, který poškozuje českou ekonomiku, protože tlumí vzdělávání, které ji jako jediné může posunout k vytváření vnitřní přidané hodnoty založené na vlastních inovacích. Je jim jedno, co bude s lidmi s nízkým vzděláním, nepoužitelným už v blízké budoucnosti. Oni potřebují své "lopaty" teď, pak může klidně přijít potopa.

Robert Plaga navrhuje řídit se reálnými dopady maturit. Oponenti nemají víc než pocit přišlápnutého kuřího oka. Celá diskuse je ovšem sama o sobě nedostatečná. Nejde zdaleka jen o povinnou matematiku. Maturita v současné podobě je relikt minulosti a brzda potřebných změn ve vzdělávání. Celý koncept je nezbytné radikálně změnit. Test ani jednorázová zkouška nejsou s to prověřit širší spektrum znalostí a dovedností. Hodnocení musí probíhat na základě průchodu žáka celým studiem, jeho klíčová část pak musí stát na dlouhodobé ročníkové práci a její obhajobě. K této úrovni debaty se ale zatím ani neblížíme. Bohužel.

Autor, vzdělávací expert, působí ve think-tanku EDUin.

Maturita testuje jen schopnost žáků rutinně provést postup, kterému ani nemusí rozumět, tvrdí Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data - odtajněno. | Video: Emma Smetana

 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 44 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy