Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
22. 11. 2019 11:11

Impeachment nezničí Trumpa. Může ale potopit "Moniku" Zelenského

Zatímco ve Washingtonu se demokraté a republikáni sebestředně politicky řežou, Putin se těší, že příště si Ukrajina jalovičku koupí u něho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Donald Trump.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Donald Trump. | Foto: Reuters

Veřejná slyšení ve věci možného impeachmentu Donalda Trumpa, která už druhý týden probíhají ve Sněmovně reprezentantů, jsou dramatická. Jenže v tomhle kusu už známe nejen zápletku, ale i rozuzlení. Známe totiž odpovědi na dva klíčové dotazy.

Foto: Aktuálně.cz

Vydíral Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, když letos v létě blokoval americkou vojenskou pomoc Ukrajině výměnou za to, že Zelenský se pokusí kompromitovat Joea Bidena, Trumpova možného soupeře do amerických prezidentských voleb 2020 ?

Odpověď zní: Ano a ještě jednou ano. Můžete si to přebírat, jak chcete, ale přečtěte si, prosím, toto prohlášení amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda, které ve středu přednesl v Kongresu.

Jistě, vydírání je záměrně expresivní výraz (byť Trumpovo počínání vystihuje), ale jak konstatuje Sondland: "Bylo to něco za něco? Odpověď je ano." Jak možnou návštěvu Zelenského v Bílém domě, tak vojenskou pomoc Trump podmiňoval tím, že Kyjev se bude snažit na Bidena něco vyštrachat.

Druhá otázka pak zní: Podaří se demokratům celou kauzu postavit tak, aby svůj impeachment dotáhli do vítězného konce a Donald Trump musel odejít z funkce?

Odpověď v tomto případě je: Ne a - pokud se nestane něco v tuto chvíli naprosto nepředvídatelného - ještě jednou ne.

48 proti 46

Podstatou impeachmentu není věcný obsah kauzy. Je to politický proces, rozhoduje rozložení politických sil. Demokraté ale nemají a ani nebudou mít v Senátu dost hlasů, aby odvolání prosadili. Jedině, že by svůj postoj změnili republikánští voliči, což se ale nestane.

Obě strany se proti sobě jen ještě pevněji zapírají patami do země. V průzkumu pro rozhlasovou stanici NPR, který mezi voliči proběhl během prvního týdne veřejných slyšení v Kongresu, 83 procent republikánů uvedlo, že jsou nyní ještě více proti impeachmentu, než byli na začátku vyšetřování. V demokratickém táboře je 86 procent voličů naopak ještě silněji přesvědčeno, že Trump by měl být sesazen.

Nebo úplně stačí porovnat jiné dva údaje. Volby 2016 skončily v poměru všech odevzdaných hlasů 48 procent pro demokratku Hillary Clintonovou, 46 procent pro Donalda Trumpa. A co s odstupem tří let říká aktuální údaj z tohoto čtvrtka na webu RealClear Politics, který průměruje různé průzkumy? Pro impeachment Trumpa by bylo 48 procent, proti 46 procent voličů.

Je to paradox, ale přes nepřetržité turbulence Trumpova prezidentství je to z hlediska voličských preferencí a postojů vlastně nejstabilnější období v moderní americké historii. Společnost je ovšem zároveň mimořádně ostře, až vyloženě nepřátelsky, rozdělená. A tomu odpovídá i dění na politické scéně.

Co pro mě můžete udělat?

Není to hezká podívaná, je to tvrdá řež, kde účel světí prostředky. A kde platí, když se dva perou, směje se třetí. Jenže tím, kdo se Washingtonu směje, je tentokrát tisíce mil daleko za mořem. Je to Vladimir Putin.

Jen pár týdnů před prosincovým setkáním v Paříži, kde bude s Volodomyrem Zelenským jednat o budoucím uspořádání na východní Ukrajině, možná ani on sám nevěří svému štěstí. Jeho ukrajinský protějšek přijede do Paříže oslaben hned na několika frontách.

Mezinárodní obraz jeho země je mizerný. Z toho, co jsme slyšeli ve Washingtonu v uplynulých dnech, je to korupcí beznadějně, "trvale, skrz naskrz" prolezlý stát. Vlastně to ani "není pořádný stát", ale země, kde "žijí hrozní lidé".

Zelenského pozice uvnitř Ukrajiny je otřesena, protože pokud hlava vaší země vypadá jako nesvéprávná loutka v rukách cizí mocnosti, které se chcete až k "podělání zavděčit", moc vám to na domácí popularitě nepřidá.

A to vůbec nejdůležitější: jak Zelenský, tak především Putin teď vědí, že Donaldu Trumpovi je osud Ukrajiny lhostejný. Že se "ani prd nezajímá" o tamní válku s Ruskem, ale právě jen o to, zda by tam mohl vytěžit nějaké kompro na svého politického soupeře.

Jste jen vedlejší ztráta

Soukromé rozhovory politiků a diplomatů by neměly vycházet na světlo, od toho jsou privátní. Všechny výše uvedené pasáže v uvozovkách ovšem zazněly v minulých dnech veřejně v Kongresu. A co je vůbec nejhorší, s jakou bezohledností s nimi američtí politici, republikáni i demokraté, zacházejí.

Bylo poučné a strašidelné sledovat, jak se demokratický kongresman k posílení své věci ujišťuje, že americký velvyslanec při EU v telefonickém rozhovoru Trumpovi o Zelenském řekl: "He loves your ass". A jak pak Gordon Sondland pobaveně odpovídá, že to "zní jako něco, co bych mohl říct", ostatně prý mluvil "Trumpovým jazykem".

Na Ukrajině už tak začali prezidentu Zelenskému přezdívat "Monika" - v odkazu na sexuální aféry někdejšího prezidenta Billa Clintona s Monikou Lewinskou, kvůli níž také čelil impeachmentu. Některým opozičním politikům v Kyjevě to ale už nepřijde jako legrace, že v téhle "nekonečné komické show je Ukrajina před světem za hlupáka".

V Rusku mají na takové zprávy uši našpicované. V tamních médiích, jak mezi jinými zaznamenala novinářka Julia Davisová, píšící pro Washington Post či web Daily Beast, už jedou propagandistickou show. Ve státní ruské televizi ve zpravodajském pořadu 60 minut si jeho moderátorka Olga Skabejeva v diskusi vychutnala panelisty z Ukrajiny, když poznamenala: "My jsme Trumpa zvolili, a vy ho nemůžete odvolat:"

A její kolega Jevgenij Popov pak všem Ukrajincům z obrazovky státní ruské televize vzkázal, aby "konečně vystřízlivěli a pochopili", že "jediná země, která se může o Ukrajinu postarat, schovat ji pod jaderný deštník, je Rusko".

Zadržení americké vojenské pomoci ve výši 400 milionů dolarů Ukrajina pocítila hodně bolestně. Ale ani ne tak kvůli tomu, že by o šlo nenapravitelný propad v jejím obranném rozpočtu, který činí 10 miliard dolarů, pomoc navíc byla v polovině září uvolněna. Opravdu vážné je to, co se Ukrajina mezitím dozvěděla. Se spojencem, jako je současný Washington, už ani nepotřebuje nepřítele.

A mezitím Vladimir Putin? Ten je jako vždy připravený. Minulý týden na tiskové konferenci v Brazílii po jednání skupiny BRICS se šibalským úsměvem řekl: "Jalovička za mořem je o polovinu levnější, ale dovézt ji přijde draho. Chci říct, že Ukrajina by neměla hledat štěstí za mořem, ale obrátit se na své sousedy. Tak je to správně."

Ne, tak to není pro Ukrajinu správně. Ani pro Evropu a ani pro Spojené státy. Jenže v současné vykloubené, sebestředné americké politice se stala Ukrajina jen prostředkem, který světí účel. Vzájemně se položit na lopatky. Trump Bidena, demokraté na oplátku Trumpa. Ring volný. Kdo se připlete, musí počítat s tím, že se může stát vedlejší ztrátou. 

"Žetonem" ve hře jiných, jak před pár dny v rozhovoru pro BBC varoval ukrajinský ministr zahraničí Vadim Prystajko.  "My tím žetonem bohužel teď jsme," dodal ukrajinský ministr.

Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy