Zdeněk Mihalco | Názory
1. 12. 2009 14:45

Kdy a jak skončí krize? Blogeři a čtenáři diskutují

Končí krize? Nebo se máme bát vysoké inflace a devalvace měn?

"Můžeme si být skoro jistí, že konečné řešení současné krize proběhne přes inflaci a devalvaci měn. Žádné jiné řešení není v současné době příliš pravděpodobné," napsal v září v rozsáhlé analýze publikované ve svém blogu na Aktuálně.cz ekonom Štěpán Pírko, jenž už v roce 2004 finanční krizi předpověděl.

Ekonom v textu, který si přečetlo takřka 70 tisíc čtenářů, varuje, že navzdory optimistickým mediálním zprávám není současná ekonomická recese zdaleka u konce.

Foto: Aktuálně.cz
Celý text Štěpána Pírka: Nesmyslnost záchran aneb Kdy krize skončí?

Světová finanční a následně hospodářská krize byla po celý rok jedním z hlavních témat v moderovaných čtenářských diskusích pod blogy a články na Aktuálně.cz. Od komentování propadů na burzách přes diskuse o účinnosti státních zásahů až po optimistické i katastrofické vize pro další roky.

 „Otázka není, zda inflace bude a v jaké výši, ale kdy to vypukne. Já osobně to tipuji na dobu, kdy první generace Číňanů začnou požadovat své našetřené peníze na důchod, které jsou dnes v USA," napsal například pravidelný diskutující vystupující pod přezdívkou Gerd pod blogem dalšího ekonoma Tomáše Sedláčka. Také tento ekonom, který pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB, upozornil, že současné optimistické zprávy o konci krize plynou z toho, že vlády „nakoply" ekonomiku finančními stimuly - ty je však nutné přičíst k dluhu jednotlivých států.

„Třikrát hurá: ten šíleně hrubý domácí produkt jemně vzrostl, kvartálně o 0,8 %. Zase bude lépe, mámo, zase bude lépe, táto! Celé je to ale nesmysl. Přátelé ekonomové, řekněte mi, jak by vypadal růst bez deficitního anabolika? Náš slovutný HDP by se zřejmě propadal dvojciferným tempem. Stejně jako ten americký 'růst', ten by ale zřejmě dosahoval propadu až kolem 20 procent HDP," upozorňuje ve svém prosincovém textu Sedláček, který v blogu během minulého roku jakožto člen vládního protikrizového týmu NERV vyzval čtenáře k diskusi o tom, jak by vláda měla v době recese postupovat.

Foto: Aktuálně.cz
Celý text Tomáše Sedláčka: HDP: HaHaDP and Hrubý Dluhový Produkt

Pravidelný debatér vystupující pod přezdívkou Schlimbach pod Sedláčkovým blogem dodává: „Stávající ekonomický systém je postaven na dluhu, peníze jsou postaveny na dluhu, zisky bankéřů a finančních globálních i domácích gamblerů jsou postaveny na dluhu. Tak co s tím. Jistě, řešení jsou, ale to by se muselo začít myslet jinak, jenže kolik lidí je ochotno toto připustit, neřku-li, začít se tím skutečně zabývat?"

Blogerka Hana Brixi, která pracuje ve Světové bance, naopak píše, že se krize v mnoha zemích stává minulostí. A co podle ní krize zanechala? „Rychlejší vzestup Asie. Vliv Číny. Tlak na Ameriku. Otazník pro Evropu. Možnosti pro nové reformátory. Pošrámané nervy. A pár zničených životů," vypočítává.

Foto: Aktuálně.cz
Celý text Hany Brixi: Co nám zbude z krize?

O tom, jak ovlivňuje krize běžný život, napsala už v březnovém textu: „Objevují se historické analýzy, které naznačují, že s poklesem cen na akciových trzích se protahují délky sukní v módních kolekcích a v šatnících žen. Touha spotřebitelů po jistotách prý také vytváří poptávku po modelkách vyššího věku," napsala. Mezi následky krize podle ní může patřit třeba zvýšená spotřeba levného alkoholu, vyšší sledovanost sportovních pořadů či pokles kvality zpravodajství médií ze zahraničí.

Celý text: Delší sukně, starší modelky aneb Nečekané účinky krize

O příčinách a následcích krize čtenáři diskutovali také pod texty významných zahraničních ekonomů a myslitelů, které na blozích Aktuálně.cz publikoval překladatel Aleš Drobek.

O souvislostech krize po celý rok informoval ve svém blogu čtenáře také ekonom Pavel Kohout. Vysvětloval souvislosti pádu Islandu, Maďarska, Lotyšska a současných ekonomických problémech Řecka a Dubaje.

Stejně jako další blogeři se zabývá hrozbou vysoké inflace. V říjnovém textu s mírným optimismem píše: „Hyperinflace je však přece jen vzdálenou hrozbou. Po druhé světové válce nesly USA dluhovou zátěž ve výši 110 % HDP. Přesto inflace během desetiletí 1941-51 jen mírně překročila hodnotu 6 procent ročně. Je to málo nebo hodně? Šestiprocentní inflace znamená nárůst cenové hladiny o 79 procent za deset let. K rozpuštění podstatné části reálné hodnoty dluhů to docela stačí."

Foto: Aktuálně.cz
Celý text Pavla Kohouta: Máme se bát hyperinflace?


 

Právě se děje

Další zprávy