Komentář: Babiš může být v klidu. Okamura hraje divadlo stejně jako „šmejdi“ se svými hrnci

Pokud by vládu Andreje Babiše tvořily strany, kterým jde o nějaké principy a program, rýsovala by se nám tady skutečně první vážnější koaliční roztržka. Jenomže tmelem stávající vlády je všechno možné, jenom ne program. V jejím čele jsou figury vyznávající transakční metody politiky. Přísně vzato nejde o politiky, jejichž způsob práce vyrůstá z nějaké říše hodnot, má konzistentní program, směřování a cíle.

Jsou to obchodníci, kterým jde ze všeho nejvíc o vlastní prospěch. Platí to přinejmenším o Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi. Petr Macinka se sice před volbami aspoň občas tvářil, že svou politiku o nějaký program opírá, půl roku od vzniku vlády je ale zřejmé, že i on pouze klamal tělem. V danou chvíli se to jeví tak, že mu nezbývá nic kromě trolení prezidenta, různě trapných provokací a pokusů zesměšňovat svou konkurenci.

Související

Macinkův krok otevřel trhlinu v koalici. Babiš kvůli Ukrajině usadil Okamuru

Okamurovi lze možná věřit výrok – i když i ten teprve musí projít testem politické praxe – o tom, že jeho strana odmítá, aby se peníze českých daňových poplatníků používaly na nákup zbraní na Ukrajinu. Zhola mimo realitu je ale dovětek, se kterým se nyní vehementně prezentuje v médiích. Tváří se zásadově a tvrdí, že jde o nedodržení programového prohlášení vlády, což podle něj může ohrožovat samotnou existenci koalice.

Jednoduše řečeno: Okamura se na chvilku snaží působit, jako by mu šlo o principy, ze kterých nemíní slevit. Svízel spočívá v tom, že jde o divadlo mizerného herce, který pouze předstírá, že mu jde o něco jiného než o prebendy a prestižní post. Vždyť je všeobecně známo, že je po vzoru podomních prodejců předražených hrnců pouze mazaný politický šíbr, pro kterého je politika takřka výhradně nástroj ke své vlastní obživě skrze státní příspěvky politickým stranám.

A právě v tom tkví podstata stávající koalice – všichni její lídři jsou z jednoho těsta. Nepojí je program, natož nějaká vize českého státu. Jejím tmelem je něco docela jiného – politiku dělají jako obchod, na kterém chtějí vydělat. Jde jim o sebe a své zájmy. A pak taky o byznys jejich sponzorů a kmotrů. A Babiš není jiný nebo dokonce lepší než jeho koaliční partneři, což si někteří lidé ještě bláhově namlouvají. V tomto jsou všichni stejní.

Proto ho taky po volbách ani na vteřinu nenapadlo, že by vyjednával o vládě na jiném půdorysu. Proto ani teď nebude ve hře pád vlády. Přitom v jiných dobách a s jinými politiky v čele vlády by se nabízela pozoruhodná politická partie, na jejímž konci by mohl být vznik menšinové vlády hnutí ANO a Motoristů s podporou nějaké další formace. Takový manévr by pak politici hájili třeba tím, že si musíme hledět našich spojeneckých závazků v nejistých geopolitických časech.

Související

01:00

Zapomeňte na rivalitu a nepřátelství. Jak se mohou stát z Babiše a Pavla spojenci

Nic takového se ale nestane. Andrej Babiš se ostatně již nechal slyšet, že Okamura zjevně nerozumí, k čemu se v Ankaře on a Petr Macinka zavázali, a že mu to tedy bude muset vysvětlit. Jako vždycky v podobných situacích bude tudíž lavírovat – na různých místech bude mluvit různě. Jeden tón a důrazy bude používat v promluvách doma, zcela jiný a třeba i protichůdný pak v zahraničí. Svůj pokleslý herecký part si pak před svými příznivci tak nějak dohraje i Okamura.

Hlavní je toto: vláda v žádném případě nepadne. Babiš Okamuru a Macinku potřebuje, bez nich by neměl většinu v Poslanecké sněmovně. Bez nich by nevyřešil svou imunitu ani střet zájmů. Bez nich by ve vládě neprosadil vše, co bude vyhovovat jeho zájmům a tedy jeho holdingu. Všichni tři si v tom rozumějí, Babiš navíc své koaliční partnery převyšuje o řád nebo dva. Je jiný formát a hraje o víc. A Okamurovi? Tomu stačí málo – post předsedy sněmovny. O Macinkovi ani nemluvě.

Mohlo by vás také zajímat: Hádka o Babiše. Je prázdná nádoba? A co si prostě k Pavlovi nemůže dovolit

Politická šikana ze 7. července 2026