


Pokud lze na něčem ilustrovat proměnu, kterou prodělalo hnutí ANO, je to jeho vztah k sudetským Němcům. A pokud by byl premiér Andrej Babiš aspoň v něčem zásadový, musel by si přiznat, že i pragmatismus má své meze a že i na koaličním partnerovi záleží. Celé je to hlavně lekce z toho, s kým se ANO "paktuje" ve vládě.

„Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo.“
Tak zní klíčová pasáž Deklarace smíření o společné budoucnosti, kterou v květnu roku 2015 schválilo zastupitelstvo města Brna. Svým způsobem šlo o daleko zásadnější událost, než jakou je pozvání sudetských Němců do Brna, k němuž došlo o deset let později a které právě v těchto dnech budí tolik vášní i vyloženě nenávistných projevů.
Andreji Babišovi to bylo nejspíš ukradené už tehdy. A neřešil by to ani nyní. „Ano, nebyl to nápad hnutí ANO, přišel s tím předseda SPD (Tomio Okamura). My jsme to po nějaké debatě koaličně odsouhlasili. Já se v tom zkrátka nechci angažovat,“ uvedl premiér tento týden pro Deník.cz. Na mysli má usnesení namířené proti víkendovému sjezdu sudetských Němců v Brně, což je dokument, který minulý týden prošel sněmovnou.
A třebaže od něj dává Babiš alibisticky ruce pryč, odpovědnost jde i za ním. Nebýt hlasů jeho poslanců, usnesení – které kromě jiného organizátory akce vyzývá, aby ji zrušili – by dolní komorou nemělo šanci projít. Jinak řečeno: zatímco před jedenácti lety stálo Babišovo ANO v čele aktu smíření s Němci, dnes přinejmenším servilně přihlíží nenávistným projevům svého koaličního partnera.
Lze to říct i takto: na koaličním partnerovi záleží. Proto je poučné si načrtnout kontext a důsledky toho, co se stalo v roce 2015. V Brně byla u moci koalice složená z ANO, Žít Brno, lidovců a Zelených. Na centrální úrovni – a to je také podstatné – byla vláda složená ze sociálních demokratů, lidovců a právě hnutí ANO. V čele Brna tehdy stál Petr Vokřál z ANO, v čele vlády Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Několik týdnů po přijetí Deklarace smíření byl totiž tehdejší předseda lidovců Pavel Bělobrádek na návštěvě Bavorska, kde uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa (za což to pak schytal od komunistů). A zatímco Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí v Sobotkově vládě, téma neřešil, premiér se nechal slyšet, že Bělobrádkovo gesto smíření pomáhá zlepšovat vztahy a patří do Evropy 21. století.
„Ale vždy, když si u nás nebo v Německu připomínáme památku obětí excesů během divokého vyhánění, je potřeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích. Bylo to nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku. Byl to okupační nacistický teror, jemuž podlehly stovky tisíc českých a slovenských občanů, včetně žen a dětí,“ dodal Sobotka ve svém prohlášení.
Ale zpět k hnutí ANO a k jeho zkrušující trajektorii. Přijetí deklarace si totiž všimli také v Německu. A moc dobře věděli, kdo se v Brně podílel na jejím schválení. Petr Vokřál, který byl tou dobou místopředsedou ANO, a tedy jedním z blízkých spolupracovníků Babiše, za ni o rok později, tedy v roce 2016, obdržel od Němců cenu Wenzela Jaksche. Jednohlasně o tom rozhodla porota Seligerova sdružení, které ocenění uděluje.
V německých médiích se tehdy psalo třeba toto: „Seligerovo sdružení takto oceňuje, že se Petr Vokřál loni 19. května významně podílel na důstojném veřejném připomenutí 70. výročí nuceného pochodu brněnského německého obyvatelstva na rakouské hranice v květnu 1945. Akce se konala v rámci projektu Rok smíření, který v roce 2015 vyhlásilo město Brno. Letos projekt pokračoval festivalem Meeting Brno.“
Zní to jak z jiného vesmíru, ale hnutí ANO tehdy prostřednictvím Vokřála akci, od které nyní dává ruce pryč, jednoznačně podporovalo. Což lze doložit ještě jednou, z dnešního pohledu vyloženě pikantní drobností. Tehdejší místopředseda ANO a primátor Brna totiž společně s Cenou Wenzela Jaksche převzal také šek na 2500 eur. A ten následně předal právě zástupcům festivalu Meeting Brno.
Babiš a spol. tak během deseti let popřeli vše, o co se zasazovali. Hnutí ANO v letech 2015 a 2016 je s tím současným – nejen pokud jde o téma sudetských Němců – nesrovnatelné. Jediný, kdo nepopřel sám sebe, je snad ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ten se nechal před několika dny slyšet, že stojí za Deklarací smíření, pro kterou v roce 2015 hlasoval jako zastupitel Brna, a že by naopak, pokud by byl ve sněmovně, nezvedl ruku pro usnesení, se kterým přišlo hnutí SPD.
Celkově ale platí, že zatímco před deseti lety se zástupci ANO zasazovali o naše smíření s Němci, nyní v lepším případě zmateně mlží, v tom horším se přiživují na vyvolávání nenávisti, se kterou zcela bez skrupulí pracuje jejich koaliční partner. A Babiš namísto toho, aby tomu všemu učinil přítrž, servilně přihlíží běsnění, jehož vrchol může přijít o víkendu v Brně. Pokud se to stane, půjde to i za ním.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Měli získat dobře placenou práci v zahraničí, místo toho skončili bez dokladů v zákopech na ukrajinské frontě. Před takovým scénářem varuje čím dál více afrických států. Nově se mezi ně přidala i Botswana, která Rusko obvinila z klamavého verbování svých občanů do války. Podle tamních úřadů podobných případů přibývá alarmujícím tempem.



Columbus Blue Jackets a jejich brankářská jednička Jet Greaves se chystají na arbitráž, kde nezávislý soudce rozhodne o hokejistově platu. Propast mezi představami obou stran je až pozoruhodně hluboká.



Polsko už není jen drogovým centrem, přes které se přepravují narkotika, ale i rychle rostoucí evropskou jedničkou ve výrobě syntetických drog. Upozornil na to polský list Rzeczpospolita s odvoláním na policejní statistiky.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.