


Pokud lze na něčem ilustrovat proměnu, kterou prodělalo hnutí ANO, je to jeho vztah k sudetským Němcům. A pokud by byl premiér Andrej Babiš aspoň v něčem zásadový, musel by si přiznat, že i pragmatismus má své meze a že i na koaličním partnerovi záleží. Celé je to hlavně lekce z toho, s kým se ANO "paktuje" ve vládě.

„Město Brno upřímně lituje událostí z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo.“
Tak zní klíčová pasáž Deklarace smíření o společné budoucnosti, kterou v květnu roku 2015 schválilo zastupitelstvo města Brna. Svým způsobem šlo o daleko zásadnější událost, než jakou je pozvání sudetských Němců do Brna, k němuž došlo o deset let později a které právě v těchto dnech budí tolik vášní i vyloženě nenávistných projevů.
Andreji Babišovi to bylo nejspíš ukradené už tehdy. A neřešil by to ani nyní. „Ano, nebyl to nápad hnutí ANO, přišel s tím předseda SPD (Tomio Okamura). My jsme to po nějaké debatě koaličně odsouhlasili. Já se v tom zkrátka nechci angažovat,“ uvedl premiér tento týden pro Deník.cz. Na mysli má usnesení namířené proti víkendovému sjezdu sudetských Němců v Brně, což je dokument, který minulý týden prošel sněmovnou.
A třebaže od něj dává Babiš alibisticky ruce pryč, odpovědnost jde i za ním. Nebýt hlasů jeho poslanců, usnesení – které kromě jiného organizátory akce vyzývá, aby ji zrušili – by dolní komorou nemělo šanci projít. Jinak řečeno: zatímco před jedenácti lety stálo Babišovo ANO v čele aktu smíření s Němci, dnes přinejmenším servilně přihlíží nenávistným projevům svého koaličního partnera.
Lze to říct i takto: na koaličním partnerovi záleží. Proto je poučné si načrtnout kontext a důsledky toho, co se stalo v roce 2015. V Brně byla u moci koalice složená z ANO, Žít Brno, lidovců a Zelených. Na centrální úrovni – a to je také podstatné – byla vláda složená ze sociálních demokratů, lidovců a právě hnutí ANO. V čele Brna tehdy stál Petr Vokřál z ANO, v čele vlády Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Několik týdnů po přijetí Deklarace smíření byl totiž tehdejší předseda lidovců Pavel Bělobrádek na návštěvě Bavorska, kde uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa (za což to pak schytal od komunistů). A zatímco Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí v Sobotkově vládě, téma neřešil, premiér se nechal slyšet, že Bělobrádkovo gesto smíření pomáhá zlepšovat vztahy a patří do Evropy 21. století.
„Ale vždy, když si u nás nebo v Německu připomínáme památku obětí excesů během divokého vyhánění, je potřeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích. Bylo to nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku. Byl to okupační nacistický teror, jemuž podlehly stovky tisíc českých a slovenských občanů, včetně žen a dětí,“ dodal Sobotka ve svém prohlášení.
Ale zpět k hnutí ANO a k jeho zkrušující trajektorii. Přijetí deklarace si totiž všimli také v Německu. A moc dobře věděli, kdo se v Brně podílel na jejím schválení. Petr Vokřál, který byl tou dobou místopředsedou ANO, a tedy jedním z blízkých spolupracovníků Babiše, za ni o rok později, tedy v roce 2016, obdržel od Němců cenu Wenzela Jaksche. Jednohlasně o tom rozhodla porota Seligerova sdružení, které ocenění uděluje.
V německých médiích se tehdy psalo třeba toto: „Seligerovo sdružení takto oceňuje, že se Petr Vokřál loni 19. května významně podílel na důstojném veřejném připomenutí 70. výročí nuceného pochodu brněnského německého obyvatelstva na rakouské hranice v květnu 1945. Akce se konala v rámci projektu Rok smíření, který v roce 2015 vyhlásilo město Brno. Letos projekt pokračoval festivalem Meeting Brno.“
Zní to jak z jiného vesmíru, ale hnutí ANO tehdy prostřednictvím Vokřála akci, od které nyní dává ruce pryč, jednoznačně podporovalo. Což lze doložit ještě jednou, z dnešního pohledu vyloženě pikantní drobností. Tehdejší místopředseda ANO a primátor Brna totiž společně s Cenou Wenzela Jaksche převzal také šek na 2500 eur. A ten následně předal právě zástupcům festivalu Meeting Brno.
Babiš a spol. tak během deseti let popřeli vše, o co se zasazovali. Hnutí ANO v letech 2015 a 2016 je s tím současným – nejen pokud jde o téma sudetských Němců – nesrovnatelné. Jediný, kdo nepopřel sám sebe, je snad ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ten se nechal před několika dny slyšet, že stojí za Deklarací smíření, pro kterou v roce 2015 hlasoval jako zastupitel Brna, a že by naopak, pokud by byl ve sněmovně, nezvedl ruku pro usnesení, se kterým přišlo hnutí SPD.
Celkově ale platí, že zatímco před deseti lety se zástupci ANO zasazovali o naše smíření s Němci, nyní v lepším případě zmateně mlží, v tom horším se přiživují na vyvolávání nenávisti, se kterou zcela bez skrupulí pracuje jejich koaliční partner. A Babiš namísto toho, aby tomu všemu učinil přítrž, servilně přihlíží běsnění, jehož vrchol může přijít o víkendu v Brně. Pokud se to stane, půjde to i za ním.



Fotbalisté Kataru gólem v nastavení získali svůj historicky první bod na mistrovství světa za překvapivou remízu 1:1 se Švýcarskem. Po pátečním zápase Kanady s Bosnou a Hercegovinou, který skončil stejně, mají všechny týmy ve skupině B po bodu a skóre 1:1.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



Rozhodčí změnami svých postojů, které vedly k opakovaným úpravám výsledků, zkazili kajakáři Josefu Dostálovi radost ze stříbra na mistrovství Evropy.



Tenista Jiří Lehečka na trávě ve Stuttgartu na druhé finále v sezoně nedosáhl. Čtvrtý nasazený český reprezentant ve druhém setu duelu s Američanem Benem Sheltonem nevyužil dva mečboly a s turnajovou jedničkou nakonec po takřka tříhodinovém vyrovnaném boji prohrál 7:6, 6:7, 6:7.