Zhruba za tři léta (na začátku roku 2023) budeme opět přímo volit prezidenta. Za necelé dva roky začne kampaň a sběr podpisů pro jednotlivé uchazeče o tento post. Současný šéf Hradu Miloš Zeman nedávno nabídl hned tři své představy o tom, kdo by se měl o nejvyšší úřad země ucházet: předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a, pokud by chtěl, premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Na TV Barrandov v pořadu Týden s prezidentem Zeman řekl: "Kdybych měl uvažovat v tom klasickém pravolevém schématu, no tak dobrým kandidátem levice je Josef Středula. Vladimír Dlouhý je naopak dobrým kandidátem pravice. Když se tihle dva v druhém kole prezidentských voleb střetnou, tak to bude zajímavé a inteligentní utkání."
Na Frekvenci 1 pravil, že by podpořil Babiše, kdyby se rozhodl do volby jít: "Ano, zcela určitě, ale on zatím odmítá kandidovat." Na to premiér reagoval v TV Nova slovy, jež řekl hlavě státu, "… určitě o tom neuvažuji". Proč? Prezident, tvrdí Babiš (dnes však mylně), "je spíš reprezentativní funkce". Ale dodal: "Já ještě sám nevím, co bude. Přece jen už mi bylo 65. Člověk nikdy neví. Vyloučit samozřejmě nemůžeme nikdy nic, bohužel jen, že jeden den zemřeme. To je jediná jistota. Ale určitě to není téma." Hleďme, není nijak nemožné, že do volby půjde, ostatně se o tom v kuloárech hovoří.
Zeman má ty tři, Středulu zleva, přičemž levice je zdevastovaná jak barák v ghettu, Dlouhého z bývalého "prognosťáku" a Babiše. Případné nové kandidatuře bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše se vysmívá.
Pravdu má v tom, že je na čase kandidáty na Hrad hledat. Uvědomují si to jistě Rusové i Číňané, kteří u nás tvrdě prosazují svoje zájmy a potřebují mít v nejvyšší ústavní funkci sobě nakloněného člověka. Zeman je pro Čínu ideální otvírač branky do EU, uvaděč a šatnář, pro Rusy pak aktivní podporovatel jejich hybridní války vedené proti Česku a EU, rafinované, krajně nebezpečné.
Pokud tedy hledáme člověka do čela země a pokud to činíme v době uzákoněné přímé volby, jež dala prezidentovi jaksi mimoústavně vyšší váhu, měl by to být někdo čitelný, srozumitelný, jasně zařazený. Buď znovu zřetelně proruský či pročínský prezident (uvažuje tak třeba nejbohatší Čech Petr Kellner?), nebo naopak člověk, který bude hmatatelně prozápadní. Pak by byla volba fér.
Muž, který dovede zabít rukou
Nabízí se velmi výrazná a mimořádně úspěšná postava, generál Petr Pavel. Člověk s příběhem v Česku dost neobvyklým, bývalý komunista, výsadkář, vyznamenaný hrdina, který prošel ostrými boji, jeho jednotka v roce 1993 zachránila odříznuté francouzské vojáky, kteří uvízli ve válečné zóně mezi Srby a Chorvaty. Pavel je taky bývalý náčelník generálního štábu české armády a v letech 2015 až 2018 nejvyšší vojenský představitel NATO, dvojka aliance, předseda vojenského výboru NATO, kam byl zvolen v tajné volbě.
Důležité (žijeme v Česku 2019, vzdáleni třicet let od sametové revoluce) je právě to, že byl generál Pavel v minulém režimu komunistou, a přece v nové době fascinujícím způsobem uspěl v naprosto "opačném světě", tedy v Severoatlantické alianci.
Generál Petr Pavel se stal jakýmsi vtělením dráhy, po které jsme před třiceti lety čekali, že se vydá značná většina země, nejen on. Právě to, že exkomunista, tedy klasický Čech, pochopil tu změnu, přijal naplno svobodu a sám sebe v ní dokázal vybudovat, stal se jasným, slyšitelným, hmatatelným zastáncem demokracie, tvoří ten pozitivní příběh, který dneska potřebujeme. Jeho členství v KSČ bylo dokonale překonáno. Dovedu si představit, že by generála Pavla do role hlavy státu podporovali i antikomunisté. Dnešní komunisté nikoli.
Mimochodem, všimněte si, Miloš Zeman generála nejmenoval, ačkoliv jistě ví, že on je možným, ba významným potenciálním kandidátem. Zeman Pavla evidentně nechce. A není divu, Pavel veřejně, opakovaně mluví o tom, že pro nás dnes putinovské Rusko znamená větší hrozbu než terorismus či migrace. Pavel by nestavěl zátarasy okolo Hradu, posiloval by naše západní spojenectví, to víme s vysokou mírou pravděpodobnosti.
Generál zatím neřekl "jdu do toho", váhá, jestli si ve vojenském důchodu zkomplikuje život. Loni odešel do civilu, objíždí republiku, debatuje se studenty, dělníky, akademiky, se všemi, kteří mají zájem. Jezdí sám nebo s diplomatem Petrem Kolářem, jedním z minulých prezidentských kandidátů, který po čase odstoupil a podpořil Jiřího Drahoše. Pavel s Kolářem navštěvují česká města s pořadem Bezpečná budoucnost, kde vedou dialog na téma "Co jsou dnešní reálné hrozby, co jen strašení a manipulace, a jak obému čelit".
Generál Pavel dělá to, co dělal Zeman, je v přímém, intenzivním kontaktu s lidmi, nabízí se jim. Muž, který dovede zabít rukou, pro některé tedy možná i symbol "tvrdé ruky", rozhodně zápaďák (dnes pomalu vzácnost). Zápaďák, který kdysi býval komunistou. Slováci by asi řekli: Jeho jedinou nevýhodou je, že není žena. Ale ženy tenhle muž v dokonalé kondici (jaká by to byla změna!) přitahuje. Možný kandidát, kterého Zeman raději nezmínil, by se tedy našel. Jen se musí rozhodnout.
