


Státní svátek na jejich počest dává prostor k odpočinku, ale zároveň i podněty k zamyšlení. Jak vnímat Cyrila a Metoděje, později římskokatolickou církví svatořečené, očima 21. století?

Předně: Cyril s Metodějem křesťanství na Velkou Moravu (mnohem větší státní útvar, než je současná Morava v rámci České republiky) nepřinesli. Jeho šíření zde probíhalo už před jejich misí. Nebo spíše misií?
Za oběma výrazy se skrývá více než jen zdánlivé slovíčkaření. Učenci ze Soluně (v dnešním Řecku) nebyli hodnými dědečky či strýčky, obracejícími divoké Moravany k ctnostnému způsobu života. Pocházeli z vysokých společenských kruhů Byzantské říše. A hájili její zájmy. Jako diplomaté. Jako politici.
Jejich daleká výprava představovala raně středověkou kapitolu v politickém zápase mezi Západem a Východem. Jeho poločas možná vyhráli, po pomyslném závěrečném hvizdu se však radoval soupeř. Nad východním pojetím křesťanství u nás zvítězila západní – latinská liturgie. Mimochodem, tu zde kněží například z Bavorska hlásali ještě před příchodem známé dvojice.
Zmíněný zápas Západu proti Východu ale přinesl také odvetu. Mnohem později, během českého národního obrození. Tehdy šlo o ideologický střet Slovanů a Germánů. Snahu vymezit se vůči údajným německy mluvícím utlačovatelům domácí kultury.
A kdo se k tomu hodil? Ejhle, Cyril a Metoděj. Vždyť přinesli slovanskému lidu ušlechtilé myšlenky, kvůli kterým mu navíc předali srozumitelné písmo i jazyk. Už v devátém století bojovali proti Němcům. Co na tom, že podstatná část Čechů navštěvovala kostely, kde se modlila podle latinských předloh? A rakouská monarchie nebyla pro Čechy žalářem. Hlavně že obrozenecké hnutí získalo účinnou munici proti „odvěkému rivalovi“. Co si vytyčilo, to splnilo.
Koneckonců svátek Cyrila a Metoděje se 5. července slaví až od roku 1863. Obě autority postupně zapadly do struktury české národní propagandy, kde se paradoxně potkávají třeba s husity.
Dnes každoročně začátkem prázdnin slýcháme především od politiků, jak je cyrilometodějský odkaz pro nás důležitý.



„Cyril a Metoděj, dva bratři ze Soluně, nám před více než tisíci lety nepřinesli jen křesťanskou víru – dali nám písmo. Díky nim jsme se stali součástí vzdělané a kulturní Evropy,“ napsal například na svém facebookovém profilu lidovecký poslanec Jan Bartošek.
„Oba světci krásně ukazují, že národní myšlenka i křesťanský evropský hodnotový univerzalismus nemusí být v rozporu, pokud jsou správně pochopeny. Oba světci jsou patrony Moravy, ale i Evropy. Oba stojí u kořenů české suverenity a státnosti, která začínala již na Velké Moravě,“ uvedl mimo jiné na stejné platformě šéf Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura.
Jistě, takové dědictví stojí za pozornost, zaslouží si úctu a respekt. Nicméně není vhodné ho přeceňovat. Na druhou stranu – pořád lepší parafráze obrozeneckých ideálů než bezmyšlenkovité mávání českými vlajkami v kombinaci s hysterickými reakcemi na akce organizací typu Sudetoněmecké krajanské sdružení.



První velký test má před sebou hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. V říjnových komunálních a senátních volbách bude usilovat o posty ve 130 městech a obcích v Česku a o čtyři křesla v horní komoře parlamentu. Důležité jsou ale pro Kubu především domácí jižní Čechy, z krajských měst to hnutí zkusí jen ve třech.



Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Zachraňovat je musel policejní vrtulník. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.



Wimbledonská finalistka Karolína Muchová po menším operačním zákroku vynechá další tenisový turnaj, po Torontu bude chybět i v Cincinnati.



Moldavsko, nejchudší země Evropy, znovu svírá energetická krize, politické spory i rostoucí nedůvěra veřejnosti. Nový premiér Vasile Tofan slibuje liberální reformy. Jenže v zemi, kde třetina obyvatel žije v chudobě, se rychlá řešení hledají těžko. V reportáži přímo z moldavského hlavního města popisujeme, jak vypadá situace v zemi deset měsíců po klíčových volbách.



Jiří Lehečka dohrál na Masters v Montrealu v osmifinále. Rafaelu Jódarovi podlehl 3:6, 3:6, český tenista udělal 34 nevynucených chyb.