


„Věřím, že mučedníci jsou v nebi a užívají si život, který nemohli mít zde na zemi,“ napsal před časem student Fakulty humanitních studií v Praze Youssef Moursi v článku pro radikálně feministický kolektiv Druhá směna. V úterý jsme ho mohli vidět, jak ho policie vede v poutech k soudu. Je obviněný z terorismu kvůli zapálení prostor firmy LPP Holding v Pardubicích.

Moursi se narodil v Egyptě, vyrůstal v Saúdské Arábii a nyní studuje v Praze, kde se zapojil do feministických kolektivů.
Běžným jazykem je těžké ho popsat, dejme tedy prostor jeho vlastnímu profilu na stránkách Druhé směny: Youssef (on/ona/oni) je aktivista*ka, student*ka a vášnivá fotograf*ka, který*á se zabývá tématy jako jsou queer, láska, noční život a identita. Má velkou úctu k intersekcionálnímu feminismu a postkoloniálním studiím. Spojení „Svobodná Palestina“ pro ně znamená domorodé, antiimperialistické, queer, feministické, BIPOC, enviromentální a antikoloniální povstání.
Nevypadá to úplně jako profil islámského teroristy, ale Moursi dokáže ve svých textech propojit krajně levicové myšlenky s islámem. Popisuje i svou cestu od víry k ateismu a zpět k Alláhovi. Byla by to zajímavá studie citlivého, ale vykořeněného a hledajícího mladého muže, kdyby ho jeho cesta nedovedla až k ospravedlnění ozbrojeného odporu. Klíčem je samozřejmě Palestina.
„Naším kompasem a morálním vodítkem je Palestina a lidé, kteří aktivně bojují proti kolonialismu. Palestina je trvalým symbolem odporu a bijícím srdcem našeho boje proti kolonialismu,“ píše Moursi. A stěžuje si přitom na slabé kusy – lidi, kteří „veřejně podporují svobodnou Palestinu, ale zároveň odmítají legitimitu ozbrojeného odporu“.
Moursi jako zbraň zvolil oheň. Zatím. Zakladatel západoněmecké Frakce Rudé armády (RAF), která terorizovala Německo od konce 60. let, Andreas Baader také zahájil svou kariéru žhářským útokem (na obchodní domy).
Kdo je ale dívka, kterou vedli policisté vedle Moursiho? Jmenuje se Anežka Brahová, a když loni vystoupila na Feministické konferenci 2025, popsali ji organizátoři z kolektivu SdruŽeny jako studentku sociologie, která se zabývá „aktivismem v různých oblastech sociální spravedlnosti“, ale momentálně se „nejvíce soustředí na Palestinu“.
Brahová to vzala doslova. I ona čelí obvinění z terorismu za zapálení průmyslové haly společnosti LPP Holding.
Její cesta je cestou klasické krajně levicové aktivistky – feminismu a osvobození zvířat, boje za klima, antikapitalismu. Zabývá se také „propojením osobních prožitků s klimatickou krizí a ekologickým žalem, což reflektuje i v rámci tzv. militantní jemnosti“. Ať je to, co je to…
I jejím životním leitmotivem se v určitém okamžiku stala Palestina. Den po teroristických útocích ze 7. října 2023 si do svého profilu na Facebooku vložila palestinskou vlajku.
A kdo jsou lidé, kteří je k soudu přišli podpořit? I ti jsou z kolektivu Druhá směna. Co je to zač? Jak napsala novinářka a aktivistka Apolena Rychlíková, „Druhá směna představuje inspiraci v podobě udržitelného, pečujícího a bezpečného prostoru, který čtenářstvu přináší na české poměry unikátně inspirující texty, ilustrace i memy“.

Jelikož se na stránky Druhé směny občas podívám, mohu potvrdit, že jejich texty unikátní rozhodně jsou. Inspirativní (pro některé) bohužel taky.
My, méně laskaví, bychom ovšem o Druhé směně asi napsali, že jde o skupinu mladých lidí až neuroticky nespokojených se vším okolo sebe, posedle řešících všechny možné (skutečné či domnělé) nespravedlnosti na celém světě i v celých lidských dějinách. A nezdravě normalizujících duševní poruchy do té míry, že získáte dojem, že pokud nějakou poruchou netrpíte, jste divní.
Ale tak to není. Divní jsou oni. Blouzní o kolektivistické budoucnosti, kde se bude společně vařit, prát a uklízet a kde budou probíhat společné terapie (protože všichni přece mají duševní problémy). Samozřejmostí je zrušit rodinu, jak zněl i slavný tematický workshop, který Druhá směna uváděla před dvěma lety u příležitosti křestu stejnojmenné knihy, kterou finančně podpořilo ministerstvo kultury. Rodina se totiž „ustanovila v kapitalistických, koloniálních a patriarchálních dějinách“, dočtete se na pozvánce.

Trochu problém je, že na rozdíl od dosud jediného odsouzeného teroristy v České republice – osamělého (navíc doslova a do písmene bezzubého a vypelichaného) vlka, důchodce Jaromíra Baldy – jsou toto mladí, vzdělaní lidé, kteří mají široký okruh kontaktů, jsou dobře „zasíťováni“ v krajně levicovém hnutí a mají průnik i do všeobecně akceptované levicové sféry. Píší do A2larm, zve si je Linda Bartošová nebo Radio Wave.
Na jejich stránky naopak přispívají všeobecně akceptovaní lidé jako Apolena Rychlíková nebo politoložka Zora Hesová, arabista Prokop Singer nebo propagátor nerůstu Tadeáš Žďárský. Finančně Druhou směnu podporuje německá Nadace Rosy Luxemburgové, která je nadací politického vzdělávání německé postkomunistické strany Levice (Die Linke).






Při koupi družstevního bytu se nečerpá běžný hypoteční úvěr a tlak na úspory je menší.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) nečekaně zveřejnil „cenzurovaný“ rozhovor, který natočila Armáda ČR s prezidentem Petrem Pavlem. Zhruba 36 minut dlouhé video má na svých sociálních sítích. V příspěvku si neodpustil kritiku médií či opozice. „Lepší lidé z pražské kavárny se pohoršují nad odpudivou cenzurou prezidenta,“ napsal Macinka s tím, že se „stačilo zeptat“ a video obdržel.



Fotbalisté Paris St. Germain a Atlética Madrid jsou prvními semifinalisty Ligy mistrů. Oba týmy vytěžily z náskoku z prvních domácích duelů čtvrtfinále. Obhájci trofeje Paris St. Germain v dnešní odvetě díky dvěma gólům Ousmaneho Dembélého vyhráli v Liverpoolu 2:0. Atléticu ve španělském duelu stačila na domácí půdě i těsná porážka 1:2 s Barcelonou.



Argentinský prezident Javier Milei dnes ukázal svému českému protějšku Petru Pavlovi svou motorovou pilu, která se stala symbolem jeho rozpočtových škrtů. Český prezident se s Mileiem a zlatou pilou nechal natočit, potěžkat stroj si však nechtěl.