Komentář: Mocný soused Česka slábne a má nevratný problém. Hledá svého Churchilla

A ještě něco: zefektivníme a zmodernizujeme průmysl, zreformujeme uvadající zdravotnictví, vylepšíme propadající se úroveň školství, zmodernizujeme železnice, zrekonstruujeme dálnice, poradíme si s nezaměstnaností, zracionalizujeme pohled na ochranu životního prostředí, postaráme se o snížení cen energií, zjednodušíme byrokracii.

Nakonec, a to bude vůbec nejtěžší, zvládneme migrační vlnu z Afriky a Asie a postaráme se o bezpečnost našich občanů.

Tolik přibližně sliby momentálně vládnoucích stran v Německu. Nechci být špatným prorokem, ale…

Související

Komentář: Proč bychom někdy měli pacientům vyhovět a umožnit jim ze života důstojně odejít

Němci jsou naštvaní

Němci jsou na své kancléře naštvaní. Neměli rádi toho předchozího, Olafa Scholze, ačkoliv se jim zpočátku zdál jako přijatelný technokrat, který jim sděloval správné socialistické vize, jež by jim měly teoreticky ulehčit v aktuálních starostech. Levné ruské energie, německé auto do každé rodiny (ať už žije na jakémkoliv kontinentu), vyhlášená německá kvalita. S migrací si „nějak“ poradíme a podobné to bude i s bezpečností. Neporadili a nebylo.

Současný kancléř, křesťanský demokrat Friedrich Merz, získal ve volbách většinu hlasů zřejmě díky tomu, že kyvadlo moci se pořádně odklonilo od socialistů a zelených, a tak byli na řadě opět konzervativci. Sliboval zlepšení hospodářské situace v rámci měsíců. Hned na začátku svého vládnutí si v naprostém rozporu se svou pravicovou ideologií nechal schválit možnost obřího zadlužení, které v moderní historii Německa nemá obdoby. Ani to, zatím, nepomohlo. Kancléř je opět velmi nepopulární a jeho podporu lze nalézt asi jen u pětiny německých občanů.

Růst hospodářství se po roce jeho vlády zatím nekoná a nesvádějme to na vnější podmínky. Problémy ve světě budou vždy.

Související

Komentář: Když zdravotnický systém motivuje lékaře provádět výkony, které nejsou třeba

Proč se sliby neplní?

Zásadní otázka tedy zní: proč se to všechno takto děje? Copak jsou ti lidé v čele Německa natolik neschopní?

Odpověď je samozřejmě složitá a mnohovrstevná. Tou nejjednodušší by mohlo být, že očekávání Němců jsou mnohem vyšší, než je současná ekonomická výkonnost jejich hospodářství. Hlavní evropská ekonomická velmoc žije na dluh a politické elity to nejsou schopné říct svým voličům na rovinu. Země si prostě půjčuje nejen na investice do budoucnosti, ale i na svůj běžný provoz. A do toho přicházejí odboráři s dost nepochopitelnými požadavky, které by některé živořící průmyslové giganty poslaly rovnou do kolen. Ano, řekněme si to ještě jednou: očekávání se zcela míjejí s ekonomickou realitou.

Byrokracie v Německu je navíc tak přebujelá, že si to nikdo, kdo v Německu nežil nebo nepracoval, nedokáže představit. Proto se vše táhne, proto nebylo možné rekonstruovat zřícený most přes Labe v Drážďanech, proto padaly výroky o nemožnosti vytisknout volební lístky, a tudíž nemožnosti zorganizovat předčasné volby. Zní to kocourkovsky, ale je to tak.

Průmyslová výroba v Německu trvale klesá. Globalizace, zbavení se jádra, absence ruských energetických zdrojů a částečné vytlačení z asijských trhů při nekonkurenčních nákladech na výrobu, nedostatečné inovace, přechod na zelenou energii, posilování role státu, vysoké daně, horentní a stále rostoucí zdravotní pojištění. Myslím, že právě takhle by se dal popsat úpadek hospodářské velmoci, která na sobě přestala pracovat a nyní už funguje pouze z podstaty.

Související

Komentář: Kdo vám příště předepíše léky. A proč to nutně nemusí být lékař

A problém migrace? Ten je odborným jazykem ireverzibilní (tedy nevratný). Miliony migrantů, z nichž mnozí ani po letech neprošli sítem byrokratického šimla, se do svých zemí původu nikdy nevrátí. Nedonutí je k tomu ani konzervativci, ani socialisté. Doufejme, že to nezkusí ani krajně pravicová AfD, která každým rokem sílí a na náměstích vykřikuje věty o „odsunu“.

Hledá se nový Churchill

Winston Churchill ani zdaleka nebyl bezchybný a ve všem seriózní politik. Vstupenkou do historie mu však byl největší válečný konflikt v dějinách. V něm se osvědčil. Mluvil o krvi, potu a slzách, což bylo při německých náletech na Londýn docela příznačné. Působil nezlomně a vytvořil si image bojovníka, který se s problémem popere a neustoupí.

Myslím, že osobnost podobného typu by Německo nyní potřebovalo. Mělo by skončit období bájení, které jsem zmínil v úvodu tohoto textu. Většina těch problémů je totiž v současném nastavení opravdu neřešitelná. Nejprve se musí změnit náhled obyvatel na současnou situaci, poté jim musí někdo navrhnout cestu a z té nesmí ustupovat.

Nikoho takového však na současné německé politické scéně nevidím. Proto budou zřejmě i nadále stoupat preference AfD, která může za každé situace tvrdit, že by si s problémy hravě poradila. Neporadila, to je jasné. Ale dokud se o tom voliči nepřesvědčí, tak jim to mohou věřit.

Připravme se tedy na to, že tato „antisystémová, krajně pravicová a nacionalistická“ strana dostane v příštích volbách od německých voličů nejspíše nejvíc hlasů. I kdyby vládu nebyla schopna sestavit, tak zbylý slepenec pravo-levých stran by jen těžko dokázal efektivně vládnout. Ostatně, jako doposud.

Proč je to pro nás důležité?

Protože mnohé problémy máme s Němci podobné. Rovněž nejsme schopni reformovat, neumíme se vypořádat s vlastními příliš vysokými očekáváními a rovněž utrácíme mnohem více, než jsme schopni vydělat. Půjčujeme si nejen na investice do budoucnosti, ale i na svůj běžný provoz, a stovky miliard deficitu považujeme za akceptovatelnou daň za dnešní spokojenost. Není to nic jiného než všeobjímající populismus, na němž se více či méně podílejí všechny politické partaje.

Němci jsou v mnohém jiní, ale v mnohém stejní jako my. Sledujme je a poučme se z jejich chyb. Považuji to za důležitější aspekt našeho spolužití než naše stokrát zmiňované hospodářské vztahy.

Mohlo by vás zajímat: Expert řekl, jak na drogu, která řádí v Česku. Podobná dohoda jako u piva