Jedna věc je jistá – před rokem 2022 měla momentálně nejnadějnější prezidentská kandidátka Marine Le Penová vůči Rusku nepoměrně vstřícnější postoje než většina evropských politiků. Její strana si v roce 2014 půjčila 9 milionů eur od První česko-ruské banky v Moskvě. O tři roky se později setkala s Putinem. Souhlasila s anexí Krymu. Jenže v tomto příběhu se často vynechává zásadní kontext.
Marine Le Penová.Foto: REUTERS
Reklama
Když její tehdejší Národní fronta potřebovala peníze na kampaň, francouzské banky s ní odmítaly jednat. Jediný, kdo byl ochotný jí půjčit, byli Rusové – respektive později zkrachovalá První česko-ruská banka (kterou v 90. letech zakládala česká IPB s ruskými partnery, ale v době půjčky již byla plně v ruských rukách).
Strana si půjčila zmíněnou sumu až poté, co neuspěla u francouzských ani jiných západních institucí. Národní fronta část odmítavých odpovědí dokonce zveřejnila a tvrdila, že ruské financování nebylo ideologickou volbou, ale řešením bezvýchodné situace.
Nelze ale přehlédnout, že úvěr přišel právě v době, kdy měla Le Penová k Moskvě mimořádně blízko. Kombinace ruského věřitele, pozitivních výroků na adresu Vladimira Putina a schvalování anexe Krymu proto vytvořila pochybnosti o její nezávislosti, které se jí držely celé roky.
Po roce 2022 se ale její postoj viditelně změnil. Ruskou invazi na Ukrajinu Le Penová jednoznačně odsoudila a postavila se za právo Ukrajiny bránit svou suverenitu. V Národním shromáždění mluvila o úctě a podpoře, kterou Francie napadenému ukrajinskému národu dluží.
Reklama
Reklama
A když Donald Trump v roce 2025 zastavil americkou vojenskou pomoc Kyjevu, politička se proti tomu velmi rychle a nezvykle ostře ohradila. „Brutalitu tohoto rozhodnutí“ označila za odsouzeníhodnou a krutou vůči ukrajinským vojákům.
Žádná velká otočka
Právě proto by případné vítězství Le Penové v prezidentských volbách nejspíše neznamenalo otočku francouzské zahraniční politiky o 180 stupňů. Paříž by patrně byla zdrženlivější vůči dalšímu prohlubování vojenského angažmá, ale ze dne na den by se z ní spojenec Moskvy nestal. Le Penová je pragmatička kombinující podporu ukrajinské suverenity se snahou zachovat Francii co největší manévrovací prostor.
Francouzský vztah k Rusku totiž nikdy nebyl jednoduchým dělením na „proruské Národní sdružení“ a „protiruský establishment“. Francie neměla k Rusku nikdy stejný (ostražitý) vztah jako třeba Polsko nebo pobaltské státy.
Například Charles de Gaulle prosazoval strategickou autonomii a dialog s Moskvou i během studené války. François Mitterrand po nástupu k moci vládl s ministry komunistické strany, která měla na Moskvu vazby, Jacques Chirac udržoval s Putinem velmi vřelé osobní vztahy a Emmanuel Macron ještě po začátku invaze věřil, že Paříž dokáže s Kremlem udržet zvláštní komunikační kanál.
Reklama
Reklama
Příznivé postoje k Rusku tak ve Francii nikdy nebyly výsadou voličů Le Penové – najdeme je napříč celým politickým spektrem, zleva doprava.
Zajímavé je v tomto směru srovnání s Macronem. Současný prezident mluví tvrdě, buduje „koalici ochotných“, svolává summity a rád se stylizuje do role evropského lídra odporu proti Rusku. Jenže mezi rétorikou a reálnou pomocí zůstává propast. Data projektu Ukraine Support Tracker z Kielského institutu ukazují, že Francie v pomoci Ukrajině zaostávala za státy jako Dánsko nebo Švédsko, přestože jde o druhou největší ekonomiku EU s globálními vojenskými ambicemi.
Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.
Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.
Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný.
Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.
Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.
Komentář: Ruská loutka v Paříži? Le Penová možná ještě překvapí
Jedna věc je jistá – před rokem 2022 měla momentálně nejnadějnější prezidentská kandidátka Marine Le Penová vůči Rusku nepoměrně vstřícnější postoje než většina evropských politiků. Její strana si v roce 2014 půjčila 9 milionů eur od První česko-ruské banky v Moskvě. O tři roky se později setkala s Putinem. Souhlasila s anexí Krymu. Jenže v tomto příběhu se často vynechává zásadní kontext.
Když její tehdejší Národní fronta potřebovala peníze na kampaň, francouzské banky s ní odmítaly jednat. Jediný, kdo byl ochotný jí půjčit, byli Rusové – respektive později zkrachovalá První česko-ruská banka (kterou v 90. letech zakládala česká IPB s ruskými partnery, ale v době půjčky již byla plně v ruských rukách).
Strana si půjčila zmíněnou sumu až poté, co neuspěla u francouzských ani jiných západních institucí. Národní fronta část odmítavých odpovědí dokonce zveřejnila a tvrdila, že ruské financování nebylo ideologickou volbou, ale řešením bezvýchodné situace.
"Budu kandidovat na prezidentku," řekla Le Penová poté, co odešla s trestem od soudu
Nelze ale přehlédnout, že úvěr přišel právě v době, kdy měla Le Penová k Moskvě mimořádně blízko. Kombinace ruského věřitele, pozitivních výroků na adresu Vladimira Putina a schvalování anexe Krymu proto vytvořila pochybnosti o její nezávislosti, které se jí držely celé roky.
Po roce 2022 se ale její postoj viditelně změnil. Ruskou invazi na Ukrajinu Le Penová jednoznačně odsoudila a postavila se za právo Ukrajiny bránit svou suverenitu. V Národním shromáždění mluvila o úctě a podpoře, kterou Francie napadenému ukrajinskému národu dluží.
A když Donald Trump v roce 2025 zastavil americkou vojenskou pomoc Kyjevu, politička se proti tomu velmi rychle a nezvykle ostře ohradila. „Brutalitu tohoto rozhodnutí“ označila za odsouzeníhodnou a krutou vůči ukrajinským vojákům.
Žádná velká otočka
Právě proto by případné vítězství Le Penové v prezidentských volbách nejspíše neznamenalo otočku francouzské zahraniční politiky o 180 stupňů. Paříž by patrně byla zdrženlivější vůči dalšímu prohlubování vojenského angažmá, ale ze dne na den by se z ní spojenec Moskvy nestal. Le Penová je pragmatička kombinující podporu ukrajinské suverenity se snahou zachovat Francii co největší manévrovací prostor.
Francouzský vztah k Rusku totiž nikdy nebyl jednoduchým dělením na „proruské Národní sdružení“ a „protiruský establishment“. Francie neměla k Rusku nikdy stejný (ostražitý) vztah jako třeba Polsko nebo pobaltské státy.
Paříž ukázala svaly. Macron proměnil oslavu pádu Bastily v ostrý vzkaz Putinovi
Například Charles de Gaulle prosazoval strategickou autonomii a dialog s Moskvou i během studené války. François Mitterrand po nástupu k moci vládl s ministry komunistické strany, která měla na Moskvu vazby, Jacques Chirac udržoval s Putinem velmi vřelé osobní vztahy a Emmanuel Macron ještě po začátku invaze věřil, že Paříž dokáže s Kremlem udržet zvláštní komunikační kanál.
Příznivé postoje k Rusku tak ve Francii nikdy nebyly výsadou voličů Le Penové – najdeme je napříč celým politickým spektrem, zleva doprava.
Zajímavé je v tomto směru srovnání s Macronem. Současný prezident mluví tvrdě, buduje „koalici ochotných“, svolává summity a rád se stylizuje do role evropského lídra odporu proti Rusku. Jenže mezi rétorikou a reálnou pomocí zůstává propast. Data projektu Ukraine Support Tracker z Kielského institutu ukazují, že Francie v pomoci Ukrajině zaostávala za státy jako Dánsko nebo Švédsko, přestože jde o druhou největší ekonomiku EU s globálními vojenskými ambicemi.
Tečka: Kdo je solí této země. Není to Babiš ani David. A jak moc nám chybí Havel
Komentář: Politici mají hlasovat o ztrátě vlastní moci. Ve hře je vliv na 350 miliard
Rakušan si troufl na výrok, že to po volbách půjde bez Babiše. Premiér nepřekvapil
„Barbaři před branami.“ Lidé v kapucích zapalují Francii, svědectví je čím dál hrozivější
ŽIVĚ Nový pokus ukončit válku na Ukrajině. Do Miami dorazili vyjednávači z Kyjeva
Do Miami v pátek přicestovala ukrajinská delegace, aby vedla rozhovory s americkými vyjednavači o tématech spjatých s ruskou agresí, napsala agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj obeznámený se záležitostí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že očekává i účast zástupců Francie, Británie, Německa, Evropské unie a NATO. Jednání mají podle informací pokračovat do soboty.
ŽIVĚ Lídři stran i prezident už odvolili. Macinka ocenil Pavlův návrat z dovolené
Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách nafty. Ještě nedávno přitom Rusko trestal sankcemi
Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný.
Třinec posunul vlastní rekord, Liberec rozložil Vary během 18 minut
Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.
Rusové s Američany v tichosti domlouvají plynový superobchod, Zelenskyj zuří
Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.