Jedna věc je jistá – před rokem 2022 měla momentálně nejnadějnější prezidentská kandidátka Marine Le Penová vůči Rusku nepoměrně vstřícnější postoje než většina evropských politiků. Její strana si v roce 2014 půjčila 9 milionů eur od První česko-ruské banky v Moskvě. O tři roky se později setkala s Putinem. Souhlasila s anexí Krymu. Jenže v tomto příběhu se často vynechává zásadní kontext.
Marine Le Penová.Foto: REUTERS
Reklama
Když její tehdejší Národní fronta potřebovala peníze na kampaň, francouzské banky s ní odmítaly jednat. Jediný, kdo byl ochotný jí půjčit, byli Rusové – respektive později zkrachovalá První česko-ruská banka (kterou v 90. letech zakládala česká IPB s ruskými partnery, ale v době půjčky již byla plně v ruských rukách).
Strana si půjčila zmíněnou sumu až poté, co neuspěla u francouzských ani jiných západních institucí. Národní fronta část odmítavých odpovědí dokonce zveřejnila a tvrdila, že ruské financování nebylo ideologickou volbou, ale řešením bezvýchodné situace.
Nelze ale přehlédnout, že úvěr přišel právě v době, kdy měla Le Penová k Moskvě mimořádně blízko. Kombinace ruského věřitele, pozitivních výroků na adresu Vladimira Putina a schvalování anexe Krymu proto vytvořila pochybnosti o její nezávislosti, které se jí držely celé roky.
Po roce 2022 se ale její postoj viditelně změnil. Ruskou invazi na Ukrajinu Le Penová jednoznačně odsoudila a postavila se za právo Ukrajiny bránit svou suverenitu. V Národním shromáždění mluvila o úctě a podpoře, kterou Francie napadenému ukrajinskému národu dluží.
Reklama
Reklama
A když Donald Trump v roce 2025 zastavil americkou vojenskou pomoc Kyjevu, politička se proti tomu velmi rychle a nezvykle ostře ohradila. „Brutalitu tohoto rozhodnutí“ označila za odsouzeníhodnou a krutou vůči ukrajinským vojákům.
Žádná velká otočka
Právě proto by případné vítězství Le Penové v prezidentských volbách nejspíše neznamenalo otočku francouzské zahraniční politiky o 180 stupňů. Paříž by patrně byla zdrženlivější vůči dalšímu prohlubování vojenského angažmá, ale ze dne na den by se z ní spojenec Moskvy nestal. Le Penová je pragmatička kombinující podporu ukrajinské suverenity se snahou zachovat Francii co největší manévrovací prostor.
Francouzský vztah k Rusku totiž nikdy nebyl jednoduchým dělením na „proruské Národní sdružení“ a „protiruský establishment“. Francie neměla k Rusku nikdy stejný (ostražitý) vztah jako třeba Polsko nebo pobaltské státy.
Například Charles de Gaulle prosazoval strategickou autonomii a dialog s Moskvou i během studené války. François Mitterrand po nástupu k moci vládl s ministry komunistické strany, která měla na Moskvu vazby, Jacques Chirac udržoval s Putinem velmi vřelé osobní vztahy a Emmanuel Macron ještě po začátku invaze věřil, že Paříž dokáže s Kremlem udržet zvláštní komunikační kanál.
Reklama
Reklama
Příznivé postoje k Rusku tak ve Francii nikdy nebyly výsadou voličů Le Penové – najdeme je napříč celým politickým spektrem, zleva doprava.
Zajímavé je v tomto směru srovnání s Macronem. Současný prezident mluví tvrdě, buduje „koalici ochotných“, svolává summity a rád se stylizuje do role evropského lídra odporu proti Rusku. Jenže mezi rétorikou a reálnou pomocí zůstává propast. Data projektu Ukraine Support Tracker z Kielského institutu ukazují, že Francie v pomoci Ukrajině zaostávala za státy jako Dánsko nebo Švédsko, přestože jde o druhou největší ekonomiku EU s globálními vojenskými ambicemi.
První finalistkou tenisového Turnaje mistryň je Ruska Mirra Andrejevová. Jessicu Pegulaovou z USA porazila 6:3, 6:4 a může hrát s Lindou Noskovou. Devatenáctiletá tenistka neztratila set ani ve čtvrtém duelu na turnaji.
Až sto miliard korun. Tak velký konsolidační balíček by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mohla vláda připravit pro rok 2028. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom dosud hovořil o snížení schodku o šedesát miliard. Kabinet tak bude muset hledat další příjmy i šetřit na výdajích. Konkrétní podobu opatření ale koalice zatím nemá dohodnutou.
Francouzské prezidentské volby se blíží. Uskuteční se už v dubnu 2027 a Emmanuelu Macronovi zbývá posledních několik měsíců ve funkci. Francouzský prezident přitom podle médií prožívá soumrak své politické moci – odvracejí se od něj i někdejší blízcí spojenci a jeho vliv na dění v zemi slábne. Otazník visí i nad budoucností jednoho z jeho evropských projektů, který se v roce 2022 zrodil v Praze.
Trenér chorvatské fotbalové reprezentace Slaven Bilič vyloučil, že by jeho tým v nedělním domácím utkání v Osijeku proti Česku hrál na remízu, která by znamenala udržení třetího místa ve skupině Ligy národů. Na předzápasové tiskové konferenci ho zaskočil dotaz na českého křídelníka Idrise Hopiho, o jehož chorvatském původu zkušený kouč neměl ponětí.
Komentář: Ruská loutka v Paříži? Le Penová možná ještě překvapí
Jedna věc je jistá – před rokem 2022 měla momentálně nejnadějnější prezidentská kandidátka Marine Le Penová vůči Rusku nepoměrně vstřícnější postoje než většina evropských politiků. Její strana si v roce 2014 půjčila 9 milionů eur od První česko-ruské banky v Moskvě. O tři roky se později setkala s Putinem. Souhlasila s anexí Krymu. Jenže v tomto příběhu se často vynechává zásadní kontext.
Když její tehdejší Národní fronta potřebovala peníze na kampaň, francouzské banky s ní odmítaly jednat. Jediný, kdo byl ochotný jí půjčit, byli Rusové – respektive později zkrachovalá První česko-ruská banka (kterou v 90. letech zakládala česká IPB s ruskými partnery, ale v době půjčky již byla plně v ruských rukách).
Strana si půjčila zmíněnou sumu až poté, co neuspěla u francouzských ani jiných západních institucí. Národní fronta část odmítavých odpovědí dokonce zveřejnila a tvrdila, že ruské financování nebylo ideologickou volbou, ale řešením bezvýchodné situace.
"Budu kandidovat na prezidentku," řekla Le Penová poté, co odešla s trestem od soudu
Nelze ale přehlédnout, že úvěr přišel právě v době, kdy měla Le Penová k Moskvě mimořádně blízko. Kombinace ruského věřitele, pozitivních výroků na adresu Vladimira Putina a schvalování anexe Krymu proto vytvořila pochybnosti o její nezávislosti, které se jí držely celé roky.
Po roce 2022 se ale její postoj viditelně změnil. Ruskou invazi na Ukrajinu Le Penová jednoznačně odsoudila a postavila se za právo Ukrajiny bránit svou suverenitu. V Národním shromáždění mluvila o úctě a podpoře, kterou Francie napadenému ukrajinskému národu dluží.
A když Donald Trump v roce 2025 zastavil americkou vojenskou pomoc Kyjevu, politička se proti tomu velmi rychle a nezvykle ostře ohradila. „Brutalitu tohoto rozhodnutí“ označila za odsouzeníhodnou a krutou vůči ukrajinským vojákům.
Žádná velká otočka
Právě proto by případné vítězství Le Penové v prezidentských volbách nejspíše neznamenalo otočku francouzské zahraniční politiky o 180 stupňů. Paříž by patrně byla zdrženlivější vůči dalšímu prohlubování vojenského angažmá, ale ze dne na den by se z ní spojenec Moskvy nestal. Le Penová je pragmatička kombinující podporu ukrajinské suverenity se snahou zachovat Francii co největší manévrovací prostor.
Francouzský vztah k Rusku totiž nikdy nebyl jednoduchým dělením na „proruské Národní sdružení“ a „protiruský establishment“. Francie neměla k Rusku nikdy stejný (ostražitý) vztah jako třeba Polsko nebo pobaltské státy.
Paříž ukázala svaly. Macron proměnil oslavu pádu Bastily v ostrý vzkaz Putinovi
Například Charles de Gaulle prosazoval strategickou autonomii a dialog s Moskvou i během studené války. François Mitterrand po nástupu k moci vládl s ministry komunistické strany, která měla na Moskvu vazby, Jacques Chirac udržoval s Putinem velmi vřelé osobní vztahy a Emmanuel Macron ještě po začátku invaze věřil, že Paříž dokáže s Kremlem udržet zvláštní komunikační kanál.
Příznivé postoje k Rusku tak ve Francii nikdy nebyly výsadou voličů Le Penové – najdeme je napříč celým politickým spektrem, zleva doprava.
Zajímavé je v tomto směru srovnání s Macronem. Současný prezident mluví tvrdě, buduje „koalici ochotných“, svolává summity a rád se stylizuje do role evropského lídra odporu proti Rusku. Jenže mezi rétorikou a reálnou pomocí zůstává propast. Data projektu Ukraine Support Tracker z Kielského institutu ukazují, že Francie v pomoci Ukrajině zaostávala za státy jako Dánsko nebo Švédsko, přestože jde o druhou největší ekonomiku EU s globálními vojenskými ambicemi.
Politici vyměnili středověké kočáry za kamery a rozhazují měďáky
Výběr šéfredaktora: Trump superstavitel, vietnamský řetězák a trochu jiná pokuta
Komentář: V čem je český volič jako ten americký? A co z toho pochopil předseda ODS
Překvapivý návod pro muže na šťastnou rodinu. Hlavní roli hraje tchyně
Newslettery
Výběr šéfredaktora
Články, které si zaslouží vaši pozornost. Každý pátek je pro vás z toho nejzajímavějšího na Aktuálně.cz osobně vybírá šéfredaktor Michal Pavec.
Ranní Aktuálně
Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.
Famózní Andrejevová dál drtí Turnaj mistryň. Zvládla i pikantní semifinále
První finalistkou tenisového Turnaje mistryň je Ruska Mirra Andrejevová. Jessicu Pegulaovou z USA porazila 6:3, 6:4 a může hrát s Lindou Noskovou. Devatenáctiletá tenistka neztratila set ani ve čtvrtém duelu na turnaji.
Schillerová chystá velkou konsolidaci. Částka překvapí, ve hře jsou i další daně
Až sto miliard korun. Tak velký konsolidační balíček by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mohla vláda připravit pro rok 2028. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom dosud hovořil o snížení schodku o šedesát miliard. Kabinet tak bude muset hledat další příjmy i šetřit na výdajích. Konkrétní podobu opatření ale koalice zatím nemá dohodnutou.
Francouzský prezident zažívá pomalou agónii. Třese se i projekt, který začal v Praze
Francouzské prezidentské volby se blíží. Uskuteční se už v dubnu 2027 a Emmanuelu Macronovi zbývá posledních několik měsíců ve funkci. Francouzský prezident přitom podle médií prožívá soumrak své politické moci – odvracejí se od něj i někdejší blízcí spojenci a jeho vliv na dění v zemi slábne. Otazník visí i nad budoucností jednoho z jeho evropských projektů, který se v roce 2022 zrodil v Praze.
Brno ovládli Jediové a superhrdinové. Comic-Con přilákal nadšence i filmové hvězdy
To nezní chorvatsky, nechápal Bilič dotaz na český talent. Trapas bral s humorem
Trenér chorvatské fotbalové reprezentace Slaven Bilič vyloučil, že by jeho tým v nedělním domácím utkání v Osijeku proti Česku hrál na remízu, která by znamenala udržení třetího místa ve skupině Ligy národů. Na předzápasové tiskové konferenci ho zaskočil dotaz na českého křídelníka Idrise Hopiho, o jehož chorvatském původu zkušený kouč neměl ponětí.