Írán je na hraně kolapsu a 47 let po Chomejního islámské revoluci hrozí, že režim ajatolláhů skončí. Zemí s 85 miliony obyvatel, jaderným programem a čtvrtými největšími zásobami ropy na světě otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly několik set obětí.
Protesty začaly jako ryze ekonomické. To je rozdíl oproti poslední masové vlně protivládních demonstrací kvůli smrti 22leté Mahsy Amíníové, kterou policie ubila kvůli nenošení islámského šátku. Teď je to jiné a i díky tomu je základna protestů mnohem širší než před čtyřmi lety, kdy byla omezená hlavně na střední vrstvy z velkých měst.
Ceny základních potravin totiž meziročně zdražily o 70 %. Rijál ztratil vůči dolaru 80 procent své hodnoty. Řada měst se potýká s nedostatkem pitné vody. A do toho režim koncem roku zvýšil ceny benzinu. To byla rozbuška.
Protesty se rychle rozšířily z Teheránu do dalších měst i na venkov a dnes zachvátily už prakticky celou zemi. Režim oslabila ponižující porážka v loňské válce s Izraelem, kdy se stroje židovského státu bez jediné ztráty proháněly na nebi nad Teheránem. Írán také ztratil klíčového spojence – Sýrii. A Izrael zásadně oslabil i jeho satelity – Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu.
Pád životní úrovně navíc dopadl i na opory režimu: vojáky, policisty a nižší duchovní. A pamětníci vědí, že při předchozím pádu režimu v roce 1979 hrálo klíčovou roli právě to, že mnozí vojáci odmítli střílet do demonstrantů proti šáhovi Rézu Pahlávímu a přešli na stranu opozice.
Hodně nyní záleží i na Spojených státech. „Pokud budete střílet na mírumilovné demonstranty, jsme připraveni zasáhnout,“ řekl Donald Trump. Írán desítky let soupeří se Spojenými státy, podporuje terorismus a je spojencem Ruska a Číny, která dováží z Íránu 15–20 procent své spotřeby ropy.
Pokud by se Írán nyní dostal pod americký vliv, bylo by to velké vítězství Donalda Trumpa v jeho soupeření s Čínou o globální dominanci. A také smazání hanby za ponižující obsazení americké ambasády a zajetí jejích zaměstnanců v roce 1979 i následnou zpackanou záchrannou operaci z dubna 1980. Pro Rusko by pak pád režimu v Teheránu znamenal, že Kreml přijde po Sýrii a Venezuele o dalšího spojence.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kam si jezdí odpočinout nejbohatší Češi a jak se zařizuje dovolená za miliony korun
Chcete mít na dovolené v luxusním ubytování na druhém konci světa vyhřátou vodu v bazénu na určitou teplotu a v minibaru svou oblíbenou whisky? Pro cestovní kancelář Exclusive Tours žádný problém, jen vás to bude stát výrazně víc než běžná dovolená. Se šéfem Exclusive Tours Dominikem Kohelem jsme si povídali o tom, co za to jsou schopni nabídnout i co by pro klienta neudělali za žádné peníze.
USA nám pomůžou, věří ministryně ohrožené země. Řekla, co čeká od Rusů
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Úprk v přímém přenosu. Letošní Český lev skončil dřív, než začal nudit
Třiatřicáté předávání filmových cen Český lev se z noblesních prostor Rudolfina přestěhovalo do neofunkcionalistického Kongresového centra. Tvůrci slibovali svěží energii, která přitáhne i mladší publikum. Monumentální sál byl ale plný prázdných míst. Podobně jako scénář večera.