Írán je na hraně kolapsu a 47 let po Chomejního islámské revoluci hrozí, že režim ajatolláhů skončí. Zemí s 85 miliony obyvatel, jaderným programem a čtvrtými největšími zásobami ropy na světě otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly několik set obětí.
Protesty začaly jako ryze ekonomické. To je rozdíl oproti poslední masové vlně protivládních demonstrací kvůli smrti 22leté Mahsy Amíníové, kterou policie ubila kvůli nenošení islámského šátku. Teď je to jiné a i díky tomu je základna protestů mnohem širší než před čtyřmi lety, kdy byla omezená hlavně na střední vrstvy z velkých měst.
Ceny základních potravin totiž meziročně zdražily o 70 %. Rijál ztratil vůči dolaru 80 procent své hodnoty. Řada měst se potýká s nedostatkem pitné vody. A do toho režim koncem roku zvýšil ceny benzinu. To byla rozbuška.
Protesty se rychle rozšířily z Teheránu do dalších měst i na venkov a dnes zachvátily už prakticky celou zemi. Režim oslabila ponižující porážka v loňské válce s Izraelem, kdy se stroje židovského státu bez jediné ztráty proháněly na nebi nad Teheránem. Írán také ztratil klíčového spojence – Sýrii. A Izrael zásadně oslabil i jeho satelity – Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu.
Pád životní úrovně navíc dopadl i na opory režimu: vojáky, policisty a nižší duchovní. A pamětníci vědí, že při předchozím pádu režimu v roce 1979 hrálo klíčovou roli právě to, že mnozí vojáci odmítli střílet do demonstrantů proti šáhovi Rézu Pahlávímu a přešli na stranu opozice.
Hodně nyní záleží i na Spojených státech. „Pokud budete střílet na mírumilovné demonstranty, jsme připraveni zasáhnout,“ řekl Donald Trump. Írán desítky let soupeří se Spojenými státy, podporuje terorismus a je spojencem Ruska a Číny, která dováží z Íránu 15–20 procent své spotřeby ropy.
Pokud by se Írán nyní dostal pod americký vliv, bylo by to velké vítězství Donalda Trumpa v jeho soupeření s Čínou o globální dominanci. A také smazání hanby za ponižující obsazení americké ambasády a zajetí jejích zaměstnanců v roce 1979 i následnou zpackanou záchrannou operaci z dubna 1980. Pro Rusko by pak pád režimu v Teheránu znamenal, že Kreml přijde po Sýrii a Venezuele o dalšího spojence.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚEET 2.0 od ledna: vláda slibuje miliardy, opozice varuje před byrokracií
Stát spustí nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Pro nejmenší podnikatele nebude povinný. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) očekává přínos 14 až 15 miliard korun ročně. Opozice tvrdí, že evidence rozpočtu nepomůže a přinese jen více byrokracie. Návrh nyní míří do připomínkového řízení.
Cesta, ze které nebylo návratu: skutečný osud fenky Lajky
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Zemřel úřadující romský král Róbert I. Bylo mu 54 let
Ve věku 54 let zemřel v neděli v Košicích Róbert Botoš, známý jako romský král Róbert I. Za úmrtím stály podle slovenských médií zdravotní problémy. Do povědomí se dostal poté, co se nechal v roce 2014 korunovat v košickém Domě umění.
Schick napodobil Ballacka a zapsal se do historie Leverkusenu
Dvě branky během tří minut posunuly Bayer blíž k postupu v Lize mistrů a Patrika Schicka mezi klubové legendy.
„Skvělá práce!“ Trump chválil Macinku za střet s Clintonovou během debaty v Mnichově
Americký prezident Donald Trump ocenil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Líbila se mu jeho hádka s bývalou ministryní zahraničí a kandidátkou na prezidentku Spojených států Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to ve čtvrtek napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social.