Martin Hála Martin Hála | Názory
3. 10. 2019 20:38

V Hongkongu se bojuje o pražskou Lennonovu zeď, u té pražské o Hongkong

Sedmdesáté narozeniny komunistické Číny jsou především sedmdesátým výročím neutuchající propagandy.
Nechte nás dýchat svobodný vzduch. Záběr z jedné z mnoha hongkongských demonstrací.
Nechte nás dýchat svobodný vzduch. Záběr z jedné z mnoha hongkongských demonstrací. | Foto: Reuters

Čína mohutně slaví 70. výročí založení lidové republiky. Dlouho připravovanou parádu ale poznamenaly dramatické události v Hongkongu, kde byl při protestech postřelen osmnáctiletý mladík. Podle dostupných informací zůstává v nemocnici v kritickém stavu.

Foto: Aktuálně.cz

Dva výstřely do hrudi v Hongkongu tak zastínily největší vojenskou přehlídku v dějinách v Pekingu, na níž tentokrát kupodivu chyběl český prezident Zeman. Dodejme, že vážně zraněný student je jen poslední z desítek milionů obětí čínského komunistického režimu. Takový počet nemají na svědomí ani všichni "vnější nepřátelé" ČLR dohromady.

Není tedy divu, že zatímco někteří obyvatelé "jedné Číny" nahlížejí sedm dekád komunistické vlády jako období mocenského (a v posledních desetiletích i ekonomického) vzestupu své vlasti, pro jiné (a nejen v Hongkongu) představuje stejná etapa jen sedmdesát let útlaku a bezpráví. Většina se k tomu nemůže svobodně vyjádřit vůbec.

Tento "dvojí metr" se symbolicky promítl i u nás. Pražská Lennonova zeď se stala jedním ze symbolů protestů v Hongkongu. Vznikla tam řada místních replik, na než vypisují hlavně mladí lidé (většinou na nalepovacích papírcích) svou touhu po autonomii a svobodě. Tato praxe se přenesla do dalších měst s početnou čínskou komunitou, například v Austrálii. Místní propekingské organizace, zejména Sdružení čínských studentů a vědců (jedna z důležitých součástí čínské Jednotné fronty), pak Lennonovy zdi pravidelně demolují či vandalizují.

Několik posledních měsíců se objevovaly vzkazy hongkongských aktivistů a jejich sympatizantů i na Lennonově zdi v Praze. V pondělí je ale přemalovala místní propekingská skupina svým vlastním agitpropem k 70. výročí ČLR. Následovala malá poziční válka o pražskou zeď, v níž se aktivisté z obou stran přemalovávali navzájem. V jednu chvíli zde bránili čínští studenti své státní symboly vlastními těly.

Je to dobrá připomínka, že 70. výročí založení ČLR je také sedmdesátým výročím neutuchající propagandy a systematické výchovy ke specifické formě "vlastenectví", které mělo v minulosti (zvláště v kombinaci s militarismem symbolizovaným obří vojenskou přehlídkou v Pekingu) často tragické následky.

Hra s čísly

Oslavám 70. výročí založení komunistického režimu v Číně sekundují na české straně poněkud ahistorické připomínky 70. výročí vzájemných diplomatických vztahů. Zatímco ČLR opravdu vznikla v roce 1949, diplomatické vztahy mezi námi a Čínou jako takovou jsou staršího data. Ke vzájemnému uznání došlo již v roce 1919 a k formálnímu navázání diplomatických styků pak v letech 1930-1931.

Spíše bychom si tedy letos mohli připomínat sté výročí vzájemných vztahů. Sedmdesát let oficiální družby mohou slavit leda tak dva komunistické režimy. Respektive pouze jeden z nich, protože ten druhý mezitím skončil na smetišti dějin (nebo jsme si to alespoň donedávna mysleli).

To zmatení dat dobře ilustruje bezradnost, s jakou česká strana v posledních letech bezmyšlenkovitě přejímá čínské narativní konstrukty bez ohledu na svou vlastní historii a zájmy. Oslavy 70. výročí vztahů implicitně prezentují Českou republiku jako dědice poměrů z roku 1949, ale nikoliv z roku 1919. V podstatě ignorují rok 1989, kdy jsme se vrátili ve svém pojetí státnosti od komunistické k demokratické tradici. Přehlušení výročí roku 1989, zásadního mezníku v současných dějinách obou zemí, je ostatně asi hlavním důvodem halasných oslav 70. výročí vzájemných vztahů.

Pokud bychom měli nazývat věci pravým jménem, oslavují proponenti "70. výročí" na české straně ve skutečnosti 5. výročí svého "restartu" vzájemných vztahů pod vedením Miloše Zemana. Vzhledem ke katastrofálním výsledkům této politiky se však na něj zdráhají otevřeně upozorňovat i sami její tvůrci.

Tisíce vojáků a stovky vozidel, letadel a raket se předvedly v Pekingu při ukázce vojenské síly, kterou Čína uspořádala k 70. výročí svého vzniku. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 53 minutami

V Broumově hořela kotelna v průmyslovém areálu, škoda je 15 milionů korun

V areálu firmy Veba v Broumově na Náchodsku v úterý večer hořela kotelna na topný olej. Škodu vyšetřovatel předběžně stanovil na 15 milionů korun, upřesňovat se bude stejně jako příčina požáru ve středu dopoledne. Na webu hasičů Královéhradeckého kraje to uvedl jejich mluvčí Ondřej Sezima.

O požáru v areálu v broumovské části Olivětín hasiči dostali zprávu po 19:00. Hořela kotelna přistavená k výrobní hale. "V kotelně se nacházela nejenom technologie, ale také velké množství topného oleje," uvedl mluvčí. Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích s použitím vody a hasební pěny, aby před ohněm uchránili výrobní stroje v přilehlé hale, kde navíc byly další hořlaviny.

"V pozdních večerních hodinách se jim podařilo požár dostat zcela pod kontrolu. Při zásahu nebyl nikdo zraněn," uvedl Sezima. Zaměstnanci budovu včas opustili. Škodu oheň způsobil na vnitřním vybavení kotelny, silně zakouřené byly prostory v nadzemním podlaží přilehlé budovy, které slouží jako šatny a sociální zázemí pro zaměstnance.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

USA zablokovaly přístup k desítkám zpravodajských serverů kvůli dezinformacím z Íránu

Americké ministerstvo spravedlnosti se zmocnilo zhruba 30 webových stránek, z nichž řada byla spojena s dezinformačními aktivitami Íránu. Podle agentury Reuters to uvedl nejmenovaný americký vládní činitel. Íránská státní agentura IRNA předtím oznámila, že Spojené státy zablokovaly přístup na několik zpravodajských serverů napojených na íránský stát, napsala agentura AFP.

Na stránkách se místo tradičního obsahu objevila zpráva, že se serveru zmocnily americké úřady, doplněná pečetí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstva obchodu. Mezi zasažené servery patří například Al-Alam, který poskytuje informace v arabštině, anglická mutace webu íránské státní televize PressTV, či server Al-Masíra, který patří jemenským povstalcům z řad Húsíů podporovaným Íránem. Výpadek postihl i několik dalších webů.

Podle agentury AP, která se rovněž odvolává na zdroj z americké vlády, je krok USA součástí rozsáhlejšího zákroku proti íránským médiím v době vyhrocených vztahů s Teheránem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy