Jan Charvát | Komentáře
3. 8. 2017 12:05

1488 a neonacistická hra s čísly. Kotleba ji ovládá na jedničku

Banskobystrický župan byl za použití zástupného nacistického symbolu obviněn ze sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod.
Marián Kotleba má k číslům blízko, původním povoláním je učitelem informatiky. Dnes župan Banskobystrického kraje a poslanec parlamentu.
Marián Kotleba má k číslům blízko, původním povoláním je učitelem informatiky. Dnes župan Banskobystrického kraje a poslanec parlamentu. | Foto: ČTK

Letos 14. března, na výročí vzniku fašistického Slovenského státu v roce 1939, slavila Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) den slovenské státnosti. Uspořádala v Banské Bystrici galavečer, na kterém předseda Marián Kotleba odevzdal třem sociálně slabším rodinám (třem "slušným mnohodětným rodinám", informuje strana na webu) charitativní šeky "ve výši téměř 4500 eur". Potud nic nápadného. Ale minulý týden byl Kotleba právě kvůli tomu obviněn z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod.

Na první pohled se to může zdát jako nesmyslné, respektive kontraproduktivní. Jenže obvinění se - pochopitelně - netýká samotného předání peněz, ale sumy, která na šecích byla. Chudé rodiny totiž dostaly třikrát 1488 eur. A vtip je v tom, že toto číslo je mezi neonacisty nesmírně oblíbené, protože odkazuje ke dvěma klíčovým šifrám, které používají. Z pohledu policie tak jde o jasnou propagaci nacismu. Z pohledu "normálních lidí", kteří neonacistickou hantýrku neznají, naopak o nepochopitelnou snahu o policejní šikanu. Jaká je tedy pravda a dá se v tomto případě vůbec najít?

Odpověď není snadná; zejména proto, že nejde o otázku jednu, ale spíše o tři. Ptáme se totiž na to, zda:

Je číslo 1488 neonacisty používáno v rámci jejich ideologie?

Jde o propagaci neonacismu?

Má být tato forma propagace trestána?

Nejjednodušší je odpověď na první otázku. Šifru "1488" (častěji jako 14/88) najdeme naprosto běžně v neonacistickém prostředí, ať už v podobě hesla, podpisu, grafitti, nebo tetování. Je to jeden z nejčastějších symbolů neonacistické scény, používá ho dlouhodobě. Spojuje odkazy na dva pojmy. První z nich je takzvaných 14 slov (fourteen words), která zní: "We must secure the existence of our people and a future for white children", tedy v překladu "Musíme ochránit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti". Věta sama o sobě nezní nijak hrozivě, jde ale o motto americké neonacistické teroristické skupiny The Order/Silent Brotherhood, která působila v letech 1983-1984 a která byla zodpovědná mimo jiné za vraždu Alana Berga, rozhlasového moderátora židovského původu. Jeho autorem je David Lane, původně člen Ku-klux-klanu, později organizace Aryan Nations a nakonec ideolog The Order. Druhý pojem je o něco jednodušší. Číslice 88 je v neonacistickém prostředí využívána jako šifra pro "Heil Hitler!" díky tomu, že písmeno H je osmé v abecedě. Spojení 14/88 je tak čirou esencí neonacismu a přesně v tom významu je neonacisty také používáno. Odpověď na první otázku je tak jasná.

S druhou otázkou je to o něco složitější. Čistě teoreticky můžeme samozřejmě říci, že jakékoliv používání symbolů spojených s nacismem nebo neonacismem je automaticky propagací nacismu/neonacismu. Současně ale cítíme, že je rozdíl mezi používáním číslice 1488 a hákového kříže (či jakéhokoliv jiného symbolu, který si asociujeme s nacistickou třetí říší. Pravdou současně je, že pro samotné neonacisty v tom rozdíl není žádný.). Číslice 1488 je totiž (stejně jako keltský kříž nebo triskelion) takzvaný zástupný symbol. Tedy symbol, který sám o sobě není spojen s historickým nacismem, ale který je v rámci neonacistické scény využíván pro nahrazení symbolů, jejichž veřejné používání je trestné. Záleží tedy na kontextu jeho využití.

Právě kontextualita používání zástupných symbolů často lidi mate. Zdá se jim nefér, když jeden symbol může u jednoho znamenat propagaci nacismu, zatímco u jiného nikoliv. Přitom to není nic nepochopitelného a nemusíme chodit ani nijak daleko pro příklad. Zatímco hákový kříž si spojujeme s nacismem, víme současně, že jde o symbol, který je mnohem starší a který se objevuje v řadě dalších kultur (z nějakého důvodu se u nás vžilo přesvědčení, že jde původně o buddhistický symbol z Indie, fakticky jde ale o univerzální symbol, který nacházíme u řady kultur z celého světa, přičemž jeho nejstarší výskyt datujeme cca do pátého tisíciletí před naším letopočtem). A nijak nás nenapadne, že bychom měli za jeho použití trestat indického buddhistu nebo hinduistu. Kontext používání zástupných symbolů je ve skutečnosti poměrně dobře pochopitelný a srozumitelný, ne vždy si ho ale uvědomujeme na první pohled.

U trestného činu propagandy se ale řeší ještě jiná věc, a sice úmysl. Mohl Marián Kotleba nevědět, že číslice 1488 je používána mezi neonacisty? To ví samozřejmě jen on sám, domnívám se ale, že taková možnost je fakticky zcela nepravděpodobná. Naopak pokládám za zřejmé, že věděl velmi dobře, co dělá a co svým činem vyvolá. Mediální zájem. A možná i zájem policie. Ať tak nebo tak, bude se o něm mluvit. A to je v politice k nezaplacení.

Poslední otázka je nejtěžší. Má být taková podoba propagace trestná? Tady ve skutečnosti narážíme na mnohem hlubší problém: meze svobody slova. Existují vůbec? Není jakékoliv omezení svobody slova jejím popřením? Je řada lidí, která si to myslí. A nejsou naopak slova předobrazem našich činů? Nesouvisí to, co říkáme, s tím, co děláme? A nemáme proto právo omezit to, co vyvolává nenávist? Je řada lidí, která si to myslí.

Na tuto otázku neznáme jako společnost jasnou a všemi akceptovatelnou odpověď. Víme ale ze zkušeností, jak systém střetu mezi státní mocí a krajní pravicí v otázkách svobody slova funguje. Poměrně jednoduše. Buď vyhraje krajní pravice a státní moc dojde k závěru, že nedošlo k porušení zákona. Krajní pravice slaví vítězství, protože porazila systém. Nebo vyhraje státní moc, ale krajní pravice opět slaví vítězství, protože se může prezentovat jako mučednice a novodobý disent. Je to tedy win-win situace pro krajní pravici, což si její ideologové a vůdcové velmi dobře uvědomují.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 29 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Koruna zpevnila pod 26 korun za euro, silnější byla naposledy před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 korun za euro, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy