Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
23. 11. 2020 12:15

15 let s Angelou Merkelovou. "Kohlova holka" první pochopila, že staré časy jsou pryč

Je v úřadě už déle než první poválečný kancléř Konrad Adenauer. Až bude za rok odcházet ze scény, bude sloužit stejně dlouho, jako její politický učitel a předchůdce Helmut Kohl. Co éra Angely Merkelové přinesla německé společnosti? A co po ní zůstane?
Angela Merkelová, kancléřka přerodu.
Angela Merkelová, kancléřka přerodu. | Foto: ČTK/DPA/Soeren Stache

Jako většina politiků byla i Angela Merkelová střídavě milovaná a nenáviděná. Když 22. listopadu 2005 jako šéfka první velké koalice se sociální demokracií (SPD) přebírala vládu po Gerhardu Schröderovi, mluvilo se o zradě konzervativní politiky.

Merkelová ale vynuceným spojenectvím s levicí přivedla svou Křesťansko- demokratickou unii (CDU) do pozice široce rozkročené středové strany. Byl to záměr, dlouhodobá politická strategie, u níž kancléřka zůstala dodnes. "Děláme si jediný nárok: chceme zůstat lidovou stranou, a to i ve 21. století… Chceme být největší lidovou stranou středu," prohlásila během zářijové volební noci roku 2009, v níž obhájila pozici kancléřky a později sestavila novou vládu s liberály (FDP).

Radikální střed

K rozhodnutí zabrat co největší prostor uprostřed politického bitevního pole měla Angela Merkelová hlubší důvod, než jen snahu posbírat v jedněch volbách co nejvíce hlasů. Německá společnost, podobně jako většina západních demokracií, začala naplno pociťovat drolení tradiční socio-ekonomické struktury, jejímž pilířem vždy byla silná střední třída. Ta se ale pod vlivem globálních změn začala zužovat i v Německu a kancléřka pochopila, že toto pojivo nutně musí něčím nahradit.

Vznikl tak koncept silného politického středu, který spojoval dosud nespojitelné: neoliberální hospodářskou strategii a silný sociální ohled. Tato politika měla zvláštní efekt: SPD přišla o svou roli ochránce sociálního státu, a byla postupně nahrazována radikálnější levicí i zelenými; CDU obrušovala své konzervativní hrany a stávala se stále častěji konsensuální stranou, která trvá snad na jednom jediném - aby ekonomika šlapala podle staré neoliberální partitury, jež přinesla Německu i Evropě dlouhodobou hospodářskou prosperitu.

Byznys na prvním místě, ale doprovázený slušnou sociální politikou, na níž nakonec podnikání vydělá.

Právě toto vyvažování vyneslo Angele Dorothee Merkelové posměch, když německou slovní zásobu obohatilo o ironické sloveso "merkeln", které vyjadřuje váhavé tvrzení/netvrzení, konaní/nekonání, nic a něco zároveň. Kancléřka sama je ale dodnes přesvědčena, že právě tento přístup zemi zajistil nejvyšší možnou prosperitu.

Za svůj největší politický úspěch ovšem považuje vládu s liberály z FDP (2009-2013), v níž se sociálními ohledy zase tolik zaobírat nemusela. Je ovšem hrdá na to, jak právě tento kabinet dokázal zvládnout největší krizi v poválečných dějinách (uvidíme, zda ji covidová krize nakonec nepředběhne). Dobu, v níž se dluh německého státního rozpočtu vyšplhal na 100 miliard eur a společné měně euro jako politickému pojítku Evropské unie hrozil krach. Ekonomický, ale pod tlakem morálního hazardu v Řecku a předlužených zemích jako Itálie především politický. "Padne-li euro, padne i Evropa," prohlásila tehdy dramaticky Merkelová a nepřímo přiznala, že i pro politickou Evropu jsou ekonomika a peníze vždy až na prvním místě.

Její země

V době finanční krize se popularita Angely Merkelové dostala na dno. Skoro šest z deseti voličů si tehdy myslelo, že nedělá svou práci dobře. Po roce 2010, kdy německá vláda zatáhla za dluhovou brzdu a radikálním způsobem začala vyrovnávat rozpočty a podporovat investice, se ale přízeň lidu začala vracet. A dnes, kdy se Německo stejně jako ostatní evropské země potýká s koronavirovou pandemií, je s jejím vedením spokojeno 82 % obyvatel. Přízeň lidu je zkrátka vrtkavá.

Zároveň platí, že posledních deset let bylo Německo ekonomicky a sociálně asi nejstabilnější od znovusjednocení země v roce 1990. A to, že vládu v této době vedla žena, která se narodila a žila na socialistickém východě, má svou nespornou symbolickou hodnotu. Teze o stabilitě společnosti platí i navzdory migrační krizi v roce 2015. Němci ji nakonec opravdu zvládli, jak kancléřka prorokovala. Třebaže milion nově příchozích lidí rozhodně nepředstavuje monolitní bezproblémovou skupinu a kulturní konflikty se množí a jistě jen tak neutichnou.

Angela Merekelová jako recept na potíže před pěti lety zvolila otevřenost, a to z mnoha důvodů. Tím prvním je liberální založení německé ekonomiky, která stojí a padá s volným obchodem. Těžko si tedy představit, že by exportně a světoobčansky naladěná země, která navíc potřebuje novou pracovní sílu, byla zároveň sociálně-kulturním monolitem. Jakkoliv i Merkelová vždy zdůrazňovala, že německá kultura, vycházející z křesťanských tradic i z dědictví osvícenství, musí zůstat kulturou vůdčí (Leitkultur).

Druhým zásadním důvodem je křesťanský charakter, který u dcery evangelického faráře přirozeně sehrál svou roli: "Musím zcela upřímně říci, že kdybychom se nyní museli začít omlouvat za to, že jsme v nouzové situaci ukázali přátelskou tvář, nebyla by to už moje země," prohlásila.

Revoluční dítě ve vaně civilizace

Až příští rok Angela Merkelová odejde z politické scény, dojde nepochybně na její rozsáhlé srovnávání s předchůdcem Helmutem Kohlem. Mediální a politická reflexe se pak jistě nevyhne ani komparaci s působením prvního poválečného kancléře Konráda Adenauera. Ať už dopadne jakkoliv, v jednom vždy zůstane mezi Angelou Merkelovou a jejími předchůdci zásadní rozdíl.

Adenauer i Kohl budovali společenský systém v časech, během nichž celý Západ sdílel pohled na společnost i politicko-ekonomické schéma. Merkelová vládne v době, kdy se toto paradigma rozpadá a euroamerická civilizace bouřlivě hledá nové. Kancléřka není revolucionářka a chvíli jí trvalo, než radikální podstatu této změny přijala a mimo jiné nasměrovala Německo k zelenému obratu v energetické politice.

V nejistých vodách planetární civilizace se jí zatím daří propojovat staré tradiční recepty s novými směry a způsoby myšlení. Dnes to vypadá jako velmi pozitivní konstruktivní vlastnost, za deset let se ale klidně tento opatrně otevřený kompromisní konzervatismus už může jevit jako brzda důležitých změn.

Troufněme si dnes tvrdit, že Angela Merkelová se do historie zapíše jako "kancléřka civilizačního přerodu". Politička, která si jako první jasně přiznala, že změna už přišla a nelze se jí vyhnout. Teď jen jak ji unést a přitom nevylít vanu civilizace i s tím novým, revoluce lačným dítětem.

"Bylo mi ctí a potěšením." Dojatá Merkelová se loučila na sjezdu CDU (video z 12. července 2018)

"Bylo mi ctí a potěšením." Dojata Merkelová se loučila na sjezdu CDU | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 32 minutami

V Broumově hořela kotelna v průmyslovém areálu, škoda je 15 milionů korun

V areálu firmy Veba v Broumově na Náchodsku v úterý večer hořela kotelna na topný olej. Škodu vyšetřovatel předběžně stanovil na 15 milionů korun, upřesňovat se bude stejně jako příčina požáru ve středu dopoledne. Na webu hasičů Královéhradeckého kraje to uvedl jejich mluvčí Ondřej Sezima.

O požáru v areálu v broumovské části Olivětín hasiči dostali zprávu po 19:00. Hořela kotelna přistavená k výrobní hale. "V kotelně se nacházela nejenom technologie, ale také velké množství topného oleje," uvedl mluvčí. Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích s použitím vody a hasební pěny, aby před ohněm uchránili výrobní stroje v přilehlé hale, kde navíc byly další hořlaviny.

"V pozdních večerních hodinách se jim podařilo požár dostat zcela pod kontrolu. Při zásahu nebyl nikdo zraněn," uvedl Sezima. Zaměstnanci budovu včas opustili. Škodu oheň způsobil na vnitřním vybavení kotelny, silně zakouřené byly prostory v nadzemním podlaží přilehlé budovy, které slouží jako šatny a sociální zázemí pro zaměstnance.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

USA zablokovaly přístup k desítkám zpravodajských serverů kvůli dezinformacím z Íránu

Americké ministerstvo spravedlnosti se zmocnilo zhruba 30 webových stránek, z nichž řada byla spojena s dezinformačními aktivitami Íránu. Podle agentury Reuters to uvedl nejmenovaný americký vládní činitel. Íránská státní agentura IRNA předtím oznámila, že Spojené státy zablokovaly přístup na několik zpravodajských serverů napojených na íránský stát, napsala agentura AFP.

Na stránkách se místo tradičního obsahu objevila zpráva, že se serveru zmocnily americké úřady, doplněná pečetí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstva obchodu. Mezi zasažené servery patří například Al-Alam, který poskytuje informace v arabštině, anglická mutace webu íránské státní televize PressTV, či server Al-Masíra, který patří jemenským povstalcům z řad Húsíů podporovaným Íránem. Výpadek postihl i několik dalších webů.

Podle agentury AP, která se rovněž odvolává na zdroj z americké vlády, je krok USA součástí rozsáhlejšího zákroku proti íránským médiím v době vyhrocených vztahů s Teheránem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy