Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
17. 11. 2016 7:00

17. listopad, státní svátek nákupního typu. Absurdní zákon o otevírací době by měl být zrušen

Psané právo musí být předvídatelné. Takhle to dělat nejde. Takové zákony je těžké akceptovat.
Otevřeno (ilustrační foto).
Otevřeno (ilustrační foto). | Foto: Jakub Plíhal

Ve čtvrtek 17. listopadu je státní svátek. Ale státní svátek takzvaného II. typu, nákupní. Na rozdíl od 28. října, kdy patroly České obchodní inspekce laserem přeměřovaly, jestli ten který krám nemá víc než povolených 200 metrů čtverečních, tentokrát se shoppingu meze nekladou.

Před třemi týdny bylo podle úředních informací vykonáno 429 kontrol a zjištěno 12 "jasných" porušení zákazu něco prodávat (hrozí za to pokuta až milion korun). Dnes se není čeho bát - ani státního dozoru, ani stažených rolet, je otevřeno!

Případ dvou po sobě následujících svátků ilustruje, jak je zákon o otevírací době absurdní. Jeho jediným smyslem opravdu je, to se snaží nařídit, aby si zaměstnanci supermarketů a dalších velkých provozoven "odfrkli". Zlehčovat jejich namáhavou a někdy bídně placenou práci bych si nedovolil - ale copak neexistuje mnoho dalších profesí, ve kterých se pracuje i o víkendech a svátcích nebo které mají až nepříjemně pružnou pracovní dobu? Samozřejmě ano, a "odpočinkový zákon" tu obvykle zaměstnancům v soukromém sektoru nepomůže, mají k ruce jen zákoník práce jako jiní, případně odborovou dohodu.

Aby si jistá, podle jakýchsi měřítek popsaná skupina lidí trochu odpočinula od práce, to samo o sobě není dobrým ani dostatečným motivem k zavedení nějakého zákona.

Hlavní vadou zákazu prodeje o sedmi státních svátcích je ale něco jiného: svévole, s jakou lidem - nakupujícím, zaměstnancům, obchodníkům - předepsal pravidla chování. Žádný skutečný důvod, aby bylo 28. října zavřeno, kdežto 17. listopadu otevřeno, neexistuje, a vlastně to přiznávali i zastánci zákona v parlamentu: dali jsme tam jen některé svátky, jinak by nám to poslanci neschválili.

Se stejnou logikou by se ovšem dalo prohnat parlamentem nařízení, že v pondělí musejí muži starší čtyřiceti let nosit oranžové ponožky. (Nejradši bychom zavedli ještě modré středy, ale to už by neprošlo…)

A proč zrovna obchod o ploše 200 metrů, a ne 150 nebo 220? Znovu: svévole.

V tom je hlubší problém. Aby lidem stát a jeho zákony mohly "dávat smysl", měla by se státní pravidla hry vyznačovat nějakou vnitřní logikou a pochopitelnou provázaností s realitou. Pokud tomu tak není, dá se časem schvalovat skoro cokoli, i ty ponožky. Prostě nám to přišlo jako dobrý nápad a našla se pro to v parlamentu většina.

Jenže psané právo musí být předvídatelné. Takhle to dělat nejde. Takové zákony je těžké akceptovat.

Příslušní senátoři (návrh pocházel ze Senátu) a poslanci se ani nepokusili obhájit podstatný zásah do života občanů nějakými hlubšími principy, argumentovat vyššími zájmy společnosti nebo alespoň společenskou poptávkou. Tím ovšem ještě víc vyniká, že jde o paragrafy nejen logicky chatrné, ale také s vážným problémem se zákonem vyšší síly, s ústavou. I s hospodářskou soutěží. Nejen svévole, také diskriminace v podnikání je tu nabíledni. Třeba by se dala i obhájit, ale to by musel existovat a být předložen dobrý argument, proč 28. říjen ne a 17. listopad ano, a proč mají hlídky z České obchodní inspekce nastavený laser zrovna na 200. Nic takového zatím k mání není. Když stát zavádí nepochopitelná pravidla, není nejmenšího divu, když je někdo bere jako zbytečnou buzeraci.

 

Právě se děje

Další zprávy