Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
9. 7. 2018 12:20

1998: Oposmlouva Zeman a Klaus. 2018: Oposmlouva Zeman a Babiš

Jakž takž stále ještě funguje česká západní setrvačnost. Ani putinomil Zeman zatím nedokázal změnit fakt, že jsme členy Evropské unie a NATO.
Tito dva pánové to od oposmlouvy táhnou spolu, nerozborná spolupráce na politicky věčné časy a nikdy jinak.
Tito dva pánové to od oposmlouvy táhnou spolu, nerozborná spolupráce na politicky věčné časy a nikdy jinak. | Foto: ČTK

Uteklo dvacet let od "oposmlouvy", opoziční smlouvy (Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR uzavřená mezi ČSSD a ODS). Podepsali ji 9. července 1998 Miloš Zeman, tedy předseda ČSSD, a Václav Klaus, tehdy předseda ODS, dva politici, kteří hýbali a hýbají Českem dodnes.

Z dnešního pohledu to nebylo nic šíleného: Klaus umožnil Zemanovi, aby vedl menšinovou vládu, sám se stal předsedou sněmovny. Hledat paralely mezi tehdy a dnes není snadné. Tehdy to byl pro mnoho voličů podvod jako hrom. Obě partaje v ostré kampani varovaly jedna před druhou jako před smrtelným nebezpečím, pak se spojily a rozdělily si moc v zemi.

V lecčems jsme dnes jinde, situace je cyničtější, bezhodnotovější. I přes oposmlouvu, i přes tento pro voliče 1998 velešvindl, Česko rok poté vstoupilo do NATO a o šest let později se stalo členem EU. Fungovala ještě porevoluční setrvačnost, tyto věci byly jasné, Zeman a Klaus si je vůbec netroufli zpochybňovat.

Ještě něco bylo jiné, v politice hráli roli rebelové. ODS se dostala do mizérie kvůli tomu, že byla nelegálně financována. Tehdejší místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vystoupili s požadavkem na odchod Václava Klause z čela ODS (Klaus dlel tou dobou v Sarajevu a požadavek nazval "sarajevským atentátem"). Proto padla vláda. Kde dnes v ANO či ČSSD najdete Rumla s Pilipem? Vymřeli.

Jiný zásadní rozdíl. Zeman a Klaus podvedli voliče, dohodli se na jakési smlouvě na věčné časy (po volbách měla oposmlouva pokračovat a umožnit vládu opět vítězi), rozparcelovali si zemi, rozdělili trafiky, ale proti této ďábelské úmluvě (jež přivedla k moci kmotry) stál tehdejší prezident Václav Havel, nejel v tom s nimi.

Čeho se obával? Aby smlouva "nevedla k pouhému, ale zato trvalému rozdělení moci ve státě, k pouhému, ale zato trvalému omezení politického pluralismu", řekl v projevu v den podpisu opoziční smlouvy.

Zeman není Havel

Dnes nevězí v opozičně smluvním vztahu ani tak ANO plus ČSSD a KSČM (tehdy, sedm let po revoluci, nepadala podpora komunistů vládě vůbec v úvahu), dnes se v opozičně smluvním vztahu objímají Babiš a Zeman. Navíc nemáme žádný papír, který by ti dva podepsali, současné mocenské duo uzavírá tajné, neviditelné pakty.

Prezident dnes nefunguje jako obhájce ústavy, jasný zastánce západního směru české politiky. Naopak, odmítá plnit svou roli. Viz skandální odmítnutí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, ač ho Babiš skutečně na seznam ministrů napsal.

Dodatkem opoziční smlouvy byl "toleranční patent"; mimo jiné ČSSD a ODS zavázal k nebezpečné změně volebního zákona, jež by totálně nahrála dvěma velkým stranám a prakticky vygumovala malé. Prošla parlamentem, ale "pojistka" Havel ji napadl u Ústavního soudu a ten velkou část zákona zrušil.

Zeman není Havel, je jeho opakem, Antihavlem (nepochybně zcela vědomě, promyšleně), nejraději by dnes bral vládu ANO a KSČM a SPD Tomia Okamury, vládu populismu antievropsky namixovaného, našlehaného s extrémem.

Co funguje dnes jako tehdy? Jedna věc pokračuje od 17. listopadu 1989: role studentů. Ti se spolu s mnoha dalšími občany bouřili proti opoziční smlouvě a založili výzvu Děkujeme, odejděte. Podepsali ji desetitisíce lidí, na Václavském náměstí demonstrovalo okolo 80 tisíc nespokojenců.

Dnes máme Milion chvilek pro demokracii, iniciativu, kterou opět založili studenti a která svolává lidi na náměstí měst po celé zemi. Jako tehdy, tak i dnes nemají občanské či studentské protesty sílu situaci otočit, jsou však nesmírně důležité pro budoucí vývoj, ukazují nelhostejnost, zájem o věci veřejné.

Co podvod na voličích, jak ten dnes veřejnost vnímá? Jako běžný provoz, normu. Babiš a ČSSD? To přece vypadalo po volební kampani a po "lithiu" jako čirá utopie. A ČSSD a Babiš, "my s trestně stíhaným do vlády nikdy"? Už to ani nepřekvapuje. Podvod se stal běžným politickým nástrojem.

Jakž takž funguje západní setrvačnost. Ani putinomil Zeman zatím nedokázal změnit fakt, že jsme členy (členy k nezaplacení) EU a NATO. Maká na tom, seč může, ale nezvládá nás odtud vyhnat. Žijeme do značné míry právě z té porevoluční setrvačnosti. Ale perpetuum mobile to jistě není.

 

Právě se děje

Další zprávy