Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
9. 7. 2019 11:30

21. srpen jako významný den v kalendáři? To je málo

Přežili jsme Hitlera, přežijeme i Brežněva! Okupace Československa v 37 obrazech
Dobový snímek vyvěšování agitačního plakátu (Agresoři jděte domů!), který byl pořízen během srpnové okupace v roce 1968.
Dobový snímek vyvěšeného plakátu, který byl pořízen během srpnové okupace v roce 1968.
"Propusťte naši vládu!" Dobový snímek plakátu, který byl pořízen během srpnové okupace v roce 1968.
"Agresoři, jděte domů!" Archivní fotoreprodukce plakátů ze srpna 1968.
Foto: Tým Post Bellum / Paměť národa
Ať je připomínka srpnové okupace významným dnem, souhlasí vláda. Dobrý počin, ale co dál?

Samozřejmě že ten den je důležitý, ať už bude na oficiálním seznamu významných dnů, nebo ne.  Nicméně vláda podpořila poslanecký návrh, podle kterého by 21. srpen jako významný den - takových je zatím v kalendáři třináct - připomínal oběti invaze a následnou okupaci Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy z roku 1968.

Můžete se ptát, proč ten den nemáme na seznamu už dávno. Nebo přemýšlet nad tím, proč jej podpořila zrovna tahle vláda, podporovaná komunisty, v jejímž čele stojí muž s podivnou minulostí a zatížený spoluprací s bývalou komunistickou tajnou policií. Nebo přemýšlet nad tím, proč nemáme jako významný den také 25. únor; protože kdyby nebylo komunistického převratu v únoru 1948, nebylo by ani reformního komunismu, ani následné okupace v roce 1968, ani následného krvavého účtování při prvním výročí invaze v srpnu 1969. To už ovšem stáli Češi proti Čechům, nebo Čechoslováci proti Čechoslovákům, jak chcete: každopádně ten počátek pádu do komunistického poddanství nepřišel v srpnu 1968, jakkoli je tohle datum tragické a cizí tanky v ulicích tak absolutně nepřehlédnutelné.

Protože komunismus vždy v určité fázi otevře dveře násilí a do ulic vyjdou ozbrojenci: milicionáři jako v únoru 1948, okupanti jako v srpnu 1968 nebo vlastní vojáci jako v Polsku v roce 1981.

Jedním z impulzů pro poslaneckou iniciativu prosadit 21. srpen jako významný den byla debata nad návrhem ruského zákona, který má přiznat postavení válečných veteránů i účastníkům vojenské invaze z roku 1968. Bylo by dobře dát zápisem do kalendáře Rusům najevo, co svého času způsobili; ale není od věci také systematicky vysvětlovat mladým Čechům, do jaké země se narodili a čemu všemu jejich rodiče či prarodiče museli čelit.

Samozřejmě že je snazší vypořádat se s cizí okupací než s komplikovanou minulostí, při níž utlačovatelé i utlačovaní mluví stejnou řečí a někdy je pojí i příbuzenské pouto. Takové dějiny se nedají složit do několika významných dnů, ale potřebují program, který pomůže nezapomenout (nezapomínat) a zařídit, aby se i tyhle (právě tyhle) smutné dějiny staly zdrojem odvahy a síly. Mladí lidé, kteří se s nimi budou muset potýkat, si pak (možná) budou víc vážit současných možností a získají (možná) i pocit hrdosti a zodpovědnosti za budoucnost. Protože historie nám posílá vzkazy, které někdy vidíme a někdy ne; někdy je úmyslně přehlížíme a často nad nimi málo přemýšlíme: jenže k tomu seznam významných dnů nestačí. Zanedbali jsme především spravedlnost; jeden ze symbolů okupace, Vasil Biľak (1917-2014), nebyl potrestán nikdy; jeho polistopadový klidný pobyt na Slovensku jen ukazuje, že obě země jsou spojeny nejen minulostí, ale i přístupem k ní: Biľak se zde dočkal i pomníku ve své rodné obci.

Okupace předcházela normalizaci, při které zemřelo na československé železné oponě asi třicet lidí, převážně uprchlíků, umírali zde také Němci či Rakušané. Nikdo ze strůjců a organizátorů železné opony z té doby nebyl pohnán k spravedlnosti podobně, jako se to podařilo v Německu. Proč?

A v zemích, kde prakticky nejsou viníci, to mají samozřejmě oběti nesmírně těžké: rehabilitaci si někteří museli až po mnoha letech či desetiletích vybojovat, některým se to nepodařilo dodnes (Jiří Wonka bojuje za rehabilitaci svého bratra Pavla zatím marně), někteří jsou odškodňováni tak, že je to k smíchu (například bývalí východoněmečtí uprchlíci, kteří po dopadení byli posláni rovnou do tamních vězení, dostávají dnes odškodnění ve výši několika stokorun).

To všechno vyžaduje komplexní přístup (proč třeba nemáme zmocněnce pro vyrovnávání se s minulostí?), do kterého by měla patřit místa paměti se vzdělávacími programy pro studenty a žáky. Také moderní muzea (proč vedle významného dne nemáme také "muzeum okupace", podobné, jako je muzeum Solidarity v Polsku?). Řeknete, je to složité, není vůle, nejsou peníze. Samozřejmě, odhlasovat nový významný den je zadarmo a je to snadné. Je to samozřejmě dobře, ale stačí to?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy