reklama
 
 

3x ze života zákazů a vyhlášek. Slušný člověk se má čeho bát

8. 8. 2017
Tuhle příležitost připadat si čím dál tím civilizovanější nesmíme promarnit.

1. Severočeská města brání své lavičkové vyhlášky. Trvají na tom, že se na veřejnosti smí sedět jen na "zařízeních, která jsou svou povahou určena k sezení a odpočinku". Taková nařízení Litvínova a Varnsdorfu zrušil Ústavní soud, ale v Mostě, Bílině, Duchcově nebo Krupce platí dál. "Je potřeba si uvědomit, že vyhláška není proti slušným lidem. Jde hlavně o možnost obce zasahovat ve vlastní obci při rušení nočního klidu. Pokud se lidé chovají slušně, nemusí mít přece s vyhláškou problém," prohlásil starosta Bíliny a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček z KSČM.

A je to tady: Slušný člověk se nemá čeho bát! Zlaté pravidlo totality. Komunista Bubeníček o tom asi něco ví.

Zadrátované hranice taky byly úplně v pohodě, protože slušný člověk nemusel utíkat na Západ, takže mu nehrozilo, že po něm budou střílet, ani že ho odsoudí za paragraf 109 Opuštění republiky. A tak dále.

Když vás policejní orgán zastaví, abyste mu ukázali občanku, případně nařídí něco dalšího, bez odmlouvání provedete, co žádá. Slušný člověk přece nemá co skrývat, slušný člověk se nechává perlustrovat.

Konkrétně v Bílině pak slušní lidé nesedí "na stavebních částech a zařízeních, která k takovému účelu nejsou určena (palisády, zděné a betonové zídky a zábrany, schodiště, odpadkové koše, zábradlí apod.)" Protože to je podle Článku 3 vyhlášky "škodlivá činnost", která by "mohla narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku nebo narušovat estetický vzhled města dle místních podmínek na území města Bílina." Mohla by! Podmiňovací způsob bezděky prozrazuje uvažování: už rovnou zakážeme něco, co "by mohlo". Preventivní represe.

To je bezpráví. Komunální totalita. Na ty, co "by mohli", protože vypadají nějak divně, si posvítíme příště. Ten urostlý černoch v Hodoníně může být rád, že měl kliku a policajti ho pustili.

Také u lavičkové vyhlášky města Bíliny platí bizarní výjimka pro "osoby zdravotně postižené nebo náhle stižené nevolností nebo slabostí, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb." Takže když se vám udělá šoufl, můžete si naprosto legálně sednout i na klandr. Ale jen za účelem načerpání sil pro další pohyb. Pokračujte, nezastavujeme se, pohyb!

2. Svět je plný zákazů, vyhlášek a přihlášek. Česká republika prý díky tomu už třetí měsíc patří mezi civilizované země, protože jsme zakázali kouření v hospodách a na dalších veřejných a polo-veřejných místech.

Omyl. Civilizovaná společnost se nepozná podle počtu prohibičních nařízení a jejich propracované aplikace na chování občanů v běžném životě. Spíš naopak. Vymámit z lidí kulturní chování zákonem nebo vyhláškou je utopie, a kdo se o ni z moci úřední pokouší, dělá od civilizace krok stranou. Vyspělá země občany zavazuje k dodržování pravidel, která dávají smysl, a nenutí je nedodržitelná nařízení obcházet a překračovat, a tím drolit respekt k právu. Nekecá jim do života tam, kde to nedává smysl.

U protikuřáckého zákona jde například o ochranné pásmo 5 krát 35 metrů, přesně "veřejně přístupný prostor o šířce 5 m a délce 30 m před a 5 m za označníkem zastávky ve směru jízdy dopravního prostředku". To je nekuřácká zóna na zastávkách veřejné dopravy, "není-li vymezení prostoru nástupiště zřejmé".

Pokuty se budou rozdávat až od září, tak to ještě pár týdnů vydržte. Tuhle příležitost připadat si čím dál tím civilizovanější nesmíme promarnit.

3. Jestli je něco v MHD zralé na zákaz, pak bezuzdné žvanění do mobilních telefonů tváří v tvář spolucestujícím. Jsou dny, kdy se to nějak sejde, a máte pocit, že si vás snad telefonisté vyhlídli jako oběť, kterou je třeba zasvětit do svých intimních světů. Násilím! Zamknou vás k sobě do špajzu a jedou. Bohužel nejste voyeuři a tenhle druh obscénnosti neoceníte. Jenže od klíčové dírky se odtrhnout nemůžete, to byste si museli zacpat uši nebo vystoupit z tramvaje. Úroveň mobilní etikety je katastrofální. Tak uděláme vyhlášku, ne? Revizoři, nástup!

autor: Jan Lipold

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama