Dejte nám nějakých šest miliard eur, tedy víc než 150 miliard korun, a my si s nimi naložíme, jak budeme chtít. Rozhodně nebudeme krátit přímé platby velkým zemědělským podnikům. Tak si Babišova vláda představuje vyjednávání o přídělu peněz pro Českou republiku na základní agrární dotace pro období 2021 až 2027. Bitva o miliardy z unijního rozpočtu právě odstartovala.
Bojovat o ně bude vláda Andreje Babiše. Ta už čtyři měsíce před zveřejněním oficiálního návrhu Evropské komise, jak dotace zemědělcům v příští sedmiletce nadělovat, odhlasovala, že bude proti škrtům dotací pro velké podniky. Jenže Brusel už agrární kolosy, kterým se mimořádně daří v českém, kdysi kolektivizovaném zemědělství, nechce dál podporovat.
Babiš jako premiér obhajuje stejné dotace pro všechny zemědělce bez ohledu na velikost. Zavedení dotačních stropů na farmu by znamenalo přiškrcení penězovodu, kterým do Agrofertu přitekla v loňském roce víc než miliarda korun. Za poslední tři roky inkasoval holding na agrárních dotacích bezmála tři miliardy. Pro ilustraci, tříletý příděl představuje víc než třetinu ze zisku, který Agrofert dosáhl v roce 2016.
Dotační limity odsuzuje také ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO). Do Babišovy vlády přišel z koncernu Úsovsko, který za loňský rok dostal na agrárních dotacích, hrazených převážně z unijního, ale i českého rozpočtu, víc než 186 milionů korun. Za poslední tři roky to bylo téměř 570 milionů.
S Milkem se v příští vládě nepočítá, ministrem zemědělství má být šéf Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Babiš o něm už před lety mluvil, že by to byl nejlepší ministr zemědělství. Dobře ví, že Toman, syn předlistopadového ministra zemědělství, bude kopat za tahouny agrobyznysu.
Mezi ně patří i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, předseda představenstva a spolumajitel skupiny Rabbit CZ. Do tohoto uskupení přiteklo na agrárních dotacích za minulý rok přes 191 milionů korun. Za tři roky téměř 439 milionů.
Komora teď varuje, že navrhované zastropování dotací by znamenalo likvidaci českého zemědělství. Takže EU ho chce pohřbít s pomocí 150 miliard? Poněkud zvláštní výklad tuzemské agrární lobby, která prosazuje zájmy hlavně těch největších. Evropské zemědělství ale stojí na rodinných farmách a ty chce Brusel podporovat. Ví, že peníze, které jim na dotacích posílá, končí na venkově - na rozdíl od dotací pro agrární holdingy.
Snaha zavést dotační stropy nepřichází poprvé. Česko to v Bruselu ale vždycky nějak uhraje. Když se rozhodovalo o dotačních tocích na rozpočtové období 2014 až 2020, postavila se proti škrtům vlivná skupina největších tuzemských pobíračů agrárních dotací v čele s Agrofertem. Agrárníci si najali Pavla Teličku, tehdy lobbistu v Bruselu, aby nevýhodná pravidla pomohl zvrátit. To se povedlo. Telička se pak stal tváří Babišova hnutí ANO, za které je europoslancem, i když s ANO se už zase rozloučil.
Čeští agrární bossové si teď už žádné lobbisty platit nemusí. Premiér Babiš má priority při jednání o budoucím unijním rozpočtu a výdajích na společnou zemědělskou politiku jasné. Klíčové jsou peníze pro zemědělství a žádné dotační stropy pro velké podniky.
